Kostel svatého Gotharda (Praha)

Kostel svatého Gotharda v Praze 6-Bubenči je římskokatolický farní kostel, klasicistní stavba na barokních základech. Stojí na Krupkově náměstí, které nese jméno po zdejším děkanu Františku Krupkovi, před rokem 1901 bylo beze jména, v letech 1901 až 1910 bylo zváno U kostela a v letech 1910 až 1947 Kostelní náměstí.

Dějiny

Závěr kostela svatého Gotharda v Bubenči

Nejstarší dějiny

Ačkoli o první sakrální stavbě na území vsi Ovence (dnešní Bubenče) není známo nic bližšího, zasvěcení bubenečského kostela svatému Gothardovi je poměrně silným důkazem toho, že to bylo poměrně brzy, jelikož úctu k tomuto světci do našich zemí přinesli benediktinští mniši z Niederaltaichu, kde byl Gothard opatem. Benediktini kteří tvořili první osídlení nedalekého Břevnovského kláštera, založeného v roce 993, a kromě jiných založili roku 999 také klášter na Ostrově u Davle. +more Je tedy velmi pravděpodobné, že zde (možná na místě dnešního kostela) stávala prostá kaplička, u níž se ovenečtí modlili. Jde pouze o dohady bez historického podkladu, jisté však je, že kdesi nedaleko dnešního Krupkova náměstí stával dvůr, kde se ve 12. století narodil a vyrůstal blahoslavený Hroznata, pozdější opat premonstrátského kláštera v Teplé.

První zmínky o existenci kostela jsou již z roku 1313, kdy byl zdejším farářem jakýsi kněz Vlk.

I když byl bubenečský kostel jednoznačně farním již počátkem 14. století, historické listiny jej jako farní poprvé zmiňují roku 1352. +more Jeho podobu se nezachovala, nicméně lze s jistotou tvrdit, že šlo o románskou stavbu (snad rotundu), podobnou ostatním, které se nacházely v tehdejším okolí Prahy.

Nevýhodou obce Ovenec se velmi záhy stala její geografická poloha: na cestě od řeky k Pražskému hradu se musely přes obec, která navíc ležela hned u královské obory, skýtající dostatečné množství zásoby dřeva i zvěře, přesouvat všechna vojska táhnoucí na Prahu. Není proto divu, že obec často pustla v důsledku válečných škod a zdejší katolická farnost postupně ztrácela na významu.

Když si ovenecký kostel navíc vybrali husité jako svůj svatostánek, v němž se konaly bohoslužby pod obojí (jelikož Ovenec nebyl součástí Prahy, nevztahoval se na něj papežský interdikt z roku 1415), vyvolala místní obec nelibost u katolické vrchnosti. V květnu 1420 se u ovenecké obory utkal Jan Žižka z Trocnova s oddíly +more_z_Michalovic'>Jana z Michalovic a po vítězství husitů Žižkovi lidé zcela vypálili většinu stavení a kostel zcela vyplenili. Farnost zanikla a kostel byl nepoužitelný, a tak v roce 1421 byla bubenečská farnost sv. Gotharda úředně zrušena a kostel zpustl úplně.  .

Ke konci 17. století se kostel sv. +more Gotharda (v původní, nedochované podobě) už opět používal, jistou dobu jej spravoval hlavní pražský farář od Matky Boží před Týnem. Dokládá to zápis v bubenečské matrice (dnes ztracené) z roku 1685 o pohřbu vedeném z bubenečského kostela. Libocký kostel, odkud byla svatogothardská farnost po nějaký čas spravována, byl opraven a administrace tamní fary obnovena až roku 1702. Zasloužil se o to nejvyšší purkrabí Českého království, hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka.

Téhož roku se osada v Ovenci stala filiální při libocké farnosti i s kostelem sv. +more Gotharda. Tento stav však trval pouze do roku 1738.

Husitské války zasáhly do historie farnosti a na více než tři století se farní život zastavil. Zdejší lokalitou procházela četná vojska, obléhající Prahu, takže k plenění došlo jak během třicetileté války, tak i v letech 1741 a 1742.

Bubenečská farnost byla tenkrát přifařena k farnosti libocké a později k Bohnicím. Farnost u zbytků starého kostela byla obnovena v roce 1786 a záhy vznikla iniciativa pro výstavbu nového kostela s původním zasvěcením sv. +more Gothardu.

Současný kostel

+morejpg|vlevo|náhled'>Budova fary při kostele sv. Gotharda Historie současné barokní budovy kostela sv. Gotharda v Bubenči začala v roce 1800. Iniciátorem zbourání starého a výstavby nového chrámu byl pravděpodobně hrabě František Kager ze Štampachu, tehdejší nejvyšší purkrabí Českého království. Ten vyzval zemské stavy k vypracování nového plánu kostela, protože starý se jevil „těsný, tmavý a jen dřevěným stropem opatřený“. Zemské stavy ještě téhož roku předložily stavební plán státním úřadům ve Vídni. Těm se však nový návrh nelíbil pro nedostatečné rozměry a požadovaly jeho rozšíření alespoň na kapacitu poloviny obyvatel tehdejší bubenečské osady, což činilo 537 duší. Dále Vídeň kritizovala nízký rozpočet, za jaký údajně nelze vystavět dostatečně uctivý svatostánek. A tak byl rozpočet navýšen o 878 zlatých a dosáhl celkově téměř 6000 zlatých.

Když byl sebrán dostatek peněz a císařské stavební úřady ve Vídni souhlasily se stavbou nového kostela, došlo v dubnu 1801 ke stržení staré stavby a již 4. května téhož roku byl slavnostně posvěcen základní kámen nového kostela. +more Stavba pokračovala velmi rychle. Podle dochovaných stavebních deníků vedl vlastní stavbu jakýsi mistr zednický z Podbaby jménem Matěj Šmaha, nebyl však nalezen původní plán stavby s podpisem architekta či projektanta. Na neděli 18. října 1801 byla svolána velká slavnost a do Bubenče na kočáru přijel pomocný pražský biskup (sufragán) Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk (1749-1830), jenž nový kostel vysvětil. Patronem kostela i nadále zůstal svatý Gotthard, biskup z Hildesheimu.

Architektura a interiér

Kostel svatého Gotharda v Bubenči je církevní stavba menších rozměru, vystavěná v klasicistním stylu. Jedná se o jedinou sakrální stavbu tohoto druhu na území Prahy. +more V sousedství kostela stojí bývalá škola a bývalá radnice (nyní obchodní akademie). V bezprostřední blízkosti se nachází hospoda Na Slamníku.

Na barokních základech se starší hranolovou věží stojí jednolodní sálový kostel v klasicistním slohu; architekt není doložen, jen stavitel či polír Matěj Šmaha. Vnitřní zařízení pochází z řezbářské dílny Ignáce Michaela Platzera. +more Obraz světce na hlavním oltáři vytvořila vídeňská malířka B. Kraftová. Z původního zařízení se dochoval ještě obraz z oltáře sv. Jana Nepomuckého. Nepříliš vhodné místo s nestabilním podložím způsobilo, že stavba byla už v letech 1809-1810 opravována a také upravena Josefem Zobelem. K dalším úpravám došlo v roce 1861. V roce 1870 byly ve věži osazeny hodiny, které financoval významný českých stavitel, rytíř Vojtěch Lanna mladší. 281x281px.

Duchovní správci

1313: Vlk * 1356: Mikuláš Holubec * . : Ctibor * 1374: Racek * 1384: Mikuláš * 1415: interdikt nad Prahou * 1421: zánik farnosti * 1770: obnovení činnosti kněze v Ovenci z Bohnic * 1778: obnovení farnosti * 1784-1788: administrátor Jan Nepomuk Kautzky * 1789: kooperátor Martin Deabis, OCarm. +more * 1825-1840: kaplan Karel Uhlik * 1826-1830: farář Ludovik Sedlický * 1841-1852: farář Antonín Hora * 1841-1852: kaplan František Tingel * 1858: farář: Alex. Urban * 1858: kaplan František Liebich * 1865-1867: farář Josef Menzl * 1865-1867: kaplan Antonín Malec * 1869-1874: administrátor Antonín Malec * 1874-1911: farář Antonín Malec * 1874-1885: kaplan Antonín Hermann * 1886-1892: kaplan František Vacek * 1905: kaplan Jan Vystrčil * 1893-1911: kaplan Josef Sobotka * 1912-1919: farář Josef Sobotka (14. 1. 1863 - 28. 1. 1920) * 1912-1922: kooperátor František Krupka (* 30. 6. 1884 Hořepník) * 1920-1922: administrátor František Krupka * 1922 - 25. 11. 1942: farář-děkan František Krupka (30. 6. 1884 Hořepník - 25. 11. 1942 Zásmuky) * 1942-1945: administrátor ThDr. Alois Wyka * 1. 3. 1946 - 18. 6. 1955: farář-arciděkan Jan (Ladislav) Petrásek (18. 5. 1882 Čestín - 18. 6. 1955 Praha-Bubeneč, pohřben v Praze Bubenči) * 1. 11. 1944 - 31. 5. 1956: kooperátor Karel Merth (31. 10. 1912 Jindřichův Hradec - 6. 4. 1984 Hrusice-Senohraby, pohřben ve Svatém Janu u Sedlčan) * 1. 7. 1955 - 31. 1. 1957: administrátor Mons. ThDr. Josef Hermach * 1. 2. 1957 - 14. 2. 1958: administrátor ThDr. Stanislav Novák (nar. 14. 6. 1917 Vlašim, zemřel 2. 10. 2006 Praha, pohřben v Praze na Vyšehradě) * 1. 2. 1957 - 14. 2. 1958: kaplan Mons. ThDr. Josef Hermach * 15. 2. 1958 - 30. 4. 1960: administrátor Mons. ThDr. Josef Hermach (29. 5. 1924 Písek - 25. 12. 2002 Slaný, pohřben v Praze na Malvazinkách) * 15. 2. 1958 - 31. 10. 1958: kaplan Vojtěch Homola (13. 6. 1930 Bratislava-Devín - 22. 3. 1999 Praha, pohřben v Praze na Malvazinkách) * 1. 11. 1958 - 31. 3. 1961: kaplan Josef Pekárek (5. 11. 1910 Obděnice - 1. 10. 1978 Praha, pohřben v Obděnicích) * 1. 6. 1960 - 31. 8. 1975: administrátor ThDr. Miroslav Rajmon * 1. 9. 1975 - 31. 8. 1985: farář ThDr. Miroslav Rajmon (26. 3. 1919 Sendražice - 3. 1. 1993, pohřben v Praze na Olšanech) * 1. 9. 1985 - 31. 7. 1990: administrátor excurrendo Mons. Jan Baxant * 1. 9. 1985 - 31.

Hřbitov

Od doby vzniku románského kostela se okolo něj rozkládal hřbitov. Po přestavbě kostela roku 1801 se prostor pro hřbitov zmenšil a byl proto založen nový hřbitov Na Skalce a po zrušení tohoto pak hřbitov Na Struhách. +more Kromě části původní hřbitovní zdi se ze hřbitova u kostela nic nedochovalo.

Odkazy

Reference

Literatura

Poche Emanuel: Prahou krok a za krokem. Panorama Praha 1983, s. +more 401. * Kovařík, Petr: Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. . S. 284.

Externí odkazy

[url=http://www. farnostbubenec. +morecz/]Římskokatolická farnost svatého Gotharda Praha-Bubeneč[/url] * * [url=https://web. archive. org/web/20141223210658/http://www. svatyantonin. cz/farnost-sv-gottharda/]Kostel sv. Gotharda[/url] * [url=http://kostelycz. cz/foto/06g. jpg]Fotografie kostela[/url] * [url=http://vlastafiller. sweb. cz/v059r. html]Z historie kostela sv. Gotharda[/url].

Gotharda, Praha Gotharda, Praha Kategorie:Bubeneč (Praha 6) Kategorie:Kulturní památky v Bubenči (Praha 6) Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Gothardovi v Česku Bubeneč Kategorie:Hřbitovy v Bubenči Gothard Kategorie:Kostely v Praze 6