Kostel svatého Jakuba Většího (Nepomuk)

Kostel svatého Jakuba Většího je farní kostel v Nepomuku v Plzeňském kraji. Původní stavba byla vybudována v polovině 12. století. Gotický chrám byl vystavěn na konci 13. století.

Historie

+morejpg|upright|alt=Kostel_sv. _Jakuba_v_Nepomuku,_jižní_fasáda,_pohled_na_věž,_vstupní_portál|náhled'>Jižní fasáda s věží a vstupním portálem Věž Západní fasáda.

Kostel svatého Jakuba byl vystavěn pravděpodobně již ve 12. století cisterciáckými mnichy z nedalekého kláštera Pomuk. +more V letech 1290-1295 proběhla jeho celková přestavba jednolodního kostela do slohu gotického. V roce 1369 je kostel uváděn jako farní. V letech 1360-1370 byl kostel přestavěn, starší loď nahradilo bazilikální trojlodí. Koncem 15. století byla přistavěna ke kněžišti dřevěná sakristie (už v místech dnešní) a vedle ní zvonice, také ze dřeva. Ta byla zchátralá kolem roku 1780, a proto došlo k výstavbě nové barokní zvonice.

V roce 1420 husité vypálili Nepomucký klášter, a tak kostel svatého Jakuba byl v nebezpečí. V průběhu husitských válek byl poškozen.

Do další historie kostela se výrazně zapsali Šternberkové. Kostelu věnovali oltáře, sochy, kříže. +more Ne ale všichni z tohoto rodu byli dobrodinci. Ondřej ze Šternberka, v neděli 9. října 1580 zničil vnitřní vybavení kostela. Rozbíjel oltáře i sochy. Trosky naložil na vozy a pak je spálil v zelenohorském pivovaře. Tímto obrazoboreckým počínáním likvidoval i vybavení v dalších čtyřech kostelích v okolí.

Velký požár v Nepomuku v roce 1746 zasáhl i kostel svatého Jakuba. Oprava stavby však ustoupila do pozadí zájmu lidí, protože nedaleko od něj vyrostl výstavní chrám svatého Jana Nepomuckého. +more V letech 1772-1780 byla postavena nová zvonice. V roce 1786, za vlády císaře Josefa II. , byl chrám zrušen. Děkanství bylo převedeno k novému kostelu svatého Jana Nepomuckého, na sochy, obrazy a na varhany byla vyhlášena dražba. Kostel se změnil na vojenský sklad obilí a později prken.

Kostel pomalu začal chátrat až do doby, kdy ho krajský hejtman Tomáš, šlechtic z Putzlacherů, nechal opravit v neogotickém stylu během let 1857-1859. Na opravách se svými peněžními příspěvky podílel císař +more_Dobrotivý'>Ferdinand V. (600 zlatých), jeho žena císařovna Karolina Augusta (400 zlatých), budějovický biskup Jan Valerián Jirsík (200 zlatých. ), Vilemína z Auerspergu (1 000 zlatých), obce nepomuckého okresu věnovaly z kontribučenského fondu celkem 11 306 zlatých a ostatní sbírky činily 8 400 zlatých. Dne 19. května 1860 biskup Jirsík kostel opět vysvětil a ten se stal znovu děkanským.

Koncem dvacátých let 20. století byl kostel opět ve špatném stavu. +more Dovnitř zatékalo, omítka padala a v okolí budovy panoval velký nepořádek. Opět si tedy vyžádal opravy. Jejich náklady byly tyto: věž a střecha 8 813 Kč, tónovaní vnitřku 12 653 Kč, fasáda 16 960 Kč.

Opravy zvonice probíhaly v letech 1950-1952. Dne 22. +more července 1952 vypukl požár nad hodinami. Starý zvon pocházející z roku 1558 se zřítil a rozbil se o kostelní dlažbu. Poslední oprava kostela proběhla na počátku devadesátých let 20. století.

Opevnění

Kostel fungoval také jako pevnůstka. Ve zlých dobách za jeho pevným opevněním nepomučtí nacházeli útulek. +more Pevnost vznikla na návrší a celý areál byl obklopen mohutnou zdí a patrně i příkopem. V její čele bývala původní zbořená zvonice a vstupní brána. Na obranný charakter upomíná nárožní půlválcová bašta se střílnou nacházející na strmé západní straně a navazující na kamennou obvodovou zeď. Tato strana byla chráněna dalšími dvěma severnějšími baštovitými stavbami. Jedna z nich je čtverhranná, právě v ní bývala kostnice.

Bývalý hřbitov

Kolem kostele býval také ohrazený hřbitov. Hřbitov byl využíván do roku 1860, pak jej nahradil hřbitov svatého Prokopa, založený roku 1855 na skalnatém kopci jihovýchodně odtud. +more Prozrazují to nápisy na pomnících ve zdi. Páni ze Šternberka měli v kostele rodinnou hrobku.

Exteriér

+morejpg|upright|náhled'>Půdorys (Karel Hostaš, Ferdinand Vaněk) Podélný řez (Karel Hostaš, Ferdinand Vaněk).

Jedná se o bazilikální trojlodí s presbytářem a se sakristii po severní straně a s volně stojící barokní hranolovitou věží v ose východní strany.

Presbytář

Presbytář, nacházející se na východním průčelí, je ukončen polygonálně ve tvaru sedmi stran dvanáctiúhelníka s šesticí venkovních opěrných pilířů, které jsou ukončené pultovými stříškami. Mezi pilíři jsou vložena vysoká okna, která jsou zakončené gotickým lomeným obloukem.

Pozůstatkem z druhé čtvrtiny 13. století je půlkruhově zaklenutý malý portál na jižní straně presbytáře. +more Profilace portálu je tvořená výžlabkem, pak oblým sloupkem nebo prutem na patce v podobě obráceného echinu. Vlastní ostění portálu je zakončené sedlově. V nadpraží se nachází tympanon ve středu s latinským křížem a po stranách se vyskytují dvě kruhové prohlubně (asi původně byly zdobené malbou).

Sakristie

Sakristie je kryta s valbovou střechou. Na severu má dvě okenní osy s vysokými hrotitými okny, mezi nimi i po stranách jsou opěrné pilíře. +more Pod okny se nachází portály - jeden vedoucí do sakristie a druhý na schodiště k oratoři.

Západní průčelí

Západní průčelí ukazuje hmotovou skladbu bazilikálního trojlodí se střední lodí, která je převýšená. V její střední ose se nachází žulový portál a vysoké okno, které jsou uloženy nad sebou a obojí jsou zaklenuté lomeným obloukem. +more Nahoře nad nimi, v trojúhelníkovém štítě, se nachází kulaté okno. Po stranách hlavní lodi i u obou bočních se nacházejí opěrné pilíře.

Boční lodě

Na podélných stranách bočních lodí se nachází tři okenní pole, v každém z nich je hrotité okno mezi dvěma opěráky a jednom ústupku. Na každé straně lodí, tzn. +more na severní a jižní, uprostřed se vyskytuje portál. Boční lodě mají pultové střechy, které se opírají o zdivo lodě hlavní. Sokl zdiva bočních lodí a jejich opěráků je společný a běží bez přerušení až k presbytáři, v jehož zdivu se ztrácí.

Střecha

Vysoká sedlová střecha je krytá taškami a se štíhlým sanktusníkem Korunní (hlavní nebo okapová) římsa je zakončena neogotickým obloučkovým vlysem.

Zvonice

Barokní zvonice má na nároží dórské pilastry, které se nachází ve dvou patrech, pilastry oddělují kladí s mohutnou římsou.  Pod konkávně vzdutou korunní římsou se nachází ciferníky hodin. +more Věž je zakončená cibulovitou střechou s lucernou. Vchod, umístěný z východní strany, má jednoduchý štukový portál s hlavním klenákem a zvlněným frontonem.

Interiér

+morejpg|alt=Kostel_sv. _Jakuba_v_Nepomuku,_boční_loď|náhled|upright'>Boční loď Vřetenové schodiště Klenba Presbytář.

Bazilikální trojlodí se rozkládá na téměř čtvercovém půdorysu 3 × 3 travé. Má šířku přibližně 16 m a délku 18 m. +more Je rozdělena dvěma páry čtyřbokých pilířů na loď hlavní o šířce přibližně 8 m a dvě lodě vedlejší, nižší. Boční lodě jsou rozdělené na tři pole s křížovou klenbou. Západní travé hlavní lodi je ukončeno kruchtou, na níž vede pozoruhodné novogotické vřetenové dřevěné schodiště zhotovené podle francouzských vzorů, které nemá v Čechách obdoby. Arkády jsou lomené, vycházejí z lícních ploch pilířů, které jsou zesílené na straně do boční lodě a mají obrácené čtverhranné přípory, na nichž jsou žebra nasazená a opřená na místě konzol krátkými, oblými dříky. Nad arkádami v lodi hlavní se nachází římsa a nad ní v každém poli malé hrotité okno bez kružby. Též v lodích bočních běží pod nástěnnými oblouky nad portálem oblomená římsa a nad ní je v jednotlivých polích hrotité okno. Ve středních travé obou bočních lodí se pod zmenšenými okny nachází vstupní neogotické portály. Vedle severního vchodu stojí neogotický náhrobek Gustava z Putzlacheru od A. Wilda z roku 1860.

Triumfální oblouk s úhlem 60° bez trnože a římsy se otevírá do nižšího, s hlavní lodí stejně širokého presbytáře. Presbytář obsahuje dvě křížová travé a chorový závěr vytvořený paprsčitou klenbou. +more Svorníky jsou ploché. Mohutná kamenná žebra chorového závěru mají tvar proláklých klínů. Žebra vyrůstají z útlých konzolek.

V jižní stěně presbytáře je v prvním travé novogotický portál zakončený kytkou, tento portál tvoří druhou stranu románsko-gotického portálku v jižní fasádě. V protilehlé severní stěně je novogotický portál do sakristie, provedený analogicky k portálu v jižní zdi.

Podlahy jsou pokryté čtvercovými cihlovými dlaždicemi.

Mobiliář

Mobiliář je převážně neogotický. Tři gotické oltáře, kazatelna, křtitelnice a varhany jsou podle návrhu malíře Viléma Kandlera vyrobeny v letech 1859-1860 sochařem Heidelbergerem a truhlářským mistrem Schmiedtem, pozlacování prováděl pan Řezníček z Plzně. +more Na hlavním oltáři sv. Jakuba (od Kandlera), jenž je k oslavě obklopen čtyřmi anděly, je dole vyobrazena krajina s kostelem sv. Jakuba se zámkem Zelená Hora. Oltář je ozdoben sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Tomáše apoštola; nad nimi v koruně oltáře se nachází Spasitel na kříži. Na spodní straně oltáře jsou znaky knížat Auerspergů a šlechtického rodu von Putzlacher.

Na jednom ze dvou pobočních oltářů od Kandlera je obraz Panny Marie s plastickými postavami dvou andělů, z nichž jeden vypodobňuje zvěstování a druhý korunování Panny Marie. Na druhém pobočním oltáři od Kandlera je vyobrazení Spasitele světa, kterému po stranách jsou též plasticky vyvedeni apoštolové Petr a Pavel. +more Naproti kazatelně se nacházela v životní velikosti socha Spasitele na kříži od sochaře Arnošta Jana Heidelbergera. Varhany vyrobil pan Finger z Chebu. Presbyterium vymaloval podle starších vzorů malíř Šašek z Plzně.

Točité vřetenové schodiště

Vstoupí- li člověk do interiéru svatyně, neunikne jeho pozornosti točité dřevěné vřetenové schodiště, nacházející pod hudební kruchtou v západním koutu střední lodi, které je opatřeno válcovým pláštěm na způsob kružbové klece s  novogotickými řezbami a uzavřené v přízemí brankou. Schodiště vede na hudební kruchtu, kde je zakončeno prostým dřevěným zábradlím.

Nosnou konstrukci schodiště tvoří 6,9 m vysoké válcové vřeteno, zhotovené z tesařsky opracované kulatiny o průměru 15 cm, do kterého je zapuštěno celkem 36 schodišťových stupňů širokých 81 cm a vysokých 17 cm, obvodová schodnice spirálovitě se vinoucí směrem vzhůru doprava a osm sloupků půdorysně rozmístěných do pravidelného osmiúhelníku, jimiž je schodnice podepřena a které tvoří svislou kostru schodišťového pláště.

Točité vřetenové schodiště tohoto typu je v Čechách ojedinělé. Vzory nacházíme ve francouzské pozdně gotické architektuře. +more Zdejší schodiště vytváří jednu dominantu chrámu. Vzniklo záměrně jako mistrovský kousek na odiv divákovi.

Kostelní zvony

Na počátku 20. století visely ve věži čtyři zvony. Největší měl výšku 1,05 m a průměr 1,40 m. V jeho horní části je opis:

DURCH DAS FEÜER BIN ICH GEFLOSSEN IOHANN GEORG KŮHNER HAT MICH GEGOSSEN IN DER KÖNIGLICHEN STADT PRAG.

Na plášti jsou vyobrazení svatého Jakuba, svatého Jana Nepomuckého a svatého Vojtěcha s podpisem:

S . NEPOMVCENE S . +moreIACOBE S . ADALBERTE/OPES FERTE. Následoval nápis: PRIOR CAMPANA ANTIQVA - PONDERANS 24 CENTENARIOS 74 AB AO 1500 - USQVE AD ANNUM 1753 SONANDO DVRAVIT - HAEC RUPTA DENUO PRAGAE AO 1756 TRANSFUSA - IN EODEM PONDERE, TVNC DOMINANTR - ILLUSTRISSIMA MARIA DOMINICA - NATA COMITISSA A MARTINITZ - ET DECANO LOCI IOANNE PANEK - PRESBYTERO ECCLESIASTICO - P. T. EXISTENTE.

Spodní okraj zbobí rocaillový pás.

Druhý zvon byl vysoký 0,67 m o průměru 0,80 m. Korunu obklopoval vlys, tvořený alegorickými figurkami. Na plášti je ztvárněn Kristus na kříži spolu s nápisem:

CHWALTEZ PANA BOHA WSSYCKNI - SWATI GEHO NEBO ON PRAWEDLIWY - GEST PAN NA WSSECH CESTACH SWY - CH A SWATY WE WSSECH SKVTCYCH - SWYCH LETA PANIE 1585 -. Na dolním okraji je vyryto: TENTO ZWON GEST W MIESTIE - ROKYCZANECH SKRZE IANA MAKALA.

Další zvon je dílem budějovického zvonaře Jana V. Pernera. Poslední čtvrtý zvon byl nejmladší.

Odkazy

Reference

Literatura

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, Památky Západních Čech. Územní odborné pracoviště v Plzni, 2013. +more . Hlavní redaktor Karel Matásek. * ALEXANDER BERNDORDF, Nepomuk Díl I. Plzeň: 1928. * KAREL BAROCH, Nepomuk - město s bohatou historii. Nepomuk: Město Nepomuk, 2007. * KAREL HOSTAŠ, FERDINAND VANĚK, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu přeštickém. Praha: 1907. * KAREL KUČA, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2000. . * PAVEL KROUPA, Točité vřetenové schodiště v kostele sv. Jakuba v Nepomuku. IN: Památky západních Čech 2013. * ZDENĚK WIRTH, Soupis památek historických a uměleckých v Politickém okresu chotěbořském. Praha: 1906. * ČSAV, Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. Vědecký redaktor Emanuel Poche. * ANEŽKA MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách. Praha: Academia, 1971. * KAREL BAROCH, Dějiny Nepomucka. Plzeň: Nava, 1992. * TOMÁŠ KAREL, KAREL FOUD, Jižní Plzeňsko II. Z. Procházka, 2000. * ZDENĚK FIŠERA, Opevněné kostely v Čechách na Moravě a ve Slezsku 1. část. Nakladatelství Olympia, s. r. o. , 2015. * DOBROSLAV LÍBAL, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: 2001.

Externí odkazy

Jakuba Většího Nepomuk Nepomuk Nepomuk Jakuba Většího Nepomuk Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-jih Kategorie:Náboženství v Nepomuku Kategorie:Stavby v Nepomuku