Kostel svatého Michaela archanděla (Čistá)

Technology

12 hours ago

Author

Kostel svatého archanděla Michaela je zaniklý, v minulosti farní kostel, který stával v bývalém královském horním městě Čistá. Po zániku Čisté přešlo území pod obec Rovná v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Historie

Na západním okraji náměstí uprostřed města stával původně raně renesanční farní kostel svatého Michaela Archanděla nejspíš z doby kolem poloviny 16. století. +more Datum založení kostela, ani architekt kostela nejsou známé. Zdejší fara je prvně zmiňována roku 1551. Fara však byla zrušena poté, co se v Čisté rozšířilo luteránství, ke kterému se hlásila většina obyvatel města. Změna nastala až v době pobělohorské při rekatolizaci ve dvacátých letech 17. století. Samostatná farnost byla obnovena až roku 1671 a do té doby byl kostel v Čisté filiálním ke kostelu svaté Kateřiny v Krásně. V roce 1772 došlo k velkému požáru města Čistá a kostel byl zcela zničen, včetně jeho vybavení a veškeré dokumentace.

Na místě kostela zničeného požárem byl v letech 1774-1775 vystavěn nový kostel shodného zasvěcení v barokním slohu. Stavbou byl pověřen tepelský stavitel Wenzel Hausmann. +more Kostel byl slavnostně vysvěcen v roce 1775. Po změně architektonické koncepce doplnila kostel v roce 1777 stavba věže v hlavní ose kostela.

Po skončení druhé světové války nahradila původní německou správu již v červenci 1945 místní správní komise, která však brzy ukončila svou činnost. Následovalo vysídlení německého obyvatelstva a v letech 1946 a 1947 město opustilo téměř všechno původní obyvatelstvo. +more Převážnou část území Slavkovského lesa zabral nově vzniklý Vojenský výcvikový prostor Prameny, do kterého byla Čistá začleněna na jaře roku 1946. Civilní osoby musely danou oblast opustit a město bylo úplně vyklizeno. Kostel zůstal opuštěn, neudržován a chátral. Letecké snímkování z roku 1952 zobrazuje zničené či velmi poškozené budovy města, zchátralý kostel však stále stál a pokrývala jej dokonce i střešní krytina. Později byly pozůstatky kostela strženy a zbytky kostela rozhrnuty buldozery, nejspíš v roce 1956, neboť dne 13. února 1957 informoval Okresní národní výbor Sokolov, že demolice v Čisté již byly provedeny. Jiný zdroj uvádí, že kostel byl zbořen zároveň s městem kolem roku 1950. Zaniklý kostel připomíná alej starých kaštanů a pietně upravené místo, kde kostel stával.

Stavební podoba

Odkryté základy kostela Kostel byl jednolodní neorientovaná barokní stavba na obdélném půdorysu s polygonálním presbytářem. +more V roce 1777 doplnila kostel věž v hlavní ose na východní stěně presbytáře, netypicky napojená na odsazený a pentagonálně uzavřený presbytář. Ten v exteriéru prokazuje polygonální řešení, ovšem v interiéru byl uzavřen půlkruhově. Prostor presbytáře býval oddělen polokruhovým triumfálním obloukem. Masivní hranolová zvonová věž měla zaoblená nároží a byla členěná do dvou pater. Završena byla oplechovanou cibulovou bání s otevřenou osmibokou sloupkovou lucernou, zakončenou menší cibulovou bání s makovicí a latinským křížem na vrcholu. Zvonové patro věže bylo odděleno mohutnou vynesenou profilovanou římsou, na třech stranách prolomeno polokruhově zakončeným obdélnými okny. Okna měla dřevěné okenice s roletami v horní polovině. Nad východním oknem byl čtvercový, půlkruhově zakončený ciferník věžních hodin. Stěny věže byly členěny plochými nárožními pilastry a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou s půlkruhově vydutými středy stran. V přízemí věže byla umístěna sakristie a při severní stěně obezděné točité schodiště do patra. V přízemí východní stěny věže bývalo menší polokruhově zakončené obdélné okno a v ose nad ním malé kruhové okno. Podélná plochostropá loď měla hlavní vstup ze západního průčelí kostela. V bočních stěnách byla situována obdélná polokruhově zakončená okna.

Interiér

O vybavení kostela existují dobré informace díky dobovým fotografiím i vyobrazením či popisům Antona Gnirse. Sloupový portálový hlavní oltář svatého Michaela Archanděla je poměrně vysoká stavba s bohatě zdobeným retabulem. +more Byl ze dřeva a až do roku 1834 nebyl štafírován. Teprve v roce 1834 štafíroval oltář mistr Alois Mayss z Lokte. Oltář doplňovalo několik dřevěných barokních plastik. Po stranách bílého tabernáklu stály plastiky svatého Jana Nepomuckého a svatého Jáchyma. Oltářní obraz, nejspíš z druhé 19. století, jehož autor není znám, představuje svatého Archanděla Michaela s jeho charakteristickými atributy. Oltářní obraz byl z kostela odvezen a je instalován v kapli svaté Anny na zámku v Osečanech. V obou rozích před triumfálním obloukem stály menší postranní oltáře, které zdobily řezbářské práce z druhé poloviny 17. století. Oltář na evangelní straně byl zasvěcen Janu Křtiteli. Oltář na epištolní straně zdobila kompozice s motivem Ukřižování Ježíše Krista. Umělecky hodnotná byla barokní kazatelna, na jejímž zábradlí byla připevněna destička, vypovídající o obnově v roce 1901. Na kruchtě kostela bývaly původně umístěny varhany z roku 1781, které zhotovil plzeňský varhanář František Prokop Nolli. V roce 1914 byly nahrazeny novými od varhanářské firmy Markus a Zeidler z Úšovic u Mariánských Lázní. Dobrou cínařskou prací bylo několik oltářních lamp z 18. století, patrně z inventáře původního starého kostela, a hodnotná cínová křtitelnice, dar od občanů Norimberka.

Zvony

Není známo, kdy byly vytvořeny první zvony pro starý kostel, zničený při požáru města v roce 1772. Farní kronika uvádí, že v původní kostelní věži visely tři zvony. +more Největší z nich vážil šest centů (pokud šlo o pražský cent, vážil zvon kolem 370 kilogramů, pokud šlo o cent norimberský, pak jen 300 kg). O původu zvonů, ani o zvonaři, který je ulil, se nic neví. Dne 10. června 1777, krátce po dokončení kostelní věže, objednal literbašský farář jeden zvon. Součástí objednávky smlouvy na dodání byla i doložka, že tento zvon nechá zvonař Di Val před dodáním vysvětit od prelátů v cisterciáckém klášteře ve Waldsassenu. K tomuto účelu předal farář zvonaři 192 liber kovu, který zbyl z roztavených zvonů starého kostela. Zvon dorazil do města 18. května 1778. Na tomto zvonu se ovšem po čase objevila trhlina a bylo jej proto nutné nechat přelít. Toho se v roce 1828 ujala snacha původního tvůrce zvonu Alžběta Di Val. Nový zvon měl průměr 69 cm, výšku 51 cm. V lucerně kostelní věže pak byly zavěšeny další dva menší zvony. První z nich byl z dílny chebského zvonaře Jana Jiřího Jordana. Vážil 31 kg a pocházel ze zaniklé kaple svatého Jana Křtitele. Není známo, kdy došlo k přenesení zvonu do kostela, nejspíš však brzy po jeho výstavbě nového kostela, nejpozději v roce 1789, kdy byla kaple zdemolována. Tento zvon byl v polovině 19. století poškozen a v roce 1857 došlo k jeho přelití. Staré zvony byly v roce 1917 z věže sejmuty a roztaveny pro armádní potřeby. Nový zvon byl odlit v roce 1920 a vysvěcen 7. března 1920. Zvon odlila firma Richard Herold v Chomutově. Zvon, vážící 95 kg, byl slavnostně zavěšen do kostelní věže dne 27. června 1926. Nový zvon nepřežil druhou světovou válku. Byl snesen z věže vojáky wehrmachtu a odvezen k rekvizici na válečnou výrobu. U data rekvizice se údaje farní a městské kroniky rozcházejí. Podle městské kroniky došlo k zabavení zvonů 16. ledna 1942, podle farní kroniky 19. února téhož roku. Oba prameny se ale shodují na tom, že byly zabaveny všechny zvony a ve věži zůstal jen původní malý zvon, označovaný jako Die elfte Glocke. Ten byl někdy po roce 1946 snesen z věže kostela a byl pokládán za zmizelý. Na základě zjištění v roce 2015 a 2016 byl však tento zvon objeven v Chlumu Svaté Maří, kde je umístěn v sanktusníku kostela Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny.