Kostel svatého Mikuláše (Boletice)

Kostel svatého Mikuláše je původně románská stavba v Boleticích v okrese Český Krumlov. Byl postaven pravděpodobně v polovině 12. století. Nachází se na vyvýšenině zvané Olymp - jihovýchodně od původní obce. Díky své poloze patří mezi takzvané kostelce.

Historie

Středověk

První písemná zmínka o kostelu je v darovací listině Přemysla Otakara II. +more z roku 1263. Nejstaršími částmi kostela jsou zdivo lodi a věž. V západní části kostela se nacházela tribuna. Na přelomu 13. a 14. století byla původní apsida na východním konci kostela nahrazena kolmo zakončeným kněžištěm, které bylo opatřeno středověkými freskami, dnes již jen zlomkovitě dochovanými. V roce 1400 začlenil papež Bonifác IX. kostel do zlatokorunského kláštera. Tím dostal opat kláštera možnost do boletického kostela dosazovat vlastní řeholníky. V 10. letech 15. století byla ke kostelu přistavěna sakristie se síťovou gotickou klenbou stejného typu, jaký je použit v milevském klášteře.

Novověk

V průběhu třicetileté války byl kostel mezi lety 1623 až 1625 barokně upraven a nově vymalován. Za panování císaře +more_Habsburský'>Karla VI. získala loď kostela v roce 1714 kazetový strop. V devatenáctém a první polovině dvacátého století prošel kostel několika opravami.

Po druhé světové válce

Od roku 1947 se kostel nacházel na území vojenského újezdu, což vedlo k jeho postupnému zchátrání. Po sametové revoluci začala armáda investovat do jeho oprav. +more Došlo k výměně krovů, podlah a střechy. K 1. lednu 2016 byl kostel spolu s osadou Boletice vyčleněn z vojenského újezdu a připadl obci Kájov, která pokračuje v rekonstrukci.

Středověké fresky

Pohled z kůru (2017) Pole s freskami na stěnách kněžiště jsou uspořádány do čtyřech vodorovných pásů. +more V nejspodnějším pásu byla namalována drapérie, horní tři vyplňují výjevy z christologického cyklu. Cyklus postupuje odzhora dolů, zleva doprava.

První pás

Prvním výjevem je Zvěstování Panně Marii, následuje Navštívení Panny Marie, Narození Krista a Klanění tří králů. Ve výjevu Klanění tří králů stojí dětský Kristus Marii na klíně, pravou rukou žehná a levou ukazuje na tři červené růže, které Panna Maria drží v ruce. +more Obdobný motiv tří květů se u tohoto výjevu vyskytuje v žaltáři královny Elišky Rejčky, tam jsou ovšem květy bílé. První pás odshora je zakončen výjevem Obětování Páně.

Druhý pás

První výjev druhého pásu je částečně zakryt mladší barokní malbou. Podle vyobrazení královské postavy a srovnáním s jinými christologickými cykly lze odhadnout, že se jedná o výjev Vraždění betlémských nemluvňátek. +more Na druhém výjevu je vyobrazeno dítě se svatozáří, které je do půl těla ponořeno v nádobě, zleva se k němu sklání žena se svatozáří a zprava stojí další jedna nebo dvě neurčité postavy. Podle Petra Pavelce je nejpravděpodobnější, že se jedná o výjev Narození, pojmenování a omytí sv. Jana Křtitele. Tento ne zcela obvyklý výjev se nachází již např. na klenbě baptisteria v Parmě z poloviny 13. století. Jediné další vyobrazení rituálního omývání sv. Jana Křtitele na území dnešního Česka je k vidění v kostele sv. Jana Křtitele v Pomezí poblíž Landštejna. Další čtyři výjevy jsou téměř zaniklé a nerozpoznatelné. Sedmým výjevem v druhém pásu je Křest Páně, následuje další nerozpoznatelný výjev a posledním výjevem je Vjezd Krista do Jeruzaléma.

Třetí pás

První výjev ve třetím pásu se nacházel v místě, kde byl zhruba sto let poté vytvořen portál do nově přistavěné sakristie. Následují výjevy Omývání nohou apoštolům, Kristus veden biřici, Kristus korunovaný trnovou korunou a Bičování Krista. +more Na dalším výjevu je Jan Evangelista s Pannou Marií, kteří s bolestnými výrazy soucítí s Kristovým utrpením. Další dva výjevy se dochovaly opět jen útržkovitě. I z útržků lze poměrně jistě odhadnout, že se jedná o výjev Přibíjení Krista na kříž a Ukřižování dvou lotrů. Cyklus pak pokračuje výjevy Ukřižování Krista, Snímání Krista z kříže, Ukládání Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista a je zakončen velkým výjevem Posledního soudu, který se rozprostírá přes všechny čtyři pásy. Na výjevu Posledního soudu jsou na levé straně vyobrazeny také dvě postavy patřící pravděpodobně mecenášům přestavby a výmalby kostela. Mnišská postava by mohla patřit cisterciáckému opatovi nedalekého kláštera Zlatá Koruna Dětřichovi. Postava šlechtická by mohla patřit některému místnímu mecenáši z rodu Rožmberků nebo Bavorů ze Strakonic nebo přímo českému panovníkovi Václavu III. nebo Janu Lucemburskému. Mohlo by se také jednat pouze o alegorické postavy zastupující světskou a církevní moc.

Inspirace a podobná díla

Kromě biblických textů mohla být autorovi fresek inspirací tehdy poměrně nedávno napsaná kniha Meditationes de vitae Christi, především ve výjevu Narození, pojmenování a omytí sv. Jana Křtitele nebo výjevu Ukřižování dvou lotrů předcházejícímu Ukřižování Kristovu. +more Mezi formálně podobná díla patří fresky v kostele sv. Jana Křitele v Janovicích nad Úhlavou (1300-1310), malby na jižním pilíři v kostele Narození Panny Marie v Písku (kolem 1310) a ilustrace kanovníka Beneše v Pasionálu abatyše Kunhuty (1320-1321).

Galerie

Soubor:Boletický kostel s kapličkou. jpg|Kostel a kaplička Soubor:Věž boletického kostela. +morejpg|Kostelní věž Soubor:Zadní stěna kostela v Boleticích. jpg|Zadní stěna s portálem Soubor:Boletický kostel 2020 (okolí). jpg|Hřbitov a márnice Soubor:Kostel v Boleticích 2020. jpg|Kostelní zeď a kmen lípy Soubor:Boletický kostel s památnou lípou. jpg|Významný strom (Tilia cordata) Soubor:Boletický kostel 2020. jpg|Areál kostela (2020) Soubor:U kapličky (Boletice). jpg|Kostel ve výhledu od Přelštic Soubor:20200327 092031a. jpg|Kaplička na přelštické cestě Soubor:Výstupní portál z boletického kostela. jpg|Vstupní portál.

Odkazy

Reference

Literatura

KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice: Růže, 1977

Související články

Svatá Kateřina z Boletic * Římskokatolická farnost Boletice

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/?OID=9111]Kostel sv. Mikuláše v Boleticích na stránkách hrady.cz[/url]

Boletice Mikuláše Boletice Mikuláše Boletice Mikuláše Boletice Kategorie:Kulturní památky v okrese Český Krumlov Kategorie:Stavby v Kájově