Cesko.wiki Kostel svatého Vavřince (Seč)
Author
Albert FloresKostel svatého Vavřince v Seči se nachází v západní části náměstí Prof. Č. Strouhala. Renesanční stavba, dokončená roku 1620, je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Historie
Obec Seč patřila od roku 1349 biskupství Litomyšl, plebánie od roku 1350. Původně renesanční kostel byl vystavěn v letech 1610-1620, za Karla Záruby z Hustířan. +more Fara u kostela zanikla v 17. století. Od roku 1713 byl kostel svatého Vavřince mučedníka filiálním kostelem fary v Bojanově. Roku 1786 byla zřízena lokálie, nová fara vystavěna 1854.
Architektura
Exteriér
+more,_Seč_03. jpg|vlevo|náhled'>Pohled od severovýchodu Zděná jednolodní budova se skládá z hlubokého trojboce uzavřeného dlouhého presbyteria, osmiúhelníku původně o třech klenebních polích s pětibokým závěrem, kratší obdélné sakristie na severní straně a zevně čtverhranné lodi, před jejímž západním průčelí je hranolová věž, zakončená bání, lucernou a cibulkou. Okna ve věži dole střílnovitá, výše jako na lodi. Na věži jsou tři zvony, největší o průměru 1 m. Zavěšen byl roku 1828 a je zdobený reliéfy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Okolo stavby je renesanční římsa a nárožní bosované pilastry. Presbytář posilují opěrné pilíře. Oratoř nad sakristií má obdélné renesanční okno s nadokenní římsou. Budovu prosvětlují velká okna uzavřená polokruhem. Postranní vchod je okrouhle sklenutý a po stranách zdobený zárubovským a valdštejnským znakem (Karel Záruba z Hustířan a jeho manželka Anna, rozená z Valdštejna).
Interiér
Půdorys kostela svatého Vavřince - Seč Interiér je z velké části dochován v původním stavu. +more Nad osmihrannou lodí je plochá kupole s hlubokými kuklemi. Klenby interiéru jsou imitovány starým hvězdovým klenutím a akcentovány štukovými žebrovými obrazci. Kruchta na čelní straně lodi má po obou stranách výklenky. Portálový hlavní oltář svatého Vavřince pochází z roku 1682. Boční protilehlé oltáře s ploše řezanými barokními rámy na stranách jsou zasvěceny svatému Antonínovi a Panně Marii. Kazatelnu z konce 18. století zdobí sochy Víry, Naděje a Lásky. Bohatě zdobenou šestihrannou cínovou křtitelnici z roku 1669 věnovali Rudolf a Viktorie ze Schönfeldu. Renesančně vyřezávané dveře do sakristie pocházejí ze začátku 17. století.
