Kostel svatého Václava (Jezbořice)

Kostel svatého Václava je gotický filiální kostel, který se nalézá na okraji příkrého návrší v centru obce Jezbořice v okrese Pardubice. Kostel je spolu s celým areálem přilehlého hřbitova a zvonice chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 21021/6-2092.

Historie kostela

Na nejvyšším místě obce Jezbořice byl pravděpodobně po roce 1055 vystavěn dřevěný kostel sv. Václava. +more Do dnešního podoby byl rozšířen až na konci 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná od západu pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Došlo také k výrazným úpravám v interiéru (sedile, sanktuárium, klenba). Loď dostala renesanční klenbu až ve druhé polovině 16. století, před západní průčelí přibyl dole otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu. V blíže neurčené době vznikla na severu sakristie, která byla v pozdním baroku zbořena a nahrazena novou, navazující v ose na opěráky presbytáře. Za třicetileté války tu zanikla fara a teprve v 18. století bydlil opět farář střídavě v Jezbořicích a Mikulovicích. Četné epitafy na zdech kostela vypravují o majitelích Jezbořic. Roku 1769 byla tu opět zřízena lokálie a roku 1871 přeměněna na faru. V současnosti je kostel duchovně spravován z farnosti Heřmanův Městec.

Popis kostela

Bývalý farní kostel svatého Václava je zděný, orientovaný, ve slohu gotickém a stojí na pokraji příkrého návrší, takže je se svou opodál stojící dřevěnou zvonicí zdaleka viditelný. Původní renesanční klenba kostela spadla částečně při požáru roku 1791 a zbytek byl odstraněn roku 1815. +more Nynější strop je plochý rákosový. Původní kostel byl menší kaplí při zdejší tvrzi a měl pět oken. Dnešní kostel má loď 19,85 m dlouhou a 6,90 m širokou, presbytář je 6,90 m dlouhý a 5,80 m široký.

Vybavení kostela

Hlavní oltář sv. Václava má obraz sv. +more Václava, podávajícího Kristu korunu, obraz věnoval do kostela zdejší rodák, statkář Josef Kolínský; namaloval jej roku 1897 Karel Záhorský. Měří 4 m na výšku a 2,50 m na šířku. Hlavní oltář je barokní z 18. století, opravený roku 1823. Po stranách vlevo je socha sv. Petra, vpravo sv. Pavla, 2,30 m vysoká a 0,70 m široká.

V kostele je křtitelnice z roku 1600 s erbem od rytíře Lipanského z Lipan, vysoká 0,89 m a 0,33 m široká, opravená v letech 1850 a 1923. Na křestním stolku jsou cínové svícny z roku 1674. +more Křtitelnice nese nápis: [„] Marek XVI. Ka Gdouce po všem světe, kažte evangelium všemu stvoření, kdož věří a pokřtí se, spasen bude, ale kdož neuvěří bude ztracen.

V roce 1850 bylo opraveno též pět dřevěných vyřezávaných lavic. Na západních hlavních dveřích je ozdobně kovaný železný kruh jako klepadlo.

Vlevo od hlavního oltáře je gotický sanktuář, 1,40 m vysoký a 0,84 m široký.

Kalich je barokní, se šesti miniaturami zemských patronů, ve stříbře tepaných a patena k zaopatřování nemocných z roku 1730 s rytinami sv. Václava.

Zdejší obraz jezbořického kostela má štít, který nese ozubí jako u kostelů pardubických. Obraz je bez rámu vysoký 2,20 m a široký 0,50 m; cenný barokní rám pochází ze 17. století.

Při renovaci kostela koncem 19. století byla architektem Bohumilem Dvořákem odkryta část gotické hrobky.

Za oltářem visí obraz Jana Nepomuckého 73 cm vysoký a 45 cm široký, malovaný na dřevě. Nese nápis: „Léta P. +more 1595 v úterý po památce sv. Michala, archanděla Páně, svůj život dokonala Ozama, panenka, majíc věku svého 4 r. , dcera urozeného a statečného pana Jetřicha Lipanského z Lipan a na Vysokém Veselí a urozené paní matky své Lidmily, rozene Haugwitzové z Biskupic,' osmého dne měsíce října jest pohřbena v tomto kostele záduší jezbořického očekává v Kristu Spasiteli blažené vzkříšení. " Značka M. R. B značí Matouš Radouš Bohemus, malíř a vážený měšťan Chrudimi. Obraz má týž erb jako křtitelnice: mnich veslující v zeleném poli a nahoře bílá přílba.

Obraz „Křest v Jordáně", který visel dříve na hlavním oltáři, se nyní nachází nyní nalevo od oltáře. Má vyřezávaný rám z 18. století.

V presbytáři je sanktuář se železnými dvířky.

V sakristii se nalézá Pieta ve skřínce 0,61 m x 0,74 m široké, v postříbřeném barokním rámu. Vedle je barokní soška Vzkříšení Krista, vysoká 63 cm.

U dveří do sakristie je zazděno devět náhrobků, zčásti poškozených. Po pravé straně dveří vedoucích do sakristie je pískovcový náhrobek, 1,60 m vysoký a 0,92 m široký, silně otřelý; má v dolní polovině místo pro erb, dnes ohlazený, nápis na okraji je již neznatelný.

Po levé straně dveří je druhý kámen, vysoký 1,06 m a široký 0,64 m, s ženskou postavou držící v pravé ruce setřelý znak. Kámen má po stranách na okraji jednořádkový nápis: . +more „ tuto jest pochow. manželka uroz„a Ludwika Sudy z Renče„„.

Třetí náhrobek je z pískovce, 1,83 m vysoký a 0,93 m široký, na celé ploše má postavu paní v dlouhém řasnatém plášti s erbem u nohou. Na okraji má poškozený jednořádkový nápis.

Čtvrtý pískovcový náhrobek, 1,22 m vysoký a 0,64 m široký, má na spodní polovině tři dětské postavy a znak, na němž je viditelný klenot, řešeto s pštrosími péry (vladykové Něnkovští z Medonos). Vrchní polovina nese šestiřádkový nápis „Pane Bože wšehomocný a n. +more milosrdenství hodný a negmilostiwější skrze pana našeho Ježíše Krista smiluj se nad nimi Tiel tiechto i nad námi hříssnými. Leta 1562„. uroze„ pana Burgas z Medonos a na Blatie panna Barbora dczera jeho„. sobotu den sv. Victorina panna Johann a Ofelia„. po sv. Witu tuto spolu odpocziwajgi. " Tak zní nápis po okrajích.

Náhrobek pátý je 0,84 m vysoký a 0,58 m široký, šestý 0,84 x 0,45 m, sedmý 0,69 x 0,49 m, osmý 0,69 x 0,53 m. Všechny jsou malé, čtyřhranné, jejich desky jsou setřelé, uprostřed se znaky vladyků Lipanských z Lipan, mnich veslující na lodičce a klenot tři pštrosí péra.

Zvonice se nachází jižně od kostela, je dřevěná, osmihranná o straně 4,50 m. Nachází se zde zvon z roku 1601, 1,30 m vysoký a 1,10 m široký se srdcem dlouhým 1,30 m. +more Nápis na zvonu zní: Prokrzikugte Hospodinu wssiczkni obywatelé Zemie, služte Hospodinu s weselírn przistupugtc przed obliczey jeho s prospiwowanim žialm G. (100). Tak Bůh miloval swiet, že sveho jednorozeného syna dal, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Na druhé straně je nápis: Walentin Zialud geho milosti Czisarský Pan Heitman Panstwí Pardubického 1601.

Galerie

Jezbořice - Kostel svatého Václava 01. jpg|pohled na kostel svatého Václava v Jezbořicích Jezbořice - Kostel svatého Václava 05. +morejpg|náhrobní kameny na kostele svatého Václava v Jezbořicích Jezbořice - Kostel svatého Václava 06 náhrobní kameny. jpg|náhrobní kameny na kostele svatého Václava v Jezbořicích Jezbořice - Kostel svatého Václava 08 náhrobní kameny. jpg|náhrobní kameny na kostele svatého Václava v Jezbořicích Jezbořice - Kostel svatého Václava 10 zvonice. jpg|zvonice u kostela svatého Václava v Jezbořicích.

Externí odkazy

[url=https://www. academia. +moreedu/3789906/Soupis_53_Pardubice_Edice_nedokon%C4%8Den%C3%A9ho_soupisu_um%C4%9Bleck%C3%BDch_pam%C3%A1tek_politick%C3%A9ho_okresu_pardubicko-holicko-p%C5%99elou%C4%8Dsk%C3%A9ho. _Napsal_V%C3%A1clav_Karel_Vendl_editor_Jana_Mare%C5%A1ov%C3%A1. _Praha_2007]Popis kostela[/url].

Jezbořice Václava Jezbořice Václava Jezbořice Václava Jezbořice Kategorie:Kulturní památky v okrese Pardubice Kategorie:Jezbořice