Cesko.wiki Kostel svatého Václava (Srbská Kamenice)
Author
Albert FloresKostel svatého Václava je pozdně barokní kostel v Srbské Kamenici, který se nachází v Ústeckém kraji. Byl postaven v letech 1755-1761 a je jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb v regionu. Kostel je orientovaný na východ a má obdélný půdorys s výrazným šestibokým presbytářem. Hlavní oltář je zdoben mozaikou s motivem svatého Václava a bohatou ornamentikou. Interiér kostela je bohatě vybaven barokními sochami, obrazy a freskami. Kostel svatého Václava je chráněn jako kulturní památka a je otevřen pro veřejnost.
Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici se nachází ve střední části obce a je pozdně barokní sakrální stavbou a architektonickou krajovou dominantou. Z pohledu od kostela se otvírá naopak široký výhled do údolí říčky Kamenice s protilehlými vrchy. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.
.jpg)
Historie
+morejpg|náhled|vlevo'>Kostel v Srbské Kamenici z boku Hrací stůl varhan v Srbské Kamenici Varhany v kostele v Srbské Kamenici Již soupis českých farností z roku 1352 obsahuje první zmínku o kostele v Srbské Kamenici. Tento první kostel stál zřejmě v prostoru dnešního hřbitova. Kdy však vznikl a jak vypadal není známo. Jednalo se zřejmě o dřevěnou stavbu. V období reformace v letech 1568-1630 sloužil luteránům. Protože poslední luteránský pastor Jakob Jüngling údajně při opuštění obce odnesl písemné záznamy, nové zápisy jsou datovány až rokem 1635. Středověká farnost zanikla a od roku 1630 byl se kostel stal filiálním k farnosti Česká Kamenice. Jako samostatná farnost byla Srbská Kamenice obnovena až v roce 1856. Stávající kostel nepostačoval kapacitou potřebám rostoucí obce, protože sloužil zároveň i pro Všemily a Jetřichovice bylo třeba postavit kostel nový, větší. Farnost v roce 1760 udává, že do ní patří kolem 1700 farníků. Základní kámen pro nový kostel, který ležel nad hřbitovem, byl položen 15. července 1772 a výstavba trvala další čtyři roky. Byl vystavěn v pozdně barokním slohu podle plánů J. W. Kosche stavitelem W. Sauerem. První mše svatá v něm byla sloužena na den sv. Václava 28. září 1776 a ke slavnostnímu vysvěcení došlo 20. října 1776. Náklady na stavbu dosáhly částky 20 tisíc zlatých. V roce 1785 do něj byl instalován hlavní oltář z pražského paulánského klášterního kostela Nejsvětějšího Salvátora (dnešní evangelický kostel severně od Staroměstského náměstí). Pro tento oltář však kostel nebyl dostatečně vysoký, a proto byl nástavec oltáře se zpodobněním Svatého Ducha umístěn nad sakristii. Titulní obraz.
z roku 1881 je dílem malíře Karla Javůrka. V roce 1864 byla postavena fara, která se zachovala dodnes. +more O deset let později byla postavena ohradní zeď hřbitova. V roce 1886 byla hlavní věž vysoká 34 metrů opatřena hromosvodem. Po poválečném vysídlení německy mluvícího obyvatelstva kostel začal pustnout. K výrazné obnově kostela došlo po konci totalitního komunistického režimu v Československu. Před započetím obnovy kostela se v něm již asi patnáct let nekonaly bohoslužby. V letech 1992-1995 byl kostel opraven a 23. září 1995 po opravě znovu požehnán litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. 20. září 2003 byly pro kostel požehnány generálním vikářem litoměřické diecéze Karlem Havelkou dva nové zvony, sv. Václav a Srdce Ježíšovo. Tyto nové zvony byly pořízeny pomocí Česko-německého fondu budoucnosti, rodáků z Německa, obecní sbírce a darům družební farnosti Karbach, byly následně instalovány do zvonice a spolu se zvonem z roku 1683 vyzvánějí každý den.
Architektura
Kostel je jednolodní, obdélný. Má obdélný, polokruhem ukončený presbytář s obdélnou sakristií po jižní straně. +more Nad sakristií je v patře oratoř. V západním zvlněném a odstupňovaném průčelí se nachází hranolová věž. Boční fasády člení čabrakové pilastry a okna kasulových tvarů.
Vybavení
Hlavní oltář je rokokový. Pochází z poslední třetiny 18. +more století, má luisézní ornament a bohatou sochařskou výzdobu. Kazatelna je rokoková s reliéfem Krista-Dobrého pastýře a sochou Mojžíše. Jak hlavní oltář, tak i kazatelna jsou z pražského paulánského kostela. Křtitelnice je datována do roku 1736.
Varhany
Kromě velkých mechanických klasicistních varhan z konce 18. století, které jsou na kruchtě, se v kostele nacházejí ještě jedny menší rovněž klasicistní na boční oratoři. +more Nástroje slouží mimo jiné při pořádání každoročního hudebního festivalu Srbskokamenické kulturní léto.
Okolí kostela
Poblíž vstupu do chrámu je obnovená barokní vodní nádrž se sochou sv. Petra, pocházející z atiky kostela sv. +more Petra a Pavla v nedaleké Růžové. Na skále pod hřbitovem je vytesán reliéf Korunování Panny Marie z roku 1701.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://katalog. dltm. +morecz/web/chramy/412]Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Srbská Kamenice (katalog biskupství litoměřického)[/url] * [url=https://www. nockostelu. cz/kostel/1733/]Program NOCI KOSTELŮ, Srbská Kamenice, kostel sv. Václava[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=8572]Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici[/url] na [url=http://www. hrady. cz/]Hrady. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20141101003525/http://www. srbska-kamenice. cz/historie/]Webové stránky obce Srbská Kamenice[/url] * [url=http://www. nockostelu. cz/. pg=kost1733]Noc kostelů 2014 - Srbská Kamenice, kostel sv. Václava[/url] * [url=http://www. luzicke-hory. cz/mista/index. php. pg=kosrbk]Lužické hory - Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici[/url].
Václava Srbská Kamenice Václava (Srbská Kamenice) Srbská Kamenice Kategorie:Kulturní památky v okrese Děčín Kategorie:Srbská Kamenice