Nejsvětější Srdce Ježíšovo

Nejsvětější Srdce Ježíšovo, v teologickém smyslu nepřesně také Božské Srdce Ježíšovo či Božské Srdce Páně je teologicky zdůvodněný pojem a předmět kultu katolické církve.

Teologický obsah pojmu

Nejsvětější Srdce Ježíšovo, obraz 19. +more století, Portugalsko Praze-Vinohrady. Zdůrazněním Kristova Srdce se podtrhuje skutečnost opravdového lidství Božího Syna Ježíše Krista. Lidství, které se projevuje nejen rozumem a chtěním, ale také lidství plné citu.

Ježíšova smrt na kříži byla úředně potvrzena probodnutím boku resp. srdce, jak je popsáno v Janově Evangeliu. +more Probodené Srdce Ježíšovo tak zároveň odkazuje na stěžejní prvek křesťanské víry. Tím je Ježíšova Oběť na Kříži.

Předmětem úcty není srdce v naturalistickém smyslu vypreparovaného orgánu, ale lidské srdce v archetypálním významu.

Písmo a nauka i praxe Církve předpokládají tam, kde se hovoří o Ježíšově Srdci, totéž všelidské praslovo - srdce - jakožto nejvnitřnější původní střed celku těla i duše lidské osoby. Předmětem kultu Ježíšova Srdce je tak Pán se zřetelem na toto Své Srdce.

Historický vývoj

sv. +more Gertruda Veliká (1256-1301) Náznaky kultu lze nalézt již v prvních staletích křesťanské éry u církevních Otců. Odvolávají se především na biblické citáty z Janova evangelia.

Též středověká zbožnost navázala na kult Ježíšova Srdce. S teologickými úvahami na toto téma se lze setkat ve +more_století'>12. století nejprve v ojedinělých případech např. u Anselma z Canterbury, Bernarda z Clairvaux, ve větší míře ve 13. století u Alberta Velikého, Bonaventury. Nemalý význam pro rozvoj kultu měla mystika 13. a 14. století reprezentovaná osobnostmi jako např. svatá Luitgarda, Mechtilda Magdeburská, sv. Gertruda Veliká či Jindřich Suso.

Úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu přijalo za svou také hnutí Devotio moderna a v 16. +more století se uctívání Kristova Srdce ujal jezuitský řád. Nové impulzy pro oživení kultu v 17. století přinesli francouzští oratoriáni P. Bérulle a Jan Eudes. Druhý jmenovaný s dovolením svého biskupa slavil svátek ke cti Ježíšova Srdce 20. října 1672. V čase mezi lety 1673 až 1675 působila rozruch vidění, která měla řeholnice Markéta Marie Alacoque v klášteře Navštívení Panny Marie ve francouzském Paray-le-Monial. Vizionářka se pokládala za Kristem pověřenou zasadit se o zavedení celocírkevního svátku Srdce Ježíšova. Svatý stolec tento požadavek odmítal celých sto let.

Teprve papež Klement XIII. +more slavení svátku povolil (1765) a papež bl. Pius IX. jej zavedl jako závazný pro celou církev (1856). Lev XIII. roku 1899 stanovil pro nastávající přelom století zasvěcení světa Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Soubor:Kaple v Sokolí 1. JPG|Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z 30. let 20. století v Třebíči-Sokolí Úcta k Srdci Ježíšovu (jako Srdci "kosmického Krista", "Srdci hmoty", "Východisku kosmogeneze", "Srdci vesmíru", "Srdci evoluce") je součástí teologie Pierra Teilharda de Chardin.

K stému výročí zavedení svátku (1956) papež ct. +more'>Pius XII. uveřejnil encykliku Haurietis aquas.

Podle římského liturgického kalendáře se slaví Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v pátek po 2. neděli po slavnosti Seslání Ducha svatého.

Odmítání kultu

Proti kultu Ježíšova Srdce se stavěli především jansenisté a osvícenečtí teologové. Výhradami, které zaznívaly i ve 20. +more století, se zabýval papež ct. Pius XII. ve výše zmíněné encyklice Haurietis aquas.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. rkfliboc. +morecz/723-srdce-jezisovo-stred-krestanstvi]J. Ratzinger o Srdci Ježíšově[/url] * [url=https://www. rkfliboc. cz/724-jezisovo-probodene-srdce-pramen-zivota-a-pozehnani]K. Rahner o Srdci Ježíšově[/url].

Kategorie:Ježíš Kristus Kategorie:Liturgie Kategorie:Liturgický rok Kategorie:Římskokatolická církev Kategorie:Křesťanská ikonografie