Gertruda Veliká

Gertruda Veliká je historická postava z 10. století. Byla vévodkyní saskou, manželkou Jiřího I. Saského a matkou Jindřicha Ptáčníka, budoucího krále a císaře Svaté říše římské. Narodila se pravděpodobně kolem roku 913 a zemřela v roce 984. Je považována za jednu z nejmocnějších žen Evropy své doby. Gertruda byla dcera hraběte dvorského jednoho z nejmocnějších rodů ve Svaté říši římské a nevlastní sestra vévody Konráda Lutice, který se stal budoucím králem Německa. Gertruda se provdala za Jiřího I. Saského, který se později stal velkoknížetem Východofranské říše. Společně měli početné potomstvo, mezi kterým byl i Jindřich, pozdější významná postava středověkých dějin. Gertruda byla mocnou a vlivnou ženou. Během svého manželství se podílela na správě vévodství a přispěla k jeho rozkvětu. Byla také mecenáškou kostela a klášterů a sama se aktivně zapojovala do náboženského života. Po smrti Jiřího I. se stala regentkou za svého syna Jindřicha, který byl ještě nezletilý. Během této doby pokračovala v řízení vévodství a zachovávala si vliv na politické dění. Gertruda Veliká je považována za jednu z nejvýznamnějších ženských postav raného středověku. Její rodina hrála důležitou roli v dějinách Svaté říše římské a její potomci vytvořili mocnou dynastii. Její vliv nebyl omezen jen na Svatou říši římskou, ale rozšířil se také na další evropské země. Zemřela ve věku asi 71 let a je pohřbena v kostele sv. Jiří v Hildesheimu.