Letnice

Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200)

Letnice, Padesátnice, seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní či svatodušní svátky či (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu'ot). +more Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení.

Historické slavení Seslání Ducha svatého

Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. +more století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha svatého. Liturgická barva letnic byla vždy červená - tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem. Červená barva při křesťanských bohoslužbách vychází z barvy ohnivých jazyků při seslání Ducha svatého na apoštoly.

V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II. +more, že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polopohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.

Označení Letnice je typické pro západní církev, zatímco termín Padesátnice je užíván zejména ve východním křesťanství.

Datum letnic

Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice (Neděle Svatodušní) připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně (Boží hod Velikonoční), počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. +more Pro následující roky letnice připadají na tyto dny:.

V západní církvi je nejdřívější možné datum letnic 10. +more května (jako v roce 1818 a 2285) a nejpozdější možné datum je 13. června (jako v roce 1943 a 2038).

Svatodušní pondělí

V katolické církvi se až do Druhého vatikánského koncilu svatodušní svátky slavily po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem i v první Československé republice. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat.

Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Rumunsku, Argentině i Uruguayi, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005-2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako „den solidarity“ na financování sociálních akcí pro seniory.

V Polsku a v Argentině se na svatodušní pondělí slaví památka Panny Marie Matky Církve. Dekretem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti z 11. +more února 2018 bylo slavení této památky rozšířené na celou církev.

Slavnost Nejsvětější Trojice

Slavnost Nejsvětější Trojice následuje další neděli po neděli Svatodušní. Poté následuje svátek „Božího Těla“ (Corpus Cristi) v posledních dvou stoletích slavený průvody mimo kostel, zpravidla ve čtvrtek (za 1. +more ČSR den pracovního klidu, v současné době jej v Čechách některé farnosti slaví až následující neděli), kterým letnice končí. V současnosti katolická liturgie svátky "Slavnost Nejsvětější Trojice" a tudíž i "Slavnost Těla a Krve Páně" počítá do liturgického mezidobí a tudíž vyjímá i ze svátků "Letnic", které redukuje na Svatodušní svátky a volné Svatodušní pondělí. Slavnost Božího Těla (ve čtvrtek) je v současnosti též volným dnem v řadě zemí (Německo, Rakousko, Uruguay, Polsko, Madrid ve Španělsku).

České pranostiky

Svatodušní neděle

O svatém Duše choď ještě v kožiše. * Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha * Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu. +more * Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo. * Na Svatého ducha bláto - bude laciné mláto. * Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita. * Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. * Na Svatý Duch do vody buch. * Svatý Duch přinese plný pytel much.

Svatodušní pondělí

Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu. * Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Zvyky

Jízda králů na Slovácku. * Střílení ku ptáku - střílelo se na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. +more Střílelo se z kuše, později z pušek. Kdo sestřelil z tyče poslední kousek „ptáka“, stal se pro ten rok králem střelců. * Zpěv vodního ptáka - tento zvyk se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, přišel patrně z Bavorska v 17. století. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostávali výslužku. * Škračení (smažení) vajec v přírodě - valašský zvyk.

Odkazy

Reference

Související články

Letniční hnutí * Duch svatý * Nanebevstoupení Páně

Externí odkazy

Kategorie:Liturgický rok Kategorie:Duch svatý Kategorie:Pohyblivé svátky