Kostel svatého Václava (Velešín)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám ve Velešíně. Postaven byl ve 13. století, jeho současná podoba je výsledkem barokní přestavby v polovině 18. století, ale i později byl několikrát stavebně upravován. Areál kostela spolu s márnicí, farou, hřbitovem a ohradní zdí se vstupní branou je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Historie

Velešínský kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně na místě starší dřevěné stavby někdy v polovině +more_století'>13. století, první písemná zmínka jej dokládá v roce 1285. Z nejstarší podoby kostela se dodnes dochovala část zdiva a gotický portál v jižní části presbytáře. K větším stavebním úpravám došlo v roce 1491, především byla přistavěna čtyřpatrová věž. V roce 1491 byl kostel nově vysvěcen biskupem Benediktem z Valdštejna, který tehdy sice působil v Polsku, ale kvůli nedostatku světících biskupů v Čechách často zajížděl do Českého království. V témže roce byl vysvěcen i nově postavený kostel sv. Filipa a Jakuba. K renovaci a dalším drobným opravám došlo v letech 1603 a 1700, kdy byla podlaha vydlážděna kamennými deskami.

Zásadní přestavbu kostela v barokním slohu inicioval dlouholetý a činorodý farář Theofil Ignác Hostounský (1694-1763), který byl zároveň arcibiskupským vikářem pro několik sousedních farností. Velešínská farnost byla v té době prosperujícím hospodářským celkem s vlastními poddanými a farář Hostounský stál u zrodu myšlenky radikální přestavby kostela v letech 1750-1754. +more K přestavbě kostela svolil tehdejší majitel panství a patron kostela hrabě František Leopold Buquoy. I když bylo běžné, že šlechta se finančně podílela na přestavbách církevních staveb na svých statcích, Buquoyové se tehdy potýkali s obrovským zadlužením s hrozbou exekuce. Přestavbu velešínského kostela financoval sám farář Hostounský ze svých prostředků a z výnosů farnosti, vlastními nákresy v pamětní knize také zaznamenal podobu kostela před a po rekonstrukci. Po dokončení přestavby byl kostel v roce 1754 nově vysvěcen pražským světícím biskupem Janem Ondřejem Kayserem, i poté ale pokračovaly úpravy interiérů, opět na vlastní náklady faráře Hostounského (zakoupení varhan 1755, stavba kazatelny 1756, oprava a pozlacení oltáře Panny Marie 1759-1760).

V roce 1773 byla kostelní věž zvýšena o páté patro s bytem pro kostelníka, v roce 1833 byla věž obohacena o hodiny. V roce 1837 byla střecha kostela pokryta taškami, v letech 1887-1888 došlo k renovaci vnitřního zařízení. +more V roce 1910 dosloužily varhany z roku 1755, na stavbu nového nástroje se složily regionální finanční instituce a Buquoyové. Varhany z roku 1911 postavila firma Čeněk Škopek z Tábora nákladem 4500 korun. Za první světové války byly zrekvírovány všechny čtyři kostelní zvony pocházející z 18. a 19. století, nové zvony byly vysvěceny a zavěšeny v roce 1926. Na jaře 1942 byly všechny zvony opět sejmuty a poskytnuty pro válečné účely. Ve výroční den vzniku Československé republiky 28. října 1946 byl vysvěcen nový zvon. Z iniciativy faráře Ladislava Vichra tehdy došlo k obnově fasád a střechy z dobrovolných příspěvků ve výši 50 000 Kčs. V 80. letech 20. století byly do Velešína převezeny cenné barokní varhany z Hůrek, původně ze zrušeného kláštera v Belgii. Varhany byly v dezolátním stavu, ale přes nepřízeň státních orgánů se podařilo prosadit jejich zrestaurování s náklady ve výši přes 86 000 Kčs. Poprvé zazněly v roce 1988 při svatováclavské pouti. V roce 2002 přibyli ke zvonu z roku 1946 další tři zvony, ulité ve zvonařství Rudolfa Pernera v bavorském Pasově.

Popis

Kostel sv. Václava stojí východně od centra Velešína, přístup k němu je z ulice Latrán kolem nejstaršího velešínského domu U Kantůrků. +more Pod památkovou ochranu spadá kromě kostela márnice, ohradní zeď s honosnou vstupní branou a hřbitov severně od kostela. Původně dvoulodní stavba byla změněna na jednolodní přestavbou v 18. století. Kostel je jednolodní stavbou se čtyřmi bočními kaplemi a pravoúhlým presbytářem. K západnímu průčelí přiléhá hranolová věž s hodinami, nad ciferníky jsou data jednotlivých stavebních úprav. Vnitřní výzdoba pochází převážně z druhé poloviny 18. století, hlavní oltářní obraz a křížová cesta je dílem místního rodáka Bedřicha Kamarýta.