Cesko.wiki Kostřava sivá
Author
Albert FloresKostřava sivá (Festuca ovina) je druh trávy z čeledi lipnicovité. Jedná se o vytrvalou bylinu, která roste v trsech nebo trávnících. Má tenké, světle zelené listy a dorůstá výšky přibližně 10-30 cm. Květy této trávy jsou drobné, žlutozelené nebo hnědozelené. Kostřava sivá je rozšířená v evropských a asijských zemích, kde je hojně využívána jako krmivo pro dobytek. Tento druh trávy je také oblíbený ve venkovních prostorách a zahradách, kde se vysazuje jako ozdobná rostlina. Kostřava sivá je poměrně odolná vůči suchu a chladu, proto je vhodná pro pěstování i v náročnějších podmínkách.
Taxonomie
Rod kostřava, skládající se z více než 500 druhů, je infragenerickou klasifikací rozčleněn na 9 podrodů, z nichž druhově nejbohatším je nominátní podrod Festuca, rozdělený dále na 7 sekcí. Sekce Festuca je podle morfologicko-anatomických znaků dělena do 4 sérií a do té nejrozsáhlejší z nich, zvané Psammophilae, přísluší druh kostřava sivá. +more Jiné členění sekce Festuca je do 9 skupin, kde hlavním druhem druhé skupiny je právě kostřava sivá.
V České republice roste kostřava sivá ve dvou poddruzích: * kostřava sivá pravá (Festuca pallens Host subsp. pallens) a * kostřava sivá draslavá (Festuca pallens Host subsp. +more scabrifolia) (Rohlena) Zielonk. Oba poddruhy jsou od sebe morfologicky jen málo odlišné.
Výskyt
Vyrůstá na propustných půdách suchých luk, mezí, pastvin, písčin i ve skalnatých terénech bez zřetelné vazby na typ podloží. Roste obvykle v rozmezí 100 až 1300 m n. +more m. , nejčastěji ve společenstvech svazů Alysso saxatilis-Festucion pallenstis, Helianthemo cani-Festucion pallentis, Avenulo adsurgensis-Festucion pallentis a Diantho lumnitzerii-Seslerion albicantis.
Geograficky je vymezena od Francie a Belgie přes Alpy do Střední Evropy a dále přes Karpaty až do Transylvánie v Rumunsku a na Ukrajinu.
Popis
Jsou to trsnaté rostliny s intravaginálními výběžky. Z vytrvalého oddenku vyrůstají veliké trsy štětinovitých, ojíněných, sivě modrozelených tuhých listů a tenká, až 0,5 m vysoká přímá hladká stébla která ale mohou být nahoře drsná. +more Listy mají rozdělenou hladkou, nažloutlou nebo zřídka nafialovělou pochvu a v ouško protažené krátké jazýčky. Čepele listů, které se pro snížení výparu svinují a jsou vzhledově štětinaté, mají v průměru 0,7 až 1,8 mm, jsou hladké nebo u špičky mírně drsné a mají nejčastěji 9 žilek. Listy sterilních výhonků mají pod pokožkou souvislý kruh buněčného pletiva a uvnitř 7 až 11 cévních svazků.
Podlouhle eliptické 4 až 7květé klásky 6,5 až 9 mm dlouhé, spočívající na nitkovitých stopkách, skládají dohromady obyčejně jednostrannou, vejčitě podlouhlou latu světle hnědé barvy o délce 4 až 9,5 cm. Ta je za květu v horní části převislá a po odkvětu stažená, vřeteno i větévky má hladké. +more Pluchy dlouhé 4,5 až 5,5 mm jsou kopinatého tvaru a mají osiny zhruba o poloviční délce. Dvě nestejné plevy jsou kratší než nejbližší pluchy. V kvítku jsou 3 tyčinky s prašníky a svrchní semeník s lysým vrcholem z kterého ční po stranách klásků 2 pérovité blizny. Doba kvetení bývá květen až červen, opylovány jsou větrem. Plodem jsou elipsoidní obilky.
Kostřavy sivé se využívá v okrasném zahradnictví, kde je v mnoha kultivarech různých barevných odstínu základní modrošedé barvy oblíbenou skalkovou rostlinou. Množí se převážně dělením trsů, protože rostliny vypěstované s dobře klíčivých semen nebývají barevně ani tvarově jednotné. +more Z pícninářského hlediska jsou to rostliny druhojakostní.
Ochrana
V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR z roku 2000" je kostřava zařazena do kategorie C4a - mezi vzácnější taxony sice méně ohrožené, ale vyžadující další pozornosti.