Rostlinné pletivo

Technology

12 hours ago

Author

vakuol kukuřice)

Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně). V biologii však neexistují ostré hranice a mnohá pletiva se svou stavbou nachází na hranici: proto je lepší definovat pletivo jako soubor buněk společného původu, které mohou mít odlišnou stavbu či funkci, ale společně plní určitou komplexní roli v rostlinném těle.

Studiem pletiv, stejně pak jako studiem tkání, se zabývá histologie.

Termín „pletivo“ je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou botaniku (například v genetice a molekulární biologii) se částečně již prosazuje slovo tkáň jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků (angličtina) toto rozlišení vůbec nezná.

Dělení rostlinných pletiv

SEM mikroskopie)

Dělivá pletiva (meristémy)

Původní (protomeristémy) - na růstovém vrcholku stonku a kořene * Prvotní (primární meristémy) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá * Druhotná (sekundární meristémy) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva (kambium, felogén) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně dřeviny). * Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností

Trvalá pletiva

Protikladem dělivých pletiv jsou pletiva trvalá, která z dělivých pletiv vznikají. Pletiva trvalá se dají rozdělit podle funkce či podle stavby buněk. +more Tyto dvě kategorie spolu někdy souvisejí (např. základní pletivo je zároveň parenchym), někdy lze pletivo zařadit jen do jedné kategorie (např. pokožka /dle funkce krycí pletivo/ nemá adekvátní zařazení dle stavby buněk). * Podle funkce ** Krycí (pokožka, průduchy, trichomy, hydatody, korek…) ** Vodivá - cévní svazky s částí dřevní (xylém) a lýkovou (floém) ** Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je fotosyntéza, zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují pryskyřice a silice ** Zpevňovací.

* Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor (Odlišná tloušťka buněčných stěn, která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva. ) **Parenchym - tvořen tenkostěnnými buňkami s četnými mezibuněčnými prostory (interceluláry). +more Toto pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu: *** Palisádový parenchym - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní fotosyntetizující pletivo v listech) *** Mezenchym - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech rostlin) *** Aerenchym - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné vzduchem (častá adaptace u vodních rostlin) *** Aktinenchym - aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory *** Hydrenchym - řídké pletivo sloužící např. u kaktusů jako zásobárna vody *** Prosenchym - protažené buňky s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory (př. cévní svazky) *** Chlorenchym - parenchym s primárně fotosyntetickou funkcí, obsahuje plastidy *** Transferový parenchym - umožňuje transport na krátkou vzdálenost ** Kolenchym - buňky mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. řapíky listů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost. *** Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích *** Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu *** Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami ** Sklerenchym - silně ztlustlé buněčné stěny, buňky propojeny plasmodesmaty. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - sklereidy. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna pecky, kamenné hrudky v dužině hrušky…).

Nepravá pletiva hub

Nepravá pletiva jsou typická pro houby (tedy nikoliv rostliny) a vznikla druhotným seskupením původně volných buněk. Patří mezi ně: * Pseudoparenchym * Plektenchym * Prozenchym