Kovová vazba

Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.

Označení kovová vazba vychází z představy moderní teorie kovů, podle které jsou valenční elektrony atomů tvořící kov volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové ionty jsou obklopeny a prostoupeny jakýmsi „elektronovým plynem“. Přítomnost takových volných elektronů velmi dobře vysvětluje vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, kovový lesk, pravidelnou krystalickou mřížku, nízkou elektronegativitu, tvorbu kationtů, neprůhlednost a další vlastnosti kovů.

Soudržnost krystalů je způsobována různými silami podle toho, jaké částice tvoří krystalickou strukturu. U iontových krystalů jsou soudržné síly převážně elektrostatické. +more Podobnou strukturu jako iontové krystaly mají i látky, u kterých se vedle iontového charakteru uplatní i kovalentní charakter. Jsou-li krystalické struktury vybudovány z molekul, uplatní se Van der Waalsovy síly, vodíková vazba nebo slabé elektrostatické interakce.

Tepelná a elektrická vodivost je ovlivněna elektronovým plynem, který se nachází mezi uzlovými body mřížky. Například u hořčíku je počet valenčních elektronů 3s, v tomto případě dochází k překryvu vrstev 3s a 3p , takže ze všech molekulových orbitalů z valenční vrstvy vzniklého z vrstvy 3s a 3p o dané energii je jich zaplněna jen čtvrtina. +more Elektrony mohou v kovech snadno přecházet do volných molekulových orbitalů ve valenční vrstvě, čímž způsobují dobrou elektrickou vodivost. Čím jsou uzlové body blíž u sebe, tím hůře elektrony procházejí a vodivost je tedy slabší.

Při kování nebo tváření se díky delokalizaci vazebných elektronů jednotlivé vrstvy krystalové mřížky po sobě volně posouvají. Kujnost je ovlivněna vzdáleností uzlových bodů. +more Čím jsou uzlové body k sobě blíže, tím je kov tvrdší, ale křehčí. V opačném případě je kov měkčí a snadno se upravuje.

Literatura

A. Beiser, Úvod do moderní fyziky, Academia 1978

Kategorie:Kvantová chemie Kategorie:Kvantová fyzika Kategorie:Chemické vazby