Koňské žíně

Z historie zpracování koňských žíní

Koňské žíně se používaly např. na lana už od pradávna. +more Nejstarší dochovaná žíněná textilie má být podle některých (nezaručených) údajů tkanina, na které byl v 9. století zakreslen plán kláštera ve švýcarském St. Gallenu. Ve slovinském Kraňsku bylo tkaní koňských žíní (hlavně na síta) známé už v 16. století. V polovině 19. století tam pracovalo v tomto oboru 1800 dospělých a 600 dětí na 700 dřevěných stavech. V té době byla v Sušici v provozu manufakturní výroba příze z tohoto materiálu s ročním prodejem 25 tun (za 40 000 zlatých). V 19. století přišly zejména tkaniny na nábytkové potahy do módy a tak došlo ke značnému rozmachu výroby. Ve 20. století byla část žíní nahrazena přízemi z mnohem levnějších umělých vláken, na konci tohoto období pocházela naprostá většina žíněných výrobků z Asie.

V Evropě byly na začátku 21. století známé jen asi dvě tkalcovny, které se zabývaly zpracováním koňských žíní. +more Celosvětová spotřeba surových koňských žíní dosáhla ve 2. dekádě 21. století cca 4000 tun.

Vlastnosti

Vlákna jsou vcelku hrubá, hladká, pružná, stabilní, odolná proti opotřebení.

Číselné údaje o fyzikálních vlastnostech vláken nejsou dosud nikde publikovány, známé je jen, že žíně z hřívy jsou jemnější s délkou cca do 45 cm a hrubší žíně z ocasu mohou dosáhnout až 120 cm délky.

Cena koňských žíní za kilogram (v roce 2015) se pohybuje mezi cca 80 € za černá vlákna s délkou 50 cm a 500 € za bílá vlákna 100 cm dlouhá

Umělé koňské žíně se vyrábí jako viskózové nebo acetátové monofilní příze v jemnostech 20-250 tex. Umělé žíně mohou v některých výrobcích nahradit několikanásobně dražší přírodní vlákna.

Použití koňských žíní

Žíně na různých druzích smyčců * k nejstarším způsobům použití patří zhotovování kartáčů, smetáků * čalounění nábytku a plnění vysoce kvalitních matrací * smyčce ke všem smyčcovým nástrojům (např. +more na houslovém smyčci je upevněno 150-200 jednotlivých 70 cm dlouhých žíní).

Výroba příze

Tkanina z koňských žíní z počátku 9. +more století Starší odborná literatura se zmiňuje o přízích z (ručně) svazovaných jednotlivých žíní, příze byly případně opřádané bavlnou nebo vlnou. Z literatury jsou známé také příze z koňských žíní obeskaných jednou nebo dvěma bavlněnými nitěmi. V roce 1950 byl údajně vynalezen spřádací stroj na koňské žíně. Ani o způsobu práce stroje ani o postupu předení nebylo dosud nic publikováno.

Příze na délkové textilie * Rybářské šňůry splétané ze žíní * Ozdobné šňůry a pásy zhotovené splétáním nebo tzv. hitchingem

Výroba tkanin

Pro textilní účely se žíně původně zpracovávaly jako útek z jednotlivých (často barvených) vláken na ručních stavech. Asi od 70. +more let 19. století se na mechanických tkacích strojích s pomocí zvláštního zařízení vytahují jednotlivá vlákna z chomáče žíní a zanášejí jako útek do zboží. Osnova je většinou ze skaných bavlněných, polyesterových nebo hedvábných přízí. Poměr osnovy k útku bývá cca 30/70.

Tkaniny mohou mít v dostavě až 60 nití na cm (satén), šířka tkaniny je maximálně 70 cm.

Použití tkanin * Tkaniny na nábytkové potahy se používají jen na zcela exkluzivní výrobky nebo na restaurace historického nábytku. * Výztuže sak a plášťů se zhotovují ze žíněných tkanin jen u drahých oděvů. +more * Tkaniny na tzv. průmyslové použití: sedadla aut, kabelky apod.

Reference

Literatura

Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, str. 320 * Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 596

Externí odkazy

Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Textilní živočišná vlákna