Královský rychtář

Technology

12 hours ago

Author

Královský rychtář, nazývaný též císařský rychtář, působil v královských městech v letech 1547-1783. Byl to správní úředník, jehož úkolem bylo kontrolovat chod městské správy z hlediska fiskálních a ideologických zájmů panovníka.

Kompetence a činnost

Pro královská města měla porážka stavovského odboje z roku 1547 neblahé následky. Na určitou dobu jim byla odňata panovnická privilegia, dočasně přišly o své poddanské a zádušní vesnice. +more Zároveň byla ve všech zřízena nová správní funkce v podobě královského rychtáře. V pražských městech byla za tímto účelem zřízena funkce královských komisařů. Ve městech tak působili rychtáři dva: městský měl na starosti potírání kriminality a v rámci tzv. rychtářského soudu vykonával jurisdikci nad menšími přestupky. Naproti tomu královský rychtář, v pramenech také nazývaný "císařský", ve městě hájil panovnické zájmy a účastnik se všech zasedání městské rady a konšelského soudu.

Královského rychtáře jmenovala Česká komora. Měl na starosti hospodářské zájmy panovníka. +more Dohlížel tudíž, aby se do státní pokladny odváděly povinné dávky, např. peníze z odúmrti a berně, měl dohled nad cechy. Do jeho kompetence spadal i dozor nad zádušním hospodařením. Teoreticky měl dohlížet i na účast v nedělních bohoslužbách. Česká komora do funkce dosazovala příslušníky místní vládnoucí elity, často respektovala návrh příslušné městské rady. Například v Táboře působilo v letech 1548-1619 celkem devět královských rychtářů. Šest z nich na tuto pozici přešlo z funkce primátora. V předbělohorském období bývala funkce často doživotní. Královští rychtáři se do městské správy zapojovali i jako členové komisí ustanovovaných městskou radou. Například v Litoměřicích zasedal roku 1603 v tříčlenné komisi pro dozor nad městským pivovarem také královský rychtář, podobné případy jsou známé i z Loun.

Situace se změnila po bitvě na Bílé Hoře. Na místa rychtářů byli dosazováni lidé zvenčí, kteří neměli vazby na místní patriciát a především byli katolíky. +more Byli pověřeni správou konfiskovaného majetku. Nejednou to byli lidé pochybného charakteru, kteří museli být kvůli zpronevěrám odvoláni, jako např. Jan Začal z Biletína, Bartoloměj Banko z Weissenburku a Hynek Bolenda ve 20. a 30. letech 17. století v Lounech. Rychtář Jindřích Berg si v téže době v Žatci přivlastňoval dávky z posudného, které patřilo královské pokladně, a nezaplatil městu ani za udělení měšťanství, ani za nakoupený slad.

V 18. století, po provedení rekatolizace, už byl královský rychtář opět jmenovaný na návrh městské rady. +more Úřad byl zrušen v rámci reformy zemské správy v roce 1783.

Odkazy

Reference

Literatura

Bisingerová, Marie, Úřad královského rychtáře v Kutné Hoře a jeho písemnosti, Sborník Národního muzea v Praze. Řada A - historie, sv. +more 61, 2007, č. 1-2, s. 81-86. [url=https://publikace. nm. cz/file/441a69815bb641da6151755d426890c9/15837/Sbornik%20A%201-2_13_bisingerova. pdf]online[/url] * Francek, Jindřich, Zločin a trest ve Dvoře Králové nad Labem, Trutnov 2010. * Katzerowsky, Wenzel, Die königlichen Richter von Saaz, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen XVIII, 1879, s. 61-68. [url=https://www. digitalniknihovna. cz/cbvk/view/uuid:a0b2828b-c1b1-4376-8247-e93f808a5e65. page=uuid:97745dd9-2802-11e6-b0c1-001b63bd97ba]online[/url]. * Novotný, David, Královští rychtáři ve východočeských zeměpanských městech v době předbělohorské, Olomouc 2012.