Križevci

Križevci jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.

Poloha

Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří, na říčce Koruška, která se vlévá do potoka Glogovnica.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. +more Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města .

V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. +more V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.

V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. +more Križevec).

Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). +more Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.

V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. +more V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.

V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.

Po druhé světové válce bylo město centrem potravinářského průmyslu. V místních kasárnách Kalnik byla dislokována 411. +more dělostřelecká brigáda Jugoslávské lidové armády.

V souvislosti s transformací chorvatského hospodářství po roce 1991 však i místní potravinářská společnost Mlinar zanikla a zbořena byla i věž, která představovala jednen ze symbolů města. V roce 2008 zasáhla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí město, které již tak patřilo v rámci Chorvatska k ekonomicky slabším, další rána, zvýšila se nezaměstnanost apod.

Na počátku 21. století byla také přemístěna ze středu města původní městské tržiště.

Kultura

Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. +more Stojí zde také řeckokatolická katedrála.

Poblíž kostela sv. Anny v centru města stojí také Městské muzeum .

V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće. Nedaleko od ní stojí observatoř, resp. kosmologické centrum.

Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.

V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž. V témže roce získalo město také titul "Město pro mladé".

Ekonomika

V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli, sídlila zde také již zmíněná firma Mlinar. +more Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.

Doprava

Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku. +more Hlavní nádraží se nachází ve značné vzdálenosti od samotného středu města.

K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).

Partnerská města

Pag, Chorvatsko * Novska, Chorvatsko * Čitluk, Bosna a Hercegovina * Reana del Rojale, Itálie * Slovenske Konjice, Slovinsko * Kočani, Severní Makedonie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Koprivnicko-križevecká župa