Cesko.wiki Kult hor u Slovanů
Author
Albert FloresKult hor u Slovanů je článek na české Wikipedii, který pojednává o mýtu a kultu hor mezi Slovany. Článek popisuje, jaké místo měly hory ve slovanské kultuře a náboženství. Hory byly považovány za posvátné a spojovány s bohy a duchy. Slované věřili, že v horách sídlí nadpřirozené bytosti a měli zde svá posvátná místa. Autor článku se zaměřuje na významná pohoří, která byla ve slovanském prostředí považována za zvláště posvátná. Jedním z nich je například Jeseníky, které byly považovány za sídlo boha Radegasta. Dalším důležitým pohořím je Beskydy, spojované s bohem Velesem. Článek také popisuje různé rituály a obřady, které se konaly na horách. Patří sem například obětování, kouzelné praktiky nebo bohoslužby. Horám byly též připisovány léčivé a ochranné schopnosti, a proto se na ně lidé obraceli při různých životních událostech a potížích. Kult hor u Slovanů je zajímavým tématem, které mapuje staré náboženské a kulturní tradice Slovanů. Článek zahrnuje i významné zdroje a odkazy pro další studium tohoto tématu.
Posvátná hora Říp od jihu
Kult hor u Slovanů se projevoval, stejně jako v jiných archaických náboženství, především posvátností některých vrcholků, které sloužily i k provádění kultu, a vírou v různé horské a podzemní duchy. S kultem hor souvisí kult kamenů, odrážející se například v existenci obětních kamenů.
Posvátné hory
V Čechách představuje významnou posvátnou horu Říp, symbolický střed země. Nálezy střepů z 9. +more století a parohového kotoučku se slunečním symbolem napovídají že posvátná byla i Milešovka. Hliněný kotouč s vypíchaným solárním symbolem byl nalezen na vrchu kde stálo hradiště Libušín.
Slovanské posvátné hory jsou často lysé, tedy bez porostu. Jedná se především o polskou Łysou Góru a Lysou Horu v Kyjevě. +more Dušan Třeštík zařazuje mezi Lysé hory i polskou Ślężu, český Říp a Trihlavovi zasvěcený vrch ve Štětíně. Podle Aleksandera Gieysztora tkví význam Lysých hor v jejich k připodobnění k nebi jako holé, lysé hlavě. Jako analogii uvádí severskou představu že nebe bylo stvořeno z Ymiho lebky. V pozdějším folklóru byly Lysé hory spojovány s čarodějnickými sabaty.
Čarodějnický sabat o svatojánské noci je tématem symfonické básně Noc na Lysé hoře Modesta Petroviče Musorgského.
Posvátné hory také často leží mezi dvěma menšími vrcholy jako polská Ślęża, kyjevská Lysa Hora a tři vrcholy ve Štětíně, z nichž prostřední byl zasvěcen Trihlavovi. Také bylo užíváno jméno Svatá hora, ozývající se například v jménu ruského bohatýra Svjatogora.
Následuje bližší popis těchto hor:
* Łysa Góra (též Łysiec, Święty Krzyż) - vrchol ve Svatokřížských horách v Polsku na kterém byly až do 12. století slaveny pohanské slavnosti a poté, nejspíše kvůli tomu aby jim bylo zabráněno, postaveno benediktinské opatství. +more * Lysa Hora (ukrajinsky Лиса Гора) - vrchol v ukrajinském Kyjevě, sídlo legendárního zakladatele města Choreva, druhým názvem zřejmě Kapišč „pohanské obětiště“ * Ślęża - vrchol v Dolním Slezsku zmiňovaný již na počátku 11. století Dětmarem jako místo pohanských slavností. Leží poblíž dvou menších hor jménem Radunia a Wieżyca, jméno druhé jmenované nejspíše souvisí s radunicou, jarními dziady - svátky mrtvých. Na těchto horách byly nalezeny kamenné valy, které však mohou mít předslovanský původ, a kamenné sochy zvané Mnich, Panna s rybou, Kanec a Medvěd, považované některými badateli za slovanské idoly.
Horští duchové
S kultem hor souvisejí i horští duchové. Většina z nich je známa až z novověkého folklóru a vykazují cizí, především germánské, vlivy, jako například permoníci nebo Krakonoš, přesto však odrážejí archaickou úctu k horám, skalám a kamenům existující u Slovanů.
Kosmas zmiňuje úctu Čechů k oreádám, tedy nejspíše bytostem podobných řeckým horským nymfám. Horské víly jsou známy i na Balkáně jako vile planinkijne a samovile samogorske. +more Slované v Lüneburgu uctívali görzony, horské duchy od kterých si půjčovali nádoby na chléb a na oplátku jim chléb darovali.
V Srbsku je znám gorjanin, který léčil nemoci, a ve Slovinsku labus, sídlící v podzemních chodbách do kterých lákal malé děti. Naopak dobrým duchem byl ve Slovinsku černý dimek a bílý bělič a laber, kterému se obětovali chléb, mléko a sýr aby lidem ukázal rudné žíly. +more Na Slovensku vládl podzemí a místním pokladům Kovlad doprovázený permoníky. Havíři jej varovali před každým výstřelem, aby je nepotrestal. Jeho protějškem byla Runa, zemní paní. V Čechách byl znám skalní duch, který strašil horníky lomozem znějícím jako dusot kopyt nebo silný vichr. Někteří horští duchové měli i vlastní jména jako například Krakonoš. Východní Slované znali obry zvané asilkové či osilkové, kteří vytvářeli skály a řeky, vytrhávali stromy a rozbíjeli kameny. Patřil mezi ně i obr Svjatogor, který zahynul rukou Ilji Muromce.