Cesko.wiki Kurilská přírodní rezervace
Author
Albert FloresKurilská přírodní rezervace je přírodní rezervace, která je vyhlášena na severním a jižním konci ostrova Kunašir, největším a nejjižnějším z Kurilských ostrovů. Zahrnuje rovněž dvě skupiny ostrůvků na jihovýchodě.
Oblast je jedním z největších zimovišť mořského ptactva. Nalézá se v tektonicky nestabilní oblasti a je jednou ze dvou ruských přírodních rezervací, které chrání území aktivních sopek (druhou je Kronocká přírodní rezervace). +more Administrativně je součástí Južnokurilského rajónu Sachalinské oblasti. Založena byla v roce 1984, má rozlohu 65 364 ha.
.jpg)
Topografie
Kurilská rezervace sestává ze tří oddělených území:
* Severní Kunašir (49 899 ha). Pokrývá severní část ostrova. +more Je zde kompozitní stratovulkán Ruruj o výšce 1 485 m. Na jihovýchodě oblast klesá od vrcholu další činné sopky Ťaťa (1 819 m) k pobřežním terasám. Taťa je typickým příkladem sopky typu Somma, kdy zhroucený vrchol vytváří kalderu a z jejího dna vyrůstá nový ústřední kužel. * Jižní Kunašir (15 366 ha) Od severní části se odlišuje plošším reliéfem s nižšími výškovými rozdíly, ve střední části je kaldera sopky Golovnina (541 m) na jejímž dně jsou dvě jezera s vroucí silně mineralizovanou vodou. * Malé kurilské pásmo (100 ha) Zahrnuje drobné ostrovy Oskolki a ostrovy Ďjomina , které jsou poznamenány denudačními procesy. Z geologického hlediska jsou pokračováním poloostrova Nemuro, nejvýchodnějšího bodu ostrova Hokkaidó.
Podnebí
Na Kurilách vládne subpolární podnebí bez suchých období (Dfc podle Köppenovy klasifikace podnebí).
Flóra a fauna
Přibližně 70% rezervace je zalesněno, většinou jehličnatými stromy. Běžný je smrk ajanský (Picea jezoensis), smrk Glehnův (Picea glehnii) a jedle sachalinská (Abies sachalinensis). +more Podrost je hustý, na mořském pobřeží jsou houštiny růže svraskalé (Rosa rugosa). Vyskytuje se zde 838 druhů cévnatých rostlin ze 414 rodů.
Břehy obývá ohrožená vydra mořská. Charakteristickými savci obývajícími lesy jsou medvěd hnědý, liška, zajíc, veverka, sobol a lasice.
Bylo napočítáno 26 hnízdících párů ohroženého výra Blakistonova (Bubo blakistoni).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. openstreetmap. +moreorg/relation/3176561#map=9/43. 9572/145. 9369]Map of Kurilsky Reserve, OpenStreetMap[/url] * [url=http://www. protectedplanet. net/kurilsky-zapovednik]Map of Kurilsky Reserve, ProtectedPlanet[/url].
Kategorie:Přírodní rezervace v Rusku Kategorie:Kurilské ostrovy Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1984 Kategorie:Geografie Sachalinské oblasti