Cesko.wiki Sachalinská oblast
Author
Albert FloresSachalinská oblast je federální subjekt Ruska (oblast) zahrnující Sachalinský ostrov a Kurilské ostrovy.
Administrativní centrum a současně největší město v oblasti je Južno-Sachalinsk se zhruba 180 tisíci obyvateli. Oblast tvoří vnější hranici Ochotského moře a je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
Některé části Sachalinské oblasti (čtyři nejjižnější ostrovy Kurilských ostrovů) nárokuje Japonsko jako součást svého území.
Geografie
Sachalinská oblast se skládá z ostrovů ležících v severním Pacifiku. Nejvyšším bodem je sopka Alaid (2 339 m n. +more m. ) na Atlasově ostrově v Kurilském souostroví.
Podnebí je zde chladné, přímořské s výraznými rozdíly mezi severními a jižními částmi (průměrná roční teplota je na severu -1,5 °C, na jihu +5,3 °C).
Oblast leží ve dvou časových zónách, převážná část má čas UTC+11, pouze Severokurilský rajón má UTC+12.
Hospodářství
Přírodní zdroje
Oblast má vysoký potenciál přírodních zdrojů. Jde především o energetické zdroje - černé uhlí na Sachalinu, ropa a plyn na pobřeží a v šelfových vodách. +more Z odhadovaných zásob se těží jen malé množství, přesto se koncem nultých let jednadvacátého století ročně těžilo 3,7 mil. t černého uhlí, 15,4 mil. t ropy a 19 mld. m³ zemního plynu.
Průmysl
Kromě těžebního průmyslu má význam námořní rybolov (v r. 2010 bylo uloveno 550 tis. +more t ryb) a dřevozpracující průmysl, jehož finálními výrobky je převážně řezivo. Výroba stavebních hmot má jen místní význam, stejně tak i potravinářský průmysl s výjimkou výroby produktů z agaru, která má vysoký podíl na celoruské výrobě. Na Sachalinu se po roce 2000 rozvinul chov prasat, nejznámější prasečí farma je Taranaj v regionu Aniva, kde se chová asi 60 tisíc prasat.
Doprava
Přestavovaná trať z úzkého rozchodu na široký Klíčový význam pro oblast má letecká doprava. +more Jediným mezinárodním letištěm je Chomutovo u Južno-Sachalinska. Létá se odtud do Číny (Charbin), Japonska (Tokio, Sapporo), Korey (Soul). Kromě hlavních vnitrostátních linek (jako Moskva, Chabarovsk, Vladivostok atd. ) se zde provozují linky lokálního významu, především na Kurilské ostrovy.
V Sachalinské oblasti je 8 námořních přístavů, z nichž nejvýznamnějším je Cholmsk se dvěma terminály - Sachalinským západním námořním přístavem s ročním obratem 2,5 mil. tun a Cholmským námořním obchodním přístavem s obratem 2 mil. +more tun. K důležitým přístavům patří dále Poronajsk (hlavní základna rybářských lodí), Korsakov (osobní trajekt do Wakkanai v Japonsku) a na severu Sachalinu Moskaljvo, který zamrzá po sedm měsíců a má roční obrat 15 tis. tun.
Na Sachalinu jsou železniční trati o celkové délce 805 km. Vedou převážně po východním pobřeží a jejími krajními stanicemi jsou Nogilki na severu a Šachta-Sachalinskaja na jihu. +more Z trati odbočuje několik větví k významným sídlům. Rozchod kolejí, který je z historických důvodů většinou japonský úzký 1 067 mm, je v současnosti (2012) upravován na ruský standard 1 520 mm. Trať je s pevninou propojena železničním trajektem Cholmsk - Vanino. Od padesátých let se plánuje propojení s pevninou. Investiční náklady na most a nezbytnou trať jsou odhadovány no 230 mld. rublů. Celkový objem přepravy po železnici byl v r. 2010 3,5 mil. t a 1,1 mil. osob.
Automobilová doprava má širší význam pouze na Sachalinu, celkový objem přepravy v oblasti byl v r. 2009 3,4 mil. +more t a 32 mil. osob. Silniční síť není hustá a kromě místní dopravy je využívána především ke svozu dřeva, případně přepravě stavebního materiálu pro těžební průmysl.
Obyvatelstvo
V roce 2021 v oblasti žilo 466 609 obyvatel.
Pokud jde o etnické skupiny, jsou Rusové zdaleka největší skupinou následováni Korejci, Ukrajinci a celou řadou menších národností. Při posledním sčítání v roce 2010 nedeklarovalo svoji národnost 24 035 osob. +more Kromě národností uvedených v tabulce níže zde žijí i další skupiny s podílem menším než 0,06 %. V oblasti bylo zaznamenáno 127 odlišných etnických skupin, přičemž se 219 obyvatel identifikovalo jako etničtí Japonci.
Původními etniky Sachalinské oblasti jsou Nivchové (na Sachalinu) a Ainuové, kteří však nedávno přestali mluvit svým původním jazykem. Data pro populaci Ainuů nejsou dostupná; Ainuové mohou být jednak zahrnuti v kategorii Ostatní, nebo je možné, že se přihlásili k japonské národnosti.
| sčítání 1959 | sčítání 1970 | sčítání 1979 | sčítání 1989 | sčítání 2002 | sčítání 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| rowspan ="2"|Rusové | 504 665 | 495 180 | 540 570 | 579 887 | 460 778 | 409 786 |
| 77,7 % | 80,4 % | 81,7 % | 81,6 % | 84,3 % | 86,5 % | |
| rowspan ="2"|Korejci | 42 337 | 35 396 | 34 978 | 35 191 | 29 592 | 24 993 |
| 6,5 % | 5,7 % | 5,3 % | 5,0 % | 5,4 % | 5,3 % | |
| rowspan ="2"|Ukrajinci | 48 073 | 38 611 | 40 600 | 46 216 | 21 831 | 12 136 |
| 7,4 % | 6,3 % | 6,1 % | 6,5 % | 4,0 % | 2,6 % | |
| rowspan ="2"|Tataři | 11 679 | 11 153 | 11 030 | 10 699 | 6 830 | 4 880 |
| 1,8 % | 1,8 % | 1,7 % | 1,5 % | 1,3 % | 1,0 % | |
| rowspan ="2"|Bělorusové | 13 762 | 11 424 | 10 957 | 11 423 | 5 455 | 2 994 |
| 2,1 % | 1,9 % | 1,7 % | 1,6 % | 1,0 % | 0,6 % | |
| rowspan ="2"|Mordvinci | 10 826 | 7 941 | 6 710 | 5 641 | 2 943 | |
| - | 1,7 % | 1,3 % | 1,0 % | 0,5 % | 0,5 % | - |
| rowspan ="2"|Nivchové | 1 798 | 2 118 | 2 053 | 2 008 | 2 450 | 2 290 |
| 0,3 % | 0,3 % | 0,3 % | 0,3 % | 0,4 % | 0,5 % | |
| rowspan ="2"|Ostatní | 16 265 | 13 829 | 14 880 | 19 177 | 16 816 | 16 859 |
| 2,5 % | 2,2 % | 2,2 % | 2,7 % | 3,1 % | 3,5 % |
Historie
Podrobnější informace naleznete v článcích Historie Sachalinu a Historie Kuril. Původními obyvateli Sachalinské oblasti jsou Nivchové a Orokové, kteří obývají severní oblasti Sachalinu. +more Kromě nich zde také žili Ainuové kteří obývali jih Sachalinu a Kurilské ostrovy. Ostrov Sachalin byl odedávna v čínské sféře vlivu a Kurily, přinejmenším jejich jižní ostrovy, se dostaly do japonské sféry počátkem 17. století. Za dynastie Ming vyslali Číňané na Sachalin v roce 1616 400 vojáků, ale později posádku zrušili. Díky tomu nic nebránilo Japoncům, a později ani Rusům, aby ostrov osidlovali. Japonské sídlo Ootomari bylo založeno v roce 1679. V sedmnáctém století dorazili do oblasti také první evropští cestovatelé, z nichž nizozemský mořeplavec Martin Gerritsz de Vries proplul podél východního japonského pobřeží až k jižním Kurilám a dále k východnímu pobřeží Sachalinu, aniž by objevil některé důležité průlivy, takže Hokkaidó i Sachalin považovali Evropané za součást kontinentu. Teprve Jean-François de La Pérouse objevil v r. 1787 pro Evropany průliv mezi Hokkaidem a Sachalinem, a přestože neproplul Tatarským průlivem, považoval Sachalin za ostrov. Tímto průlivem proplul jako první japonský mořeplavec Mamija Rinzó v r. 1809, dva roky poté, co Japonci vyhlásili nad Sachalinem svrchovanost (a opakovaně tak učinili v r. 1845).
Od 18. století byli Rusové trvale přítomni na pobřeží Ochotského moře a přes Kamčatku pronikli až na kurilský ostrov Iturup. +more Sachalin začali intenzivně osidlovat až poté, co v r. 1849 Tatarský průliv objevil i ruský mořeplavec Gennadij Něvelskoj. Ruští osadníci zde velmi rychle založili uhelné doly, zřídili správu, školy, vězení a kostely. Přes trvající čchingské nároky na Sachalin podepsaly Rusko a Japonsko v r. 1855 Šimodskou dohodu, která aniž by určila jasné hranice, deklarovala, že Rusové mohou obývat Sachalin na severu a Japonci na jihu. Na druhé straně hranice v Kurilských ostrovech byla vymezena pevně mezi ostrovy Urup a Iturup. V té době, během Krymské války, proniklo do Ochotského moře britské loďstvo a poplenilo mnoho pobřežních osad. Teprve Pekingskou dohodou se Čína v roce 1860 vzdala nároků na Sachalin.
V Petrohradské smlouvě uzavřené v roce 1875 se Japonsko vzdalo nároků na Sachalin a vyměnilo je s Ruskem za Kurilské ostrovy. Po prohrané rusko-japonské válce odstoupilo Rusko Portsmouthským mírem (1905) Japonsku část ostrova jižně od 50. +more rovnoběžky. Sachalinská oblast vznikla v r. 1932 jako jednotka pro správu severního Sachalinu a byla zprvu součástí Dálněvýchodního kraje a po jeho rozdělení v r. 1938 součástí Chabarovského kraje. V samém závěru druhé světové války vypukla sovětsko-japonská válka, během níž v druhé polovině srpna 1945 Rudá armáda obsadila jižní část Sachalinu a Kurilské ostrovy a jejímž výsledkem bylo mimo jiné zabrání těchto území Sovětským svazem. Na obsazených územích byla v r. 1946 zřízena Jihosachalinská oblast a ta byla 2. ledna 1947 sloučena se Sachalinskou oblastí, která byla vyňata ze správy Chabarovského kraje a stala se správní jednotkou RSFSR.
Sanfranciská mírová smlouva, kterou Japonsko v r. 1952 uzavřelo mír s většinou Spojenců a ve které se zřeklo svrchovanosti nad jižní části Sachalinu, nebyla Sovětským svazem podepsána. +more Teprve po smrti Stalina byla v r. 1956 podepsána společná sovětsko-japonská deklarace, která ukončila válečný stav mezi oběma stranami. Navíc se obě strany zavázaly pokračovat v jednáních s cílem uzavřít mír, po čemž měl Sovětský svaz navrátit Japonsku Habomajské ostrovy a ostrov Šikotan. Přestože platnost této deklarace Rusko v r. 2004 potvrdilo, není mezi oběma státy podepsána žádná mírová smlouva a status Kurilských ostrovů zůstává sporný, což je hlavní překážkou v japonsko-ruských vztazích.