Květoslava Neradová

Technology

12 hours ago

Author

Květoslava Neradová, rozená Pánková, (9. dubna 1933, Praha - 1. března 2016, tamtéž) byla česká publicistka, pedagožka a znalkyně literatury.

Život

Do šesti let vyrůstala i s bratrem u svého dědečka, který roku 1921 vstoupil z idealismu do KSČ.

Její otec Josef Pánek byl asistentem na prosektuře na pražském Albertově. (Zde se za války setkal i s těly parašutistů převezených z kostela sv. +more Cyrila a Metoděje. Roku 1948 i s tělem ministra Jana Masaryka. ).

V dětství trpěla mnoha nemocemi a v této době získala lásku k literatuře. Bavily ji i cizí jazyky.

Roku 1948 i pod dojmem dějinných zvratů a zážitků konvertovala ke katolické církvi, což jí později činilo problémy při vysokoškolském studiu českého a ruského jazyka. Promovala roku 1956 a o rok později se vdala za dr. +more Karla Nerada, rovněž katolicky orientovaného, znalce v oboru resuscitace, jenž později léčil i Jana Wericha. Působila na Katedře knihovnictví a teorie kultury. Zde pořádala i polooficiální přednášky pro své přátele.

V 70. letech se o ni zajímala Státní bezpečnost z důvodu styků např. +more s Tomášem Halíkem či Janem Patočkou a protisocialistických názorů, jakož i korespondence se západními přáteli. Překládala zakázané autory. Později byla propuštěna a pracovala ve Státní knihovně v Praze a v archivu. Začala organizovat bytové semináře. Po smrti otce roku 1969 se starala o matku stiženou Alzheimerovou chorobou a vyrovnávala se se smrtí syna Ondřeje. Dále překládala a angažovala se v exilové literatuře. Připravovala také studenty ke zkouškám na vysokou školu.

Po roce 1989 se vrací k vysokoškolskému působení a stává se členkou Rady Českého rozhlasu.

Roku 1996 založila Vyšší odbornou školu publicistiky. Sama si ale stěžovala na nedostatek zapálených spolupracovníků. +more Později z postu ředitelky odešla. Začala spolupracovat s Českým rozhlasem v pořadu Kořeny.

Zemřela v Praze.