Kyj jazýčkovitý

Znaky

Plodnice ve své horní části kyjovitě rozšířená, malá, 5-10 cm vysoká, se zaobleným vrcholkem a hladkým, lehce hrbolatým povrchem, ve stáří často s tupým, zarovnaným vrcholkem a vrásčitým povrchem. Nejširší část má v průměru 0,4-1,5 cm, nejužší jen 0,3-0,6 cm. +more Těsně u země je možno vidět bílý, hyfový povlak. Dle stáří nabývá plodnice bledě žluté, pak žlutohnědé až hnědé s nádechem lososové barvy. Uvnitř je plodnice dutá. Dužnina bělavá, houbovitě pružná, po usušení se drobí. Výtrusný prach je krémový.

Užití

Pro svou hořkost je druh nejedlý.

Ekologie

Druh roste nehojně od srpna do listopadu v jehličnatých (zejména smrkových) lesích, na popadaném jehličí, na travnatinách, okrajích cest, kolem kmenů a pařezů, občas je k nalezení i pod buky. Podmínkou pro růst je kyselý substrát. +more Hojný je zejména v horských oblastech, ale lze jej najít i v nížinách.

Druh má tendenci růst ve velkých skupinách.

Rozšíření

Druh rozšířen v horských oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie.

Galerie

Soubor:Clavariadelphus ligula - Flickr - Dick Culbert.jpg|alt= Soubor:Club Fungi (5038421508).jpg|alt= Soubor:Club Fungus (5038421890).jpg|alt=

Možnost záměny

Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) - liší se růstem v listnatých lesích a většími plodnicemi. * Kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) - liší se výraznějším, červenohnědým odstínem. +more * Kyj rourkovitý (Macrotyphula fistulosa) - liší se štíhlími plodnicemi a výskytem v listnatých lesích.

Reference

Externí odkazy

GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. +more Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 242) * https://www. myko. cz/myko-atlas/Clavariadelphus-ligula/ * https://www. mykoweb. cz/houba/clavariadelphus-ligula * http://www. mykologie. net/index. php/houby/podle-morfologie/kuratka/item/540-clavariadelphus-ligula * https://www. houbareni. cz/houba/kyj_jazyckovity#google_vignette * https://en. wikipedia. org/wiki/Clavariadelphus_ligula.

Kategorie:Kyjovité Kategorie:Nejedlé houby