Kyselov (Olomouc)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kyselov je malá obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Nachází se asi 14 kilometrů jihovýchodně od Olomouce. V obci žije přibližně 300 obyvatel. Kyselov je historicky významným místem, protože zde byly nalezeny archeologické stopy osídlení již z doby bronzové. V době středověku byla vesnice součástí majetku olomouckého biskupství. V 16. století byla obec postižena náboženskými konflikty, které způsobily vážné škody a úpadek. V současnosti se v obci nachází kaple svatého Mikuláše z 19. století, která je památkově chráněná. Okolní příroda je bohatá na lesy a kopce, což přitahuje turisty a milovníky přírody. V Kyselově se také nachází známá rybářská oblast.

Kyselov (něm. ) je historická obec, dnes součást olomoucké čtvrti Slavonín, kterou připomíná již jen název ulice Kyselovská směrem na Nemilany.

Název

Nejstarší doložené jméno vesnice bylo německé , jehož starší tvar znamenal „místo občasného zaplavení“. V pramenech se vyskytují též varianty jako , až se po roce 1751 jméno ustaluje na tvaru , který se používal až do roku 1946. +more Roku 1606 se také objevují počeštělé verze Kyshybl a Kyselov. České jméno Kyselov bylo pravděpodobně vytvořeno hláskovou úpravou německého jména s přikloněním ke kyselý.

Historie

Kyselovská cihelna První písemná zmínka o Kyselovu pochází z roku 1364 (Gyssaw). +more V roce 1466 král Jiří z Poděbrad ves daroval jistému olomouckému měšťanovi a jeho vdova ji roku 1481 prodala Olomouci. Obyvatelstvo bylo pravděpodobně od počátku převážně německé, čemuž odpovídal i název obce.

byl jen velmi malou osadou drobných rolníků obdělávajících nepatrné kousky půdy. Podle nejstarších známých pramenů zde stávalo jen 7 stavení a tento počet se do třicetileté války zvýšil pouze na čtrnáct, přičemž během války čtyři z nich zpustla a zmizela. +more Příliš velký rozkvět nenastal ani po válce a v době končícího feudálního zřízení zde stálo 23 stavení. Předmětem zemědělské činnosti bylo hlavně pěstování zeleniny.

V letech 1851-1854 byl nad vesnicí na Zlatém kopci vybudován fort č. XI, jakožto součást předsunutého olomouckého opevnění, a v roce 1875 byla v centru Kyselova na místě původní dřevěné zvonice postavena kaplička sv. +more Jana Křtitele.

Po zavedení obecní samosprávy v roce 1850 se Kyselov neosamostatnil, ale stal se osadou Nemilan. Tehdy zde žilo 246 obyvatel. +more Samostatnou obcí se stal až v roce 1877. Farní správou spadal k Slavonínu, kam místní děti chodily i do školy, pošta byla v Nemilanech a četnická stanice na Nových Sadech. Šlo o prakticky čistě německou obec, část olomouckého jazykového ostrova a působil zde např. spolek Bund der Deutschen. Až po vzniku Československa se více zdejších obyvatel přihlásilo k československé národnosti (v roce 1921 tak učinilo 142 z celkem 497 obyvatel a v roce 1930 jich bylo 122 z celkem 513 obyvatel). Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti, Kyselov byl dosídlen Čechy a v roce 1950 administrativně spojen se Slavonínem, se kterým byl již i stavebně srostlý. Spolu s ním se také stal roku 1974 součástí Olomouce.

Hospodářský význam osady zvyšovala nejméně od 16. století místní cihelna, patřící městu. +more Zpočátku ji Olomouc pronajímala, až po roce 1851 ji převzala do vlastní správy. Roku 1859 byla zahájena stavba modernějšího závodu a byly položeny základy budoucí kruhové cihelny vybavené tzv. Hoffmannovou pecí. Po této modernizaci cihelna vyráběla až 4 miliony cihel ročně a svými výrobky zásobovala většinu staveb v Olomouci. Její provoz byl ukončen až v 70. letech 20. století. Budova cihelny byla prohlášena nemovitou kulturní památkou a po roce 2010 prošla rozsáhlou renovací.