Káčov (Jičínská pahorkatina)
Author
Albert FloresKáčov (351 m n. m.) je vrch v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Leží asi 2,5 kilometrů severně od Mnichova Hradiště. Na svazích leží jeho místní části Sychrov a Podolí, do jejichž katastrálních územích vrch spadá. Malá severozápadní část vrchu nad Sychrovem, obsahující charakteristický skalní útvar, je součástí přírodní památky Vrch Káčov.
Popis
Skalní suk Káčov, v dáli Ještěd
Je to suk tvaru nesouměrného krátkého hřbetu směru severozápad-jihovýchod s příkřejšími severovýchodními svahy. Vrch se zvedá nad levým svahem údolí Jizery naproti soutoku s Mohelkou a je porostlý smíšeným lesem s duby, habry a břízami. +more Na jižním svahu les vybíhá do výrazně prodlouženého cípu. U vrcholu kopce zabírá značný prostor soukromý pozemek jisté firmy, obsahující telekomunikační věž a fotovoltaickou elektrárnu. Z různých míst kopce jsou výhledy téměř do všech stran.
Historie ochrany lokality
Chráněné území na Káčově má bohatou tradici. Již v roce 1950 byla zřízena přírodní rezervace Káčov obsahující mnohem větší území, avšak vyjma území budoucí přírodní památky. +more I přes svůj přírodovědný význam byla rezervace v roce 1965 zrušena. Mezitím roku 1953 ale vznikla dosavadní PP Vrch Káčov. Zajímavostí je, že již roku 1925 přidělil Státní pozemkový úřad v Praze vrch Káčov katastru obce Sychrov do správy odboru Klubu českých turistů v Mnichově Hradišti. Jedná se tedy svým způsobem o jednu z nejstarších rezervací v České republice.
Geologie
Dnešní chráněný skalní útvar vznikl, když v třetihorách pronikla žíla čediče (olivinický nefelinit) křídovými sedimenty jílovců a pískovců. Kontaktní metamorfózou s žhavým magmatem byly jílovce přeměněny v porcelanit a pískovce vytvořily kdysi proslulý kačovák - extrémně lehký, porézní pískovec. +more Ten se používal speciálně na vodní stavby (jezy apod. ). Dlouhodobá eroze vytvořila bizarní strmý útvar, který ještě dovršila novodobá lomová těžba, strukturně tím odhalující geologické složení tělesa. V minulém století se zde těžil jak čedič, který je do značné míry vytěžen, tak i kačovák. Dnes jsou lomy opuštěny. Vlastní vulkanické těleso představuje podpovrchovou facii přívodní dráhy izolovaného monogenetického vulkánku. Je tvořena brekcií přívodní dráhy a kompaktním přívodem.
Geomorfologické zařazení
Vrch spadá do geomorfologického celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Mnichovohradišťská kotlina a podokrsku Bakovská kotlina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.
Horolezecká lokalita
Vrcholové partie Káčova, konkrétně jeho 20 metrů vysoká severní stěna, jsou evidovány jako horolezecká lokalita. Je zde vyznačeno 7 lezeckých cest o obtížnosti 2 - 4, skála je však značně lámavá.
Přístup
Přes vrch prochází zelená turistická trasa z Mnichova Hradiště přes Sychrov a blízkou zříceninu zámku Zásadka. Přístup je možný i z Podolí.
Související článek
Odkazy
Reference
Literatura
Jindřich Sochor: Čedičová skála na vrchu Káčov; H.O. Turnov, 1983, horolezecký průvodce, samizdat, 4 strany
Externí odkazy
Kategorie:Hory a kopce v Jičínské pahorkatině Kategorie:Hory a kopce v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku Kategorie:Skalní útvary ve Středočeském kraji Kategorie:Skalní útvary v Jičínské pahorkatině Kategorie:Geologické lokality ve Středočeském kraji Kategorie:Horolezecké lokality ve Středočeském kraji Kategorie:Lomy v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Mnichovo Hradiště