Křehkýš vodní

Rozšíření

Křehkýš roste, vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, téměř v celé Evropě a mírném podnebném pásu Asie až po Japonsko. Druhotně byl rozšířen i do Severní Ameriky.

V ČR vyrůstá roztroušeně a místy až hojně od nížin až po pahorkatiny. Nejčastěji roste v teplejších oblastech, občas se objevuje i v nadmořské výšce okolo 780 m. +more Vyrůstá na mokrých, výživných a humózních půdách, např. na březích rybníků, potoků, ve vlhkých příkopech, v lužních lesích, pobřežních křovinách a na dnech letněných rybníků. Často se objevuje i na místech ovlivněných lidskou činností jako jsou skládky, úhory a okraje polí nebo lesních cest. Snáší zastínění a při dostatečné vlhkosti půdy i plné oslunění.

Popis

Vytrvalá, jasně zelená rostlina jejíž 20 až 80 cm dlouhé, vespodu poléhavé, plazivé nebo pnoucí se a výše vzpřímené lodyhy vyrůstají z vytrvalého rozrůstajícího se oddenku. Křehká lámavá lodyha která v polehlé části zhusta koření se výše vidličnatě větví, ve spodní části je lysá a v horní chlupatá až lepkavě žláznatá. +more Je porostlá vstřícně vyrůstajícími vejčitými až oválně vejčitými, u báze uťatými až srdčitými, na konci zašpičatělými listy. Jejich po obvodě mírně zvlněné listové čepele bývají dlouhé 2 až 4 cm a široké 1 až 2 cm. V paždích listů často vyrůstají nekvetoucí výhonky. Spodní listy a listy sterilních výhonů jsou krátce řapíkaté, ostatní přisedlé.

Bílé, obvykle bisexuální květy vyrůstající z paždí listů a zelených listenů na žláznatých stopkách, jsou sestaveny do řídkého vidlanovitého květenství, po odkvětu jsou květy nící. Vejčitých, tupých, 4 až 6 mm dlouhých kališních lístků je pět stejně jako dvakrát tak dlouhých bílých korunních lístků které jsou však tak hluboce děleny, že květ většinou vypadá jako s deseti korunními lístky. +more V květu je deset tyčinek ve dvou přeslenech a z pěti plodolistů složený svrchní, jednodílný, vejčitý semeník nesoucí pět čnělek stojících proti lístkům korunním. Někdy se najdou i rostliny s květy jen samčími, ty nají tyčinky zakrslé. Rostlina kvete od května do října, květy mající u báze tyčinek hodně nektaru a jsou často navštěvovány létajícím hmyzem.

Opylení

Nejprve dozrává pyl prašníků ve vnějším kruhu tyčinek který poslouží jen pro opylení cizích starších květů, vlastní blizny tehdy ještě nejsou dospělé. Následně současně dozrají vlastní blizny i pyl v prašnících vnitřních tyčinek, ty jsou však od blizen oddáleny a pyl opět slouží jen k opylení cizích květů. +more Při uzavírání květu se prašníky vnitřních tyčinek dostanou do blízkosti blizen a pokud tyto ještě nebyly opyleny cizím pylem dojde k samoopylení. Stopky opylených květů se ohýbají a svěšují dolů.

Rozmnožování

Květy Plodem je široce vejčitá, mnohosemenná tobolka která se ve zralosti otvírá od vrcholu až do poloviny pěti chlopněmi z nichž každá je rozeklaná ve dva zuby. +more Tobolka na středním sloupku nese 50 až 100 nahnědlých až načernalých drsných semen ledvinovitého tvaru asi 0,5 mm velkých. Svěšené zralé tobolky se před otevřením vzpřimují, aby jimi mohl vítr lépe pohybovat a rozšiřovat semena.

Křehkýš vodní se rozmnožuje semeny nebo kořenujícími lodyhami. Nepravidelně klíčící semena mohou na příhodných stanovištích vzcházet po celý rok a v půdě si podržují klíčivost po mnoho let. +more Rostliny vyrostlé ze semen na jaře mohou vykvést ještě téhož roku. Vláknitý kořenový systém s oddenky umožňuje původně jediné rostlině vytvořit vegetativní kolonii, pro její rychlé rozrůstání jsou nápomocné i poléhavé lodyhy které dokáží ve svých uzlinách zakořenit.

Možnost záměny

Od vzhledově podobného rodu ptačinec se odlišuje počtem čnělek, křehkýš jich má pět a ptačinec jen tři; tobolka křehkýše puká od vrcholu asi do poloviny pěti chlopněmi z nichž každá je rozeklána do dvou zubů, tobolka ptačince puká šesti chlopněmi.

Od rodu rožec, který má korunní plátky rozeklané nejvýše do poloviny a křehkýš téměř zcela, se dále křehkýš odlišuje výrazně širšími listy a tím, že má pět čnělek postavených proti lístkům korunním a rožec naopak proti lístkům kališním.

Význam

Na polích a v zahradách je křehkýš vodní považován za celkem neškodný plevel. Poskytuje poměrně dobrou píci, rostliny mj. +more rádi požírají králíci, prasata i kachny a semena jsou pochoutkou pro drobné ptáky.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Hvozdíkovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie