Křemenáč březový

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Křemenáč březový je jedním z rozšířených druhů hub v České republice. Tato houba patří do čeledi lénotvarých (Boletaceae) a řádu hřibotvarých (Boletales). Je poměrně dobře rozpoznatelná díky svým specifickým vlastnostem. Křemenáč březový se vyskytuje zejména v lužních lesích, ale může být nalezen i v jiných typech lesů, kde roste na zemi ve formě jednotlivých plodnic nebo skupin. Plodnice mají tvar houbovité hlízy, která může být až 20 cm vysoká. Jejich barva je žlutohnědá až hnědá, s plstnatým povrchem. Na spodní straně plodnice se nachází trubky, které jsou pórovité, a vytvářejí tak typický výrazný ornament. Křemenáč březový je jedlý a má sladkou a příjemnou chuť. Je také bohatý na minerální látky a vitaminy. Přestože se jedná o jedlou houbu, je nutné ji pečlivě připravit a uvařit, aby se minimalizoval obsah jedovatých látek. Křemenáč březový je jednou z oblíbených hub v české kuchyni a je hojně využíván při přípravě různých pokrmů.

Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

+more images (7)

Synonyma

Boletus floccopus Rostk. * Boletus rufescens Pilát * Boletus rufescens Secr. +more ex Konrad, 1932 * Boletus testaceoscaber Secr. , 1833 * Boletus versipellis Fr. & Hök, 1835 * Ceriomyces viscidus Murrill * Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, 1956 * Krombholzia rufescens sensu Konrad * Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad), 1938 * Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1982 * Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985 * Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1989 * Leccinum rufescens var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell. * Leccinum testaceo-scabrum * Leccinum testaceoscabrum (Secr. ) Sing. * Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, 1947 * Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell. * Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn. , 1939. * hřib březák.

Lidové názvy

křemeňák - Východní Čechy * janek - Morava * červený kozák - Slezsko, Lašsko * polák - Těšínsko * špičník - Plzeňsko * březák - Jižní Čechy * kameňák * havíř aj.

Important

Kategorie:Jedlé houby

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5-15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. +more Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

Třeň je 9-13 centimetrů dlouhý a 2-7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. +more Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. +more Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.

Mikroskopický

Výtrusy jsou velké 13-170 × 4-6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.

Výskyt

Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí. +more Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste od června do října.

Nejčastější záměny

Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

Galerie

Soubor:Leccinum versipelle 3. jpg|mladá plodnice Soubor:Leccinum versipelle 2. +morejpg|mladá plodnice File:Křemenáč březový. JPG|typický vzhled File:Koźlarz pomarańczowy 6. jpg|starší plodnice File:Koźlarz pomarańczowy 16. jpg|velká plodnice File:Koźlarz pomarańczowy 18. jpg|v lese File:Leccinum versipelle, Kozlarz pomaranczowy. jpg|v mechu File:Leccinum versipelle 2020. jpg|větší množství File:Stamps of Germany (DDR) 1980, MiNr 2551. jpg|na poštovní známce.

Reference

Odkazy

Literatura

Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. +more Nakladatelství Finidr, Český Těšín. * Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972. * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k. s, Praha, 2009. * L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985 * František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982.

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id60168/]Křemenáč březový na Biolibu[/url] * [url=http://www. nahuby. sk/atlas-hub/Leccinum-versipelle/Kozak-zltooranzovy/Kremenac-brezovy/ID216]Křemenáč březový na Nahuby. sk[/url].

Kategorie:Hřibovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Tržní houby v České republice