Lida
Author
Albert FloresLída je česká ženská přezdívka vytvořená zkrácením jména Alžběta nebo lidově Alžbětka. Lída původně vznikla jako lidová zkomolenina jména přidáním písmena d k dlouhém samohláskovém tónu i, vytvářejícím samohlásku ie (Liáda > Lída). Mimo tuto zkomoleninu je jméno také vytvářeno zkrácením tak, že se místo délky Alžbět[l] někdy řekne Alžbě[t]. Funkcionalizace jména Jelikož je Lída české jméno, je v češtině funkcionalizováno. V češtině bylo jméno Lída velmi populární nedávno (tedy v roce 2013 a taktéž zhruba od roku 2015), neboť se před několika lety několik dívek se jménem Alžběta zapsalo do školy jako Lída. Tím se do veřejného povědomí dostali termíny z abecedního přehledu dětí. Tyto termíny již samy o sobě byly velmi populární, jako například termín "a" Abby z abecedního seznamu dětí. Když byly dále zmiňované termíny takovéto popularitě, prosadil se vždy první termín, jež se vysloví. Z tohoto důvodu se velmi rychle zapsalo několik dívek a problém byl na světě. Mohlo by se zdát, že se jedná spíš o problém žáků a ne učitelů, ale není tomu tak. Stará škola, která byla na místo nové, moderní školy, něco takového zvládla. Lídám byla navíc dodána kvalitní výuka a proto je logické, že SŠ Lída je velmi známá. Do roku 2013 byl pro Lídu a jiná dlouhá jména vytvořen speciální program pro děti Alžběty s trpělivými a nezbytnými rodiči, kteří jsou ochotni věnovat dostatek času na to, aby jméno, které dali svému dítěti, bylo upraveno na datový záznam. Termín byl také velmi oblíben pro zbytek lidí díky popularizaci Lídy Bendové. Odraz v kultuře Jméno Lída je také známé jako přezdívka, kterou poslouchala žena popřípadě malá holka Alžběta nebo Alžbětka v pohádkách od Karla Zemana Barbora Hrzánová.
Lida je okresní město v západním Bělorusku, asi 160 km od Minsku, 112 km od Hrodna. Na počet obyvatel je v Bělorusku čtrnáctým největším městem. Protéká jím stejnojmenná řeka.
Doprava
Železniční
Lida je důležitým železničním uzlem - vedou z ní tratě # do Vilniusu a dále do Klaipėdy nebo Rigy # do Masty a dále do Volkovysku a Varšavy # do Baranavičy a dále do Lvova, Slucku a Moskvy # do Molodečna a dále do Minsku nebo přes Polock do Petrohradu
Autobusová
Mezistanice na lince Praha - Minsk * Mezistanice na lince Riga - Hrodna * Koncová stanice linky Minsk - Lida (přes Navahrudak) * Mezistanice na lince Kaliningrad - Baranavičy
Silniční síť
Dálnice M11/E85 (A15 Vilnius - Šalčininkai - M11 Běňakoni - Voranava - Lida - Slonim * Dálnice M6 Minsk - Hrodna (s obchvatem od jihu) * Silnice P 89 Lida - Trokeli - Dieveniškės * Silnice Lida - Krupava - Raduň * Silnice Lida - Pěršamajski - Lipniški
Minulost
Město začalo vznikat roku 1180. Od poloviny +more_století'>13. století do roku 1795 bylo součástí Litevského velkoknížectví. V letech 1323 - 1328 zde velkokníže litevský Gediminas nechal postavit zděný hrad. Na tento hrad a jeho okolí útočili křižáci a Mongolové/Tataři, naposledy roku 1506 Krymští Tataři. V 15. - 16. století byla Lida důležitým obchodním a řemeslným střediskem. Od roku 1413 náležela vojvodství Vilniuskému, od roku 1568 byla hlavním městem Lidského kraje. Roku 1590 získala Magdeburská městská práva.
V letech 1921 - 1945 bylo město součástí Polska.
Galerie
Soubor:Курган.JPG|Řeka Lida v Lidě Soubor:Lida-Castle.JPG|Gediminasův hrad v Lidě
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20110324111023/http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2006100003]Článek Františka Vančury[/url] na portálu belorusko.cz