Ladislav Hlad

Ladislav Hlad (3. února 1908, Plzeň - 16. prosince 1979, Moravec) byl český katolický kněz, terciář dominikánů s řádovým jménem Albert, tajně vysvěcený biskup pro pražskou arcidiecézi, vězeň komunistické totality protiprávně odsouzený na 12 let, odseděl si 5,5 roku, po smrti rehabilitován.

Mládí a první republika

Ladislav Hlad se narodil 3. února 1908 v Plzni, kde byl do týdne pokřtěn, jako nejstarší dítě Ladislavu a Karolíně Hladovým. +more Otec byl topič původem z Prahy, matka dcera krejčího ze Lnářů. Později měl ještě dvě sestry Elišku (* 1909) a Marii (* 1920), Marie však zemřela ve druhém roce života. Když bylo Ladislavovi 14 let, zemřel mu otec. Za první světové války vystudoval obecnou školu (1914-1918), za republiky 1918-1926 reálku s maturitou.

Byl v noviciátu Dominikánů, nakonec však vstoupil pouze do třetího řádu a při obláčce dostal jméno Albert Veliký. V letech 1926-1930 studoval na Katolické teologické fakultě Karlovy univerzity v Praze. +more Protože byl z velmi chudých poměrů, na studiích musel být podporován dobrodinci (např. Josef Limpouch). Na kněze byl vysvěcen 6. července 1930 pražským arcibiskupem Františkem Kordačem.

Jako kaplan působil v Rokycanech (1930), v Sedlci-Prčici (1932) a na Sázavě (1934). Od roku 1934-1950 byl nejprve administrátorem a poté farářem v Obděnicích u Sedlčan, kde s ním žila i jeho matka a sestra.

Poválečné období

Nově vysvěcený pražský arcibiskup Josef Beran ho nejprve v roce 1946 ustanovil pastoračním referentem pro venkov, v roce 1948 vikářem v Sedlčanském vikariátu, v roce 1949 byl jmenován arcibiskupským notářem. V roce 1949 mu v chvatu před internací ústně udělil práva generálního vikáře. +more Skrze provinciála jezuitů Františka Šilhana a další prostředníky komunikoval nepřímo s internovaným Beranem. V březnu 1950 převzal z rukou nuncia Ottavio De Liva jmenovací dekret, kde ho papež na návrh Berana jmenoval titulárním biskupem cedijským, bez sídelního biskupství. Byla mu svěřena pravomoc zastupovat stávající biskupy, bude-li jim znemožněn výkon funkcí a výslovně nesměl nosit biskupské insignie. Internovaný arcibiskup Beran požádal Štěpána Trochtu, aby Hlada tajně vysvětil. To se stalo v soukromé kapli biskupa 26. března 1950 v Litoměřicích se spolusvětitelem Kajetánem Matouškem, druhý spolusvětitel byl dispensován.

Biskup a věznění

Po svěcení se vrátil jako farář do Obděnic odkud, v očekávání že bude zatčen, se uchýlil do Českých Budějovic. Zde byl v červenci 1950 zatčen v souvislosti s číhošťským zázrakem. +more Odsouzen byl v září 1950 na tři roky žaláře za údajně spáchaný trestný čin sdružování proti republice, jeho biskupské svěcení se podařilo utajit. Žalářován byl v internačním táboře Želiv, věznici Mírov a na Pankráci. V prosinci 1951 byl podmínečně propuštěn a ustanoven administrátorem v Kladně-Rozdělově (1952-1958). Zde také postupně 1952-1954 vysvětil sedm bohoslovců, kteří nenastoupili do státem kontrolovaných seminářů a absolvovali zčásti tajné studium (František Vítek, 1923-1993), Jan Heryán, Josef Garaja (1922-1981), Josef Knödl (1929-1993), Jaroslav Vyterna (1927-2019), Bedřich Šimůnek a Vladimír Kusý. ) V roce 1955 utrpěl na motocyklu za nejasných okolností těžkou nehodu s nákladním vozidlem, kdy mu byla amputována noha. Řidič motorky a tajný bohoslovec Vladimír Kabát zahynul.

Po rehabilitaci se vrátil do Kladna, kde 29. prosince 1956 vysvětil slovenského bohoslovce Augustina Havlíka OFM (1925-1997). +more V roce 1958 byl přeložen do Tachlovic, kde vysvětil na jáhna slovenského bohoslovce Vojtěcha Kováčika SVB (1924-2007), kněžské svěcení naplánované za dva týdnu už nestihl provést.

Druhé zatčení a rehabilitace

Biskup Hlad při kněžském svěcení v roce 1974 Zde byl opět 10. +more srpna 1959 zatčen StB, která už o jeho aktivitách biskupa věděla. V roce 1960 byl odsouzen na 9 let za údajné podvracení republiky, žalářován byl ve věznici Mírov a ve Valdicích a na amnestii prezidenta v roce 1963 mu byl zbytek trestu prominut. Po návratu z vězení působil v Oseku u Duchcova, v roce 1966 přemístěn do domova pro staré kněze v Senohrabech u Prahy. Během pražského jara se zúčastnil Díla koncilové obnovy. Naposledy je přeložen do Charitního domova pro kněze v Moravci u Žďáru nad Sázavou. Zde také zemřel v neděli 16. prosince 1979 a pohřben byl do rodinné hrobky na plzeňském hřbitově svatého Václava. V roce 1990 byl plně rehabilitován.

Odkazy

Reference

Literatura

Miloslava Kahounová: [url=https://www. ustrcr. +morecz/uvod/odboj-a-perzekuce-krestanu-v-dobe-nacismu-a-komunismu/rimskokatolicka-cirkev/ladislav-albert-hlad/]Ladislav Albert Hlad (1908-1979)[/url], ÚSTR, nedatováno * Miloslava Kahounová: [url=http://is. cuni. cz/studium/dipl_st/index. php. id=&tid=&do=main&doo=detail&did=14330]Život a odkaz biskupa Ladislava Hlada[/url], diplomová práce, KTF CUNI, Praha 2001.

Související články

Katolická církev v komunistickém Československu * Pronásledování katolické církve v Československu * Mexické fakulty * Podzemní církev

Externí odkazy

[url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bhlad.html]Bishop Ladislao Hlad[/url] na The Hierarchy of the Catholic Church

Kategorie:Biskupové skryté církve Kategorie:Pomocní biskupové pražské arcidiecéze Kategorie:Narození 1908 Kategorie:Narození 3. +more února Kategorie:Úmrtí 1979 Kategorie:Úmrtí 16. prosince Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Moravci.