Cesko.wiki Mexické fakulty
Author
Albert FloresMexické fakulty jsou vysokoškolská zařízení, která poskytují vzdělání v oblasti mexické historie, kultury a jazyka. Tyto fakulty se nacházejí v Mexiku a mají za cíl šířit mexickou kulturu a její hodnoty mezi studenty a veřejností. Mexické fakulty nabízejí různé studijní programy zaměřené na mexickou literaturu, historii, umění a kulturní antropologii. Studenti mají také možnost se učit mexický jazyk a zkoumat jeho gramatiku a slovní zásobu. Mexické fakulty spolupracují s dalšími vysokými školami a institucemi v Mexiku i v zahraničí a jsou aktivní ve výzkumu a vývoji nových přístupů k výuce. Celkově jsou mexické fakulty důležitým centrem pro studium a propojení mezi mexickou kulturou a akademickým světem.
Mexické fakulty je obecné označení označení pro soubor dispensí, které papež může na přechodnou dobu udělit do rukou biskupů. Jedná se o situace, kdy církev v dané oblasti trpí pronásledováním a dodržování běžných postupů v ilegalitě by ohrožovalo životy a funkčnost církevních struktur. Fakulty umožňují kněžím a biskupům provádět samostatně úkony, které by jinak podle kodexu podléhaly schválení jejich nadřízených.
Mexiko
Název je odvozen z prvních fakult, které papež Pius XI. +more udělil katolické církvi v Mexiku v první polovině 20. století během občanské války.
Československo
Protože se v Československu očekával vývoj podobný ostatním zemím ve východním bloku s možností likvidací církevní hierarchie a otevřené pronásledování křesťanů, udělil papež Pius XII. +more mexické fakulty. Nejčastěji historikové opakují to, že mexické fakulty do Československa přivezl biskup Štěpán Trochta, který byl v listopadu 1948 v Římě podat zprávu o stavu své diecéze. Pravděpodobnější verze je, že litoměřický biskup Štěpán Trochta vyjednáváním přispěl k tomu, aby nunciatura v Praze a její tajemník de Liva mohl předat biskupům před svým odchodem z Československa souhlas Vatikánu s udělením fakult.
Jedná se o úlevy: * organizační (tajné studium a svěcení kněží, svěcení biskupů bez předchozího souhlasu papeže) * liturgické (vysluhování svátostí - sloužení mší mimo kostel, zjednodušení křtů, svateb) * disciplinární
Biskupové v Československu tak mohli začít přípravy pro přechod do poloilegality (přenesení pravomocí na existující klérus) nebo ilegality (vznik tajného kléru a církevních struktur). Vzniklá tajná církevní struktura se dnes obecně nazývá Skrytá církev nebo také Podzemní církev. +more Mezi první vlnou tajně (tj. neveřejně a bez nutného státního souhlasu) vysvěcených biskupů v letech 1949-1950 byli František Tomášek pro olomouckou diecézi (světitel Josef Matocha), Karel Otčenášek pro královéhradeckou diecézi (světitel Mořic Pícha), Ladislav Hlad pro pražskou diecézi (světitel Štěpán Trochta).
V roce 1951 vydal papež Pius XII. dekret, který nutně vyžaduje pro svěcení biskupa ex ante případně ex post souhlas papeže, jako reakci na schizma v Číně - částí loajální ke komunistickému režimu a částí opoziční. +more Obecně se bez přímé znalosti dokumentů předpokládá, že fakulty umožňovaly vysvětit k aktivnímu biskupovi jednoho biskupa do zálohy.
Komunistický režim použil písemné kopie Mexických fakult jako corpus delicti proti církvi ve vykonstruovaných procesech. Mělo se jednat o „tajné instrukce Vatikánu k rozvracení lidově demokratického zřízení“. +more Poprvé se obvinění použití tajných fakult objevilo v žalobě v procesu Zela a spol. v roce 1950.
V roce 1970 předal litoměřický biskup Štěpán Trochta provinciálovi dominikánů Ambroži Svatošovi fakulty zjednodušující v totalitě chod řádu, zejména noviciát.
Po roce 1989, kdy došlo k ukončení pronásledování církve, vznikly v oficiální hierarchii rozpory nad přijetím některých tajných kněží a biskupů do církevních struktur. V roce 1992 vydala Kongregace pro nauku víry dne 5. +more února Normu (Normae), která podmínila činnost kněží podmínečným svěcením „sub conditione“. Nové svěcení, které měli tajně svěcení kněží přijmout, mělo vyvrátit pochybnosti o jeho dřívější platnosti. Toto bylo kritizováno jako neopodstatněné, teologicky nezvyklé (svěcení je buď platné nebo neplatné) a zpochybňující jejich činnost v totalitě, proto jej část podzemní církve odmítla.
Odkazy
Související články
Pronásledování katolické církve v Československu * Koinótés * Podzemní církev
Literatura
Ondřej Liška: Církev v podzemí a společenství Koinótés, Sursum Brno 1999, * Eva Vybíralová: [url=http://spcp. prf. +morecuni. cz/rcp/75/rcp75-mimoradne-fakulty-v-ceskoslovensku-v-letech-1948%E2%80%931989. pdf]Mimořádné fakulty v Československu v letech 1948-1989[/url], Revue církevního práva 25 (2019), č. 2, s. 43-62. * Eva Vybíralová: Pokroky v bádání o papežských mimořádných fakultách. K dějinám církve ve střední a jihovýchodní Evropě, Revue církevního práva 27 (2021), č. 3, s. 29-45.
Reference
Kategorie:Římskokatolická církev Kategorie:Katolictví Kategorie:Pronásledování katolické církve v Československu Kategorie:Československý protikomunistický odboj Kategorie:Kanonické právo