Cesko.wiki Landstreitkräfte
Author
Albert FloresPochodující čestná stráž Landstreitkräfte (celým názvem Landstreitkräfte der Nationalen Volksarmee - pozemní ozbrojené síly Národní lidové armády,zkráceně LaSK) byly součástí Nationale Volksarmee. Jako největší složka ozbrojených sil NDR měla průměrně 120 000 odvedenců a vojáků z povolání.
Organizace pozemních sil byla rozdělena do dvou sektorů na Sever s velitelstvím v Neubrandenburgu a Jih s velitelstvím v Lipsku.
Historie
K založení pozemních sil došlo v roce 1956 přetransformováním Kasernierte Volkspolizei (KVP) na Nationale Volksarmee . Ministerstvo národní obrany vedlo nejprve pozemní síly na dvou podřízených územních správách CIP Sever a Jih, které v roce 1957 vytvořily velení vojenského obvodu III v Lipsku a V v Neubrandenburgu (do roku 1956 v Pasewalk).
V roce 1972 byly vojenské obvody podřízeny nově zřízenému velení pozemních sil, které bylo zodpovědné za výcvik a připravenost v míru.
Pozemní síly NVA byly pevně začleněny do struktur Varšavské smlouvy. V této souvislosti by měly zejména v součinnosti s jednotkami Sovětského svazu, Polska a Československa odrazit útok na území smluvních států a zejména NDR a následně rozbít nepřítele na svém území.
Struktura ozbrojených sil
Organizační schéma pozemních sil NVA, 1986 Struktura ozbrojených sil od roku 1980 do roku 1990:
Druhy vojsk a služeb
náhled Bojové síly * motostřelecké vojsko * tankové vojsko * výsadkové vojsko * jednotky průzkumu * vojskové letectvo
Podpůrné a zabezpečovací síly * vojsko protivzdušné obrany * raketové vojsko a dělostřelectvo * ženijní vojsko * zpravodajské jednotky * vojsko radioelektronického boje * chemické vojsko * technické zabezpečení
Struktura
LaSK bylo od roku 1972 podřízeno Kommando Landstreitkraefte (Kdo. LaSK). +more To se mezi roky 1956 a 1990 dále dělilo na vojenské okruhy III a V. Ty obecně sestávali ze tří divizí, plus výcvikové, logistické jednotky a jednotky bojové podpory. 1. Motorisierte-Schützen-Division byla sice také podřízena Vojenskému okruhu V, ale za válečného stavu měla být vyjmuta a použita k útoku na Západní Berlín. 6. motorisierte Schützendivision existovala pouze dva roky (1956-1958).
Zatímco tyto vojenské okruhy III a V měli v podřízenosti většinu pozemních sil, další dělostřelecké jednotky a prvky podpory, stejně jako výsadkový 40. Fallschirmjägerbataillon (posílen na Luftsturmregiment 40 v roce 1986), byly v přímé podřízenosti Kdo. +more LaSK.
Po vypuknutí válečného stavu měly být oba vojenské okruhy reorganizovány na velitelství armád. Tak by vznikla 3. +more armáda na jihu, posílena o 6. , 10. a 16. záložní divizi, a 5. armáda na severu, posílena 94. gardovou motostřeleckou divizí a samostatným 138. a 221. tankovým plukem Sovětské armády. Oběma armádám by velel generální štáb Sovětské armády, a Kdo. LaSK by pouze zabezpečovalo zásobování, zdravotní službu, vnitřní bezpečnost a asistenci při dobývání Západního Berlína.
Vojenský okruh III
V případě války by Vojenský okruh III (Militärbezirk III, též MB-III) byl přetransformován na 3. armádu. +more V míru byl podřízen přímo Kommando Landstreitkraefte. Velitelství sídlilo v Lipsku.
Seznam vyšších jednotek podřízených MB-III:
Pravidelné divize:
* 4. motostřelecká divize Erfurt * 7. tanková divize Dráždany * 11. motostřelecká divize Halle
Záložní divize:
* 6. motostřelecká divize Königswartha * 10. motostřelecká divize Ronneburg * 17. motostřelecká divize Petersrod
Základem mobilizačních divizí byly následující výcviková zařízení provozovaná v míru u Kdo. MB-III :
* Školicí středisko 6 ve Weißkeißelu * Školicí středisko 17 v Delitzschu * Školicí středisko 10 ve Schneebergu
Vojenský okruh V
Vojenský okruh V (nebo MB-V) byl předurčen k reorganizaci na 5. armádu. Velitelství bylo v Neubrandenburgu.
Seznam vyšších jednotek podřízených MB-V:
Pravidelné divize:
* 1. motostřelecká divize Postupim * 8. motostřelecká divize Schwerin * 9. tanková divize Eggesin
Záložní divize:
* 19. motostřelecká divize Wulkov * 20. motostřelecká divize Bredenfelde
Zesílení
V případě mobilizace bylo plánováno posílení aktivních jednotek NVA. Potřebný personál by byl mobilizován především z řad rezervistů. +more Munice, bojové vybavení a část podpůrných vozidel byly skladovány ve skladech a dlouhodobě uchovávány. Chybějící vozidla a vybavení by byly poskytovány továrnami a státní institucemi. Potřebná opatření pro mobilizaci plánovala NVA i státní instituce. Pravidelně se cvičilo organizování jednotlivých útvarů a svazků. Obecně by mobilizační jednotky měly být zřízeny do tří dnů v případě mobilizace. Početní stavy bojových vozidel by se více než zdvojnásobily, stejně jako zásoby zbraní a raketových systémů.
Sovětská armáda skladovala jaderné hlavice na základnách v Himmelpfortu a Stolzenhainu. Tyto hlavice měly být během mobilizace vydány 3. a 5. armádě
V případě úplné mobilizace by bylo šest pravidelných divizí posíleno celkem pěti záložními divizemi . Základem divizí by byla výcviková střediska (dříve poddůstojnické školy) pozemních sil. +more Tento stálý personál byl posílen hlavně záložníky. Seznam záložních divizí viz výše.
Do podřízenosti Velitelství pozemních sil by byly zformovány další útvary. A to 13., 15., 23., 25., 33. a 43. záložní motostřelecké pluky, a dále 13. a 15. pluky stíhačů tanků.
Ostatní útvary a jednotky NVA by se během mobilizace také zvětšily. Například dělostřelecké pluky vojenských okruhů by se rozrostly na dělostřelecké brigády a protitankové oddíly vojenských okruhů by se rozrostly na protitankové pluky. +more Základem pro zřízení opravárenských brigád byly opravárenské prapory vojenských okruhů. Kromě bojových a bojových podpůrných jednotek by byla v případě mobilizace zřízena také řada lékařských, logistických a jiných podpůrných zařízení.
Druhy svazků
Divize:
* motostřelecké divize * tankové divize
Pluky:
* dělostřelecké pluky * záložní pluky * protiletadlové raketové pluky
Prapory:
* průzkumné prapory * chemické ochrany prapory * logistické prapory * dělostřelecké/raketové velitelské baterie * velitelská baterie protivzdušné obrany * opravárenské prapory * zpravodajské prapory * ženijní prapory * zdravotnické prapory
Oddíly:
* oddíly stíhačů tanků * raketové oddíly
Výzbroj
Osobní zbraně
Makarov PM - pistole * AK-74 - útočná puška * RPD - kulomet * RPK * PKM * SVD - odstřelovací puška * RPG-7D - lehká protitanková střela * RPG-18 - lehká protitanková střela
Obrněná technika
Tatra 813 * BMP-1 obojživelné bojové vozidlo pěchoty * BMP-2 obojživelné bojové vozidlo pěchoty * BRDM-1 (označení NVA SPW-40P) * BRDM-2 (označení NVA SPW-40P2) * BTR-40 obrněný transportér * BTR-50 obrněný transportér (označení NVA SPW-50) * BTR-60 obrněný transportér (označení NVA SPW-60) * BTR-70 obrněný transportér (označení NVA SPW-70) * BTR-152 obrněný transportér * PT-76 lehký obojživelný tank * T-54/T-55 hlavní bojový tank * T-72 hlavní bojový tank * MT-LB, obojživelný obrněný transportér
Vícenásobné raketomety
Terénní vozidla
GAZ-66 * P2M * P3 * GAZ-69 * UAZ-469
Transportní vozidla
IFA H3A * IFA H6 * IFA S4000 * IFA G5 * ZIL-157 * ZIL-164 * Robur LO * IFA W50 * IFA L60 * Ural-375D * Ural-4320 * KrAZ-214 * KrAZ-255 * MAZ-543 * GAZ-66 * ZIL-131 * ZIL-135
Houfnice
122mm houfnice D-30 * 152mm houfnice D-20 * Samohybné dělo 2S1, 122 mm * Samohybné dělo 2S3, 152 mm * 100mm protitankový kanón MT-12
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Wilfried Copenhagen : „Pozemní síly NVA“, 2. revidované a doplněné vydání, Motorbuch Verlag, Stuttgart 1999,