Leopold Gudenus

Leopold hrabě von Gudenus (15. září 1843 Mühlbach - 1. října 1913 Ulrichskirchen) celým jménem Leopold Gabriel Ludvík Ghislain von Gudenus byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a maršálek Dolnorakouského zemského sněmu. Později zastával funkce u vídeňského dvora, nakonec byl císařským nejvyšším komořím (1904-1913) a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Spolu se svými sourozenci byl v roce 1907 povýšen do hraběcího stavu.

Biografie

Ulrichskirchen v Dolním Rakousku, sídlo Leopolda Gudenuse Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Gudenusů, který vlastnil majetek v Dolním Rakousku, ale také v Čechách a na Moravě. +more Narodil se do početné rodiny barona Gabriela Gudenuse (1795-1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814-1878) jako třetí syn. Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani. Po studiích vstoupil do armády a zúčastnil se prusko-rakouské války , ještě v roce 1866 opustil armádu s hodností nadporučíka u hulánů. V roce 1868 vstoupil do diplomatických služeb a působil jako legační tajemník v Římě, Paříži a Petrohradě. V roce 1875 vystoupil ze služeb ministerstva zahraničí a žil na svých statcích v Dolním Rakousku.

Politik

V zemských volbách roku 1884 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1890 a zemským poslancem byl až do své rezignace v listopadu 1894. +more V prvním volebním období zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, v druhém přešel do Strany konzervativního velkostatku. Od dubna 1893 do listopadu 1894 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemský hejtman).

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1885 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. +more Rezignaci oznámil na schůzi 10. října 1893. Místo něho pak do parlamentu usedl Rudolf Doblhoff. Ve volebním období 1885-1891 se uvádí jako baron Leopold von Gudenus, statkář, bytem Vídeň. Po volbách roku 1885 se uvádí jako člen klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů). Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub. V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice. I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.

Dvořan

Kromě politiky se uplatnil ve vysokých funkcích u císařského dvora. V roce 1882 byl jmenován c. +more k. komořím, později dosáhl hodnosti tajného rady. V letech 1894-1897 byl nejvyšším hofmistrem ovdovělé korunní princezny Štěpánky. V letech 1897-1904 zastával funkci císařského nejvyššího lovčího a svou kariéru završil jako císařský nejvyšší komoří (1904-1913). Za zásluhy v diplomatických službách obdržel v roce 1874 Řád železné koruny a nakonec se stal rytířem Řádu zlatého rouna (1911). V roce 1907 byl se svými bratry povýšen do hraběcího stavu.

Zemřel v říjnu 1913 na svém statku v Ulrichskirchenu.

Majetek a rodina

Při dělení dědictví po otci získal velkostatek Ulrichskirchen v Dolním Rakousku s rozlohou 1.153 hektarů půdy, sídlem byl zámek Ulrichskirchen.

V roce 1877 se v Opočně oženil s hraběnkou Idou Magdalenou Colloredo-Mansfeldovou (1845-1914), dcerou knížete Josefa Františka Colloredo-Mansfelda. Ida byla později c. +more k. palácovou dámou. Z jejich manželství se narodily tři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Prostřední dcera Terezie Karolína (1880-1930) se provdala za hraběte Jana Maxmiliána z Hardeggu (1870-1945).

Leopoldův nejstarší bratr Jindřich (1839-1915) byl vlastníkem stěžejní části rodového dědictví v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a získal dědičné členství v Panské sněmovně. Další bratr Josef (1841-1919) byl poslancem říšské rady a zemským maršálkem v Dolním Rakousku. +more Nejmladší z bratrů Gabriel (1853-1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.

Jeho švagrem byl hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld (1842-1881), v letech 1875-1879 rakouský ministr zemědělství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Leopold Gudenus na webu rakouského parlamentu [url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Gudenus_3. shtml]dostupné online[/url] * Rodokmen Gudenusů [url=http://w. genealogy. euweb. cz/gudenus/gudenus2. html]dostupné online[/url].

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Zemští hejtmani Dolních Rakous Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 15. +more září Kategorie:Narození v roce 1843 Kategorie:Narození v Dolních Rakousích Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Ulrichskirchen-Schleinbachu Kategorie:Muži.