Cesko.wiki Leopold III. Anhaltsko-Desavský
Author
Albert FloresLeopold III. Fridrich Franz Anhaltsko-Desavský, známý také jako kníže Franz nebo otec Franz (10. srpna 1740, Dessau - 9. srpna 1817, tamtéž) byl německý princ z rodu Askánců. Od roku 1751 až do roku 1807 byl panujícího kníže z Anhaltsko-desavského knížectví a od roku 1807 první vévoda z vévodství Anhaltsko-desavského.
Leopold byl osvícenecký panovník, který ve svém knížectví a později vévodství zavedl mnoho reforem. Dále také zrenovoval starý park v holandském stylu, přičemž vytvořil jeden z vůbec největších anglických parků - Desavsko-wörlitzskou zahradní říši.
Život
Mládí
Leopold se narodil v Dessau jako nejstarší syn Leopolda II. +more Maximiliána, kníže Anhaltsko-Desavského, a jeho manželky Gisely Agnes Anhaltsko-Köthenské Leopoldova manželka; Luisa Henrietta Vilemína Poté, co roku 1751 ztratil oba rodiče (matka zemřela 20. dubna a otec 16. prosince), stal se tehdy jedenáctiletý Leopold sirotkem. Jeho regentem byl určen Dětřich, což byl bratr Leopolda II. Maximiliána, tedy strýc Leopolda III.
Leopold se rozhodl následovat otce i dědečka, oba se jmenovali Leopoldové, a nastoupil do pruské armády. Po bitvě u Kolína (+more_červen'>18. června 1757) byl negativně ohromený bojem, rozhodl se z armády odstoupit a následně prohlásil knížectví Anhaltsko-Desavské za neutrální.
Vláda
V roce 1758 dosáhl Leopold nutného věku a převzal vládu nad knížectvím. Stal se silným stoupencem osvícenství a zvláště se zajímal o vzdělávání obyvatel jeho knížectví, především co se týče přírodních věd. +more Zavedl četné reformy v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, komunikací, zemědělství, lesnictví, průmyslu a udělal tak z Anhaltska-Desavska jeden z nejmodernějších a nejvíce prosperující malých německých spolkových zemí.
Nejnápadnější z jeho "reforem" byla výsadba ovocných stromů podél hrází a výstavba krásných budov. Krom toho samozřejmě opravoval hráze zničené povodněmi, zakládal školy, budoval kanalizace, první veřejné parky. +more Byl to věrný luterán a rozhodl se i pro založení několika židovských škol a židovských novin. Z náboženského hlediska byl velmi tolerantní a navíc neupřednostňoval katolíky před židy nebo protestanty. Zasloužil se také o postavení první neoklasicistní budovy v Německu; Wörlitzkého paláce (1769-1773). Nechal také zbudovat menší anglický park na počest své manželky, sestřenky Luisy Henrietty Vilemíny. Další park který založil, byl jeden z největších parků v anglickém stylu a pojmenoval jej Desavsko-wörlitzská zahradní říše. Kresba Leopolda na koni V roce 1806 byl pozván Napoleonem do Paříže. Leopold byl jeden z posledních knížat, která vstoupila do Rýnského spolku a stalo se tak dne 18. dubna 1807. Toho roku byl Leopold povýšen do hodnosti vévody. V roce 1812 se stal Leopold regentem vévodství Anhaltsko-Köthenského (ze kterého pocházela jeho matka Gisele Agnes).
Leopold zemřel po pádu z koně na zámku Luisium, který vystavěl na počest své manželky, v blízkosti Dessau, v roce 1817. Jeho následníkem se nestal syn Fridrich, ale Leopoldův vnuk +more_Anhaltský'>Leopold IV. Fridrich a to proto, že Fridrich zemřel ve 44 letech ještě před Leopoldem III.
Manželství a potomci
Leopold III. se oženil dne +more_červenec'>25. července 1767 v Charlottenburgu se svojí sestřenkou Luisou Henriettou (1750-1811), dcerou Bedřicha Jindřicha Schwedtského. Měli spolu pouze dvě děti: * nepojmenovaná dcera (1768) * Fridrich (1769-1814), dědičný vévoda Anhaltska-Desavska, ⚭ 1792 lankraběnka Amálie Hesensko-Homburská (1774-1846).
Leopold měl ale také mnoho nemanželských dětí: * S Johannou Eleonorou Hoffmeyerovou: ** Hrabě František Jan Jiří z Waldersee (1763-1823) ** Luisa Eleonora Bědřiška (1765-1804)
* S Leopoldinou Luisou: ** Vilemína Sidonie von Beringer (1789-1860) ** Luis von Beringer Adelheid (1790-1870) ** Franz Adolf von Beringer (1792-1834)
* S Johannou Magdalenou Luisou Jägerovou: ** Franziska (1789-?) ** Leopoldina (1791-1847) ** Amálie (1793-1841)
* S Fridrichou Vilemínou Schulzovou: ** Luis Ferdinand Schultz (1800-1893)