Leopold Ottomar Hennet

Leopold Ottomar svobodný pán Hennet (31. ledna 1799, Praha - 2. července 1892, Praha) byl česko-rakouský právník a soudce. Od mládí působil v různých funkcích u soudů v Čechách a rakouských zemích, nakonec byl dlouholetým prezidentem Vrchního zemského soudu pro České království (1854-1867). Od roku 1862 jako doživotní člen zasedal v rakouské Panské sněmovně.

Životopis

Pocházel z úřednické rodiny s tradiční službou ve státních úřadech, jeho otec Jan Marcel Hennet (1733-1814) byl dlouholetým nejvyšším zemským podkomořím Českého království a v roce 1791 získal titul svobodných pánů, v Praze vlastnil zámeček Kajetánka. Leopold vystudoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1820 vstoupil do soudní služby, začínal u Zemského soudu, kde působil v různých nižších funkcích do roku 1833, poté přešel k apelačnímu soudu (1833-1835), s titulem zemského rady se v roce 1835 vrátil k Zemskému soudu. +more V letech 1841-1845 byl radou apelačního soudu a s titulem dvorního rady byl v roce 1845 přeložen k Nejvyššímu soudnímu úřadu do Vídně. V letech 1847-1849 byl nejvyšším sudím Českého království, respektive prezidentem Zemského soudu, v roce 1847 byl zároveň jmenován c. k. tajným radou. V letech 1849-1854 byl prezidentem Vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci a nakonec se vrátil do Prahy, kde byl prezidentem Vrchního zemského soudu až do odchodu na penzi (1854-1867).

Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu (1854) a Řádu železné koruny I. třídy (1867). +more Při příležitosti čtyřicátého výročí v soudní službě získal v roce 1860 čestný doktorát na Karlově univerzitě a obdržel také čestné občanství v Praze a Mladé Boleslavi. V roce 1862 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.

V roce 1826 se oženil s baronkou Karolínou Zessnerovou ze Spitzenbergu (1798-1881). Z jejich manželství pocházelo sedm dcer a syn Lothar (1832-1902), který byl c. +more k. komořím a plukovníkem v rakousko-uherské armádě. Z otcovy finanční pozůstalosti koupil v roce 1892 zámek Stekník v severních Čechách, kde se pak trvale usadil. Z dalších generací potomstva vynikl Leopold Hennet (1876-1950), který byl po zániku monarchie rakouským spolkovým ministrem zemědělství (1921-1922) a zahraničí (1922) a nakonec velvyslancem v Maďarsku (1932-1936).

Jeho nevlastní bratr Václav Jan Hennet (1759-1833) byl též právníkem a radou apelačního soudu v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, 11. díl; Praha, 1897 (reprint 1998), s. +more 103-104 ISBN 80-7185-156-6 * KLEČACKÝ, Martin, STUPKOVÁ, Marie: Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849-1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2015; 463 s. ISBN 978-80-87782-40-8.

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Hennet. shtml]Leopold Ottomar Hennet na webu rakouského parlamentu[/url] * Rodina Hennetů in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Hennet,_die_Familie,_Genealogie_und_Wappen]dostupné online[/url].

Kategorie:Čeští soudci Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Čestní občané hlavního města Prahy Kategorie:Čestní občané města Mladá Boleslav Kategorie:Narození 31. +more ledna Kategorie:Narození 1799 Kategorie:Úmrtí 2. července Kategorie:Úmrtí 1892 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.