Let Malaysia Airlines 370

Let Malaysia Airlines 370 (zkráceně MH370) byl let společnosti Malaysia Airlines, který letěl 8. března 2014 tamějšího data z Mezinárodního letiště Kuala Lumpur v Malajsii na Letiště Peking v Číně. Letadlo bylo typu Boeing 777-200ER a mělo registrační označení 9M-MRO. Na palubě bylo přítomno celkem 239 lidí (227 pasažérů a 12 členů posádky). Letadlo do Pekingu nedoletělo, příčina jeho zmizení doposud nebyla zjištěna.

Posádka letadla komunikovala s řízením letového provozu naposledy 38 minut po vzletu, když bylo letadlo nad Jihočínským mořem. Pak bylo již nalezeno jen záznamech z malajského vojenského radaru. +more Podle záznamu se krátce po poslední komunikaci letoun nejdříve prudce otočil na západ, přeletěl Malajský poloostrov a Andamanské moře. Naposledy byl vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem hodinu po náhlé změně směru asi 370 km severovýchodně od ostrova Penang. Podle analýzy údajů ze satelitní komunikace, letadlo letělo ještě dalších 6 hodin do jižní části Indického oceánu.

Všech 239 osob na palubě letadla bylo prohlášeno za mrtvé, tehdy šlo o nejvážnější incident letecké společnosti Malaysia Airlines, o pouhé čtyři měsíce však byl překonán sestřelením dalšího letadla společnosti nad Ukrajinou (Let Malaysia Airlines 17). Oba incidenty způsobily společnosti značné ztráty a tato musela být znovuznárodněna.

Pátrání po zmizelém letadle se stalo nejdražším pátráním v historii letectví, z důvodu nedostatku informací o trase letadla se zpočátku soustředilo na Jihočínské a Andamanské moře. Pátrání později probíhalo v jižní části Indického oceánu, ani po třech letech letech a propátrání 120 tis. +more km2 mořského dna však letadlo nebylo nalezeno, pátrání tak bylo v roce 2017 zastaveno. V letech 2015 a 2016 bylo v západní části Indického oceánu vyplaveno na břeh několik trosek letadla.

Závěrečná zpráva z vyšetřování malajského ministerstva dopravy byla vydána v roce 2018, příčinu incidentu však jednoznačné neurčila. Odhalila však několik selhání malajského řízení letového provozu při komunikaci s letadlem. +more V návaznosti na incident bylo zavedeno několik nových opatření v oblasti bezpečnosti leteckého provozu. Mezi tato patři prodloužení životnosti baterií podvodních lokalizačních majáků, prodloužení doby záznamu z kabiny a nové standardy pro hlášení polohy letadla nad oceánem mimo dosah radarů řízení leteckého provozu.

Průběh letu

Trajektorie letu MH370/MAS370 z Kuala Lumpur do Pekingu Letadlo vzlétlo v 00:41 místního času (16:41 7. +more března 2014 středoevropského času) a přistání v Pekingu bylo naplánováno na 06:30 místního času (22:30 7. března 2014 středoevropského času). V 1:22 místního času (17:22 7. března 2014 středoevropského času), tedy po 41 minutách letu, došlo ke ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem, když přestal reagovat radarový odpovídač letadla. Poslední kontakt střediska s posádkou byl o tři minuty dříve v 1:19 místního času (17:19 7. března 2014 středoevropského času), kdy se piloti rozloučili s malajsijským řízením letového provozu větou: "Dobrou noc, malajsijské tři sedm nula". V té době se letoun pohyboval ve výšce 10 600 m a letěl rychlostí 872 km/h. Letadlo nevyslalo žádné nouzové signály nebo informaci, která by naznačovala problémy nebo poruchy.

V 1:30 místního času se pokoušel kapitán jiného letadla o radiové spojení s MH370, podařilo se mu s letadlem spojit, ale uslyšel jen jakési huhlání a praskání. To byl poslední kontakt s posádkou.

Od té doby bylo letadlo sledováno již jen vojenskými radary. Podle záznamu se letoun nejdříve prudce otočil na západ, zvýšil letovou hladinu až na 13 500 m a poté klesl na 3600 m. +more Podle výpočtů letoun následně změnil směr letu na jih. Naposledy byl malajsijským vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem v 2:40 místního času (18:40 7. března 2014 středoevropského času) v okolí ostrova Pulau Perak.

Dne 24. března oznámil ministerský předseda Malajsie, že dle analýzy satelitních dat letadlo spadlo v odlehlé oblasti Indického oceánu západně od australského Perthu. +more Nehodu zřejmě nikdo nepřežil. Na palubě letu se nacházelo celkem 239 pasažérů ze čtrnácti států světa - nejpočetnější byli občané Číny (153) a Malajsie (50). Mezi oběťmi bylo i 20 zaměstnanců amerického výrobce polovodičů Freescale Semiconductor. I den po zmizení letadla stále vyzváněly některé mobilní telefony cestujících.

Havárie letadla a její příčiny

Let skončil po osmé hodině ráno místního času zřejmě z důvodu díry v letadle. Příčinou havárie mohl být záměrný čin a nebo závažná porucha či událost, která donutila piloty změnit směr a výšku letu a následně znemožnila ovládání stroje. +more Podle jiné teorie byl příčinou nehody záměrný sebevražedný manévr pilota, který záměrně ztěžoval detekci letu střídavým překračováním hranice Malajsie a Thajska a nakonec provedl symbolický přelet nad svým rodným městem Penang.

Pátrání po troskách letounu

+moresvg|náhled'>Předpokládaný dolet a prohledané oblasti k 2. dubnu 2014 Ihned po ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem zahájila Malajsie pátrání po stopách nebo troskách letadla, do kterého se ze začátku zapojily desítky lodí a letadel z 11 zemí. Celkem se pak do vyšetřování zapojilo 25 zemí.

Američtí vyšetřovatelé přišli s verzí, že letadlo mohlo letět po ztrátě kontaktu s civilní navigací ještě asi 4 hodiny. Vyplývá to z analýzy dat motorů Rolls-Royce, které vysílaly údaje na satelit. +more Letadlo tak mohlo uletět dalších 4000 kilometrů a dostat se na hranici Číny s Mongolskem, Indie s Pákistánem či do Austrálie. Další analýzy však severní trasu vyloučily. Poslední pravidelný satelitní kontakt s motory proběhl 8:11 místního času (0:11 8. března 2014 středoevropského času).

Prvním nálezem se stala dne 29. července 2015 vztlaková klapka z letadla typu Boeing 777 z ostrova Réunion; tento díl byl dále zkoumán ve vojenské laboratoři v Toulouse, v místě, kde má být výrobní štítek, tak štítek nebyl, ten se odstraňuje jen při rozebírání vyřazených letadel, bývá pevně přidělán. +more O čtyři dny později byly nalezeny sedadlové polštářky a okno, nepotvrdilo se zda pochází ze ztraceného letadla. (Všechny tyto díly byly nalezeny Blainem Gibsonem. ).

Koncem února 2016 byla nalezena malá část letadla u jihoafrického přístavního města Mossel Bay, jež na sobě nese část loga výrobce motorů Rolls-Royce, jenž vyrábí motory pro Boeing 777. Na jaře 2016 byl objeven na Mauriciu úlomek křídla z letu MH370. +more Do roku 2017 bylo na Réunionu, v Jihoafrické republice, na Mauriciu, na Madagaskaru, v Mosambiku a v Tanzánii nalezeno 27 trosek připisovaných letounu. U 3 trosek bylo potvrzeno, že z letounu pochází, 7 pak téměř jistě, 10 s různou dávku jistoty, zbylých 7 nebylo identifikovaných.

Hledání vraku letadla v prostoru téměř o rozloze Řecka, jenž byl vymezen také díky výpočtům vycházejícím z réunionského nálezu, na lodích skenujících dno Indického oceánu nadále pokračovalo v roce 2016 až do poloviny ledna 2017. Dne 17. +more ledna 2017 bylo pátrání dočasně ukončeno. Pokud budou nalezeny nové stopy, bude pátrání obnoveno.

Analýza satelitní komunikace

Bayesovské statistické analýze možných letových tras od australské DSTG Satelitní komunikace s letem 370, která probíhala přes systém Inmarsat, konkrétně přes satelit Inmarsat-3 F1, poskytovala vyšetřovatelům pouze vodítka při snaze určit trasu letu, protože neobsahovala pozici, směr letu ani rychlost. +more Systém SATCOM umožňuje přenášet informace z pilotní kabiny letadla, automatické přenosy dat z různých součástí letadla pomocí protokolu ACARS. Může být požit i pro přenos zpráv FANS , ATN , faxu, hlasu i datových přenosů. Letadlo používalo pro přenos satelitních dat jednotku SDU , která fungovala nezávisle na SATCOM. Jednotka SDU předávala zprávy přes satelit, který signál přijal, zesílil a odeslal na jiné frekvenci pozemní stanici. Pozemní stanice předává stejnou cestou své požadavky nebo odpovědi letadlu. V tomto případě docházelo v hodinových intervalech k předávání log-on zpráv, které jsou označovány také jako ping (test vzájemné komunikace) nebo handshake. V čase 8:19:29 iniciovalo letadlo poslední handshake, na další iniciovaný v 9:15 pozemní základnou už letadlo neodpovědělo. V čase 8:19 bylo letadlo ve vzduchu již 7 hodin a 38 minut, přičemž typická cesta Kuala Lumpur - Peking trvá 5,5 hodiny, takže letadlu zřejmě došlo palivo, a proto již neodpovědělo.

Ze satelitní komunikace byly odvozeny dva podpůrné údaje:

* Burst time offset (BTO) - čas mezi zasláním výzvy a příjmem odpovědi na ni (ping, handshake) je přímo úměrný vzdálenosti mezi základnou, satelitem a letadlem. Z této prodlevy byly rekonstruovány mezní vzdálenosti, ve kterých se při jednotlivých odezvách letadlo nacházelo. +more * Burst frequency offset (BFO) - rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou frekvencí, na které byla výzva přijata, je určen Dopplerovým jevem. Z tohoto rozdílu byla určena rychlost a směr pohybu letadla, nicméně je několik možných řešení, které vyhovují zjištěnému frekvenčnímu posuvu.

Pro analýzu získaných dat ze šesti vzájemných komunikací (handshake) byly použity dva postupy, v jejichž průniku byla oblast s 80% pravděpodobností výskytu letadla.

Odkazy

Reference

Související články

Let Malaysia Airlines 17

Externí odkazy

[url=://www.freescale.com/webapp/sps/site/overview.jsp?code=MSSGFROMFSL&tid=FSH

[[Kategorie:Letecké nehody v roce 2014]url=http://online. wsj. +morecom/news/articles/SB10001424052702304185104579437573396580350]Vysvětlení posledních zjištění o satelitní komunikaci letadla[/url] * [url=http://zpravy. aktualne. cz/zahranici/grafika-kam-se-podel-let-c-370-a-kde-po-nem-patraji/r~ef4363ccb03411e3b4c00025900fea04/r~48fda462b06d11e387f2002590604f2e/]Grafika: Kam se poděl let č. 370 a kde po něm pátrají[/url], aktualne. cz *[/url]] Kategorie:Záhady v Malajsii Kategorie:8. březen Malaysia Airlines 370.