Cesko.wiki Letecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940
Author
Albert FloresLetecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940 byla operace britského Královského letectva na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. Třetí pokus o bombardování Plzně znovu neuspěl pro problémy s nalezením cíle, k bombardování závodu a města vůbec nedošlo.
Pozadí
Škodovy závody v Plzni se na začátku okupace staly součástí německého koncernu strojíren . +more Pro nacistické Německo byly velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě té doby. Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce. Za takové situace se plzeňská Škodovka stala prvořadým cílem britských vzdušných útoků na území původního Československa, neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.
Navigační problémy nočních letů
Pomalé a slabě vyzbrojené britské bombardéry byly při denních náletech snadným cílem německé protivzdušné obrany. Když během denních náletů v květnu a červnu 1940 utrpěla přibližně dvojnásobné ztráty letadel oproti nočním náletům, přesunula hlavní nálety do nočních hodin. +more Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace. Noční nálety komplikovala obtížná navigace na cíle vzdálené i přes 1000 km. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle, rozhodně k nim nepatřil . Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl. Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné. Přesnou navigaci znemožňoval i vítr: boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru bylo letadlo v předpokládaném čase ještě před cílem. Plzeň proto ležela v roce 1940 na hranici možností navigace britského letectva.
Předchozí útoky
Na žádost Československé exilové vlády v Londýně provedla v noci z 20. +more na 21. října 1940 letecký útok na Plzeň. Ze základny nedaleko odstartovalo jedenáct letadel 58. perutě 4. bombardovací skupiny. Dva bombardéry se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti. Nad Plzní však byla silná oblačnost, která umožňovala jen bombardování naslepo. Některé posádky vyhodily alespoň letáky a letadla se vydala na zpáteční cestu, při které bombardovala příležitostné cíle v Německu. Pro značnou vzdálenost Plzně, která byla blízko hranice doletu letadel, se trojice letadel potýkala s nedostatkem paliva: dvě nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem. Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a při návratu o tři z nich přišlo.
se rozhodlo nálet rychle zopakovat, jeho provedením byla pověřena 51. bombardovací peruť umístěná na letišti . +more Po odkladech odstartovalo 27. října z předsunutého letiště osm letadel. Pro hustou oblačnost a navigační nepřesnost posádky opět Plzeň nenalezly, nad Škodovku se letadla vůbec nedostala. Bomby posádky svrhly při zpáteční cestě na příležitostné cíle v Německu, okupovaném Nizozemsku a Belgii. Útok bez bombardování primárního cíle, jen s bombardováním příležitostných cílů, byl znovu neúspěšný, byť se všechna letadla vrátila.
Bitva o Británii a {{cizojazyčně|de|Blitz}}
V době podzimních náletů na Plzeň probíhal německý útok na Británii. Po skončení bitvy o Francii v červenci 1940 rozpoutalo Německo leteckou bitvu o Británii, ve které chtělo zničit či oslabit a získat vzdušnou převahu nad kanálem , nezbytnou pro invazi do Anglie. +more Na konci srpna 1940 se situace vyostřila, když po výjimečném bombardování civilních cílů v Londýně byl jako odveta bombardován Berlín. Od 7. září začal tzv. , trvalé masivní bombardování britských měst a přístavů německou , trvající až do května 1941. Např. v noci britského náletu na Plzeň bombardovalo 357 německých letadel anglický a další letadla shodila přes 150 tun pum na .
Přípravy
Již druhý neúspěch vedl velení k rozhodnutí nálet zopakovat v noci z úterý 19. na středu 20. +more listopadu. Opět došlo ke změně jednotek, které měly nálet provést: operační rozkaz č. 293 nařizoval nálet 5. skupině s jednotkami v hrabství na východě Anglie. Velitelství si místo jedné perutě vybralo posádky z perutí č. 44, 49, 61 a 144, které měly domovské základny v okolí města , konkrétně , a . Výběrem posádek mohlo velitelství usilovat o získání více nezávislých hlášení o průběhu akce.
Na rozdíl od předchozích jednotek s bombardéry zmíněné jednotky 5. skupiny disponovaly dvoumotorovými bombardéry . +more Tato letadla ve standardní výbavě neměla dostatečný dolet a proto jim byly doplněny přídavné palivové nádrže.
Letecký útok
Nálet na Plzeň byl součástí útoku na více cílů na kontinentu, např. na výrobu minerálních olejů v u. +more Na noc odstartovalo celkem 63 bombardérů , a , ale počasí operacím nepřálo a pouze 17 posádek bombardovalo hlavní cíle, nad to se dvě letadla nevrátila.
K útoku na plzeňskou Škodovku 19. listopadu odstartovalo z různých základen postupně osm bombardérů , první ve 22. +more25, poslední ve 23. 34. Letadlo s. č. P1339 pod velením e krátce po startu zaznamenalo poruchu radiostanice a vrátilo se. Na Plzeň mířilo následně jen 7 ů (oproti tomu M. Eisenhammer ve své práci zaměřené na škody způsobené bombardováním v Plzni zmiňuje s odkazem na J. Rajlicha útok osmi ů).
Listopadové počasí nebylo příznivé, po celou dobu letu bylo oblačno a posádky se orientovaly především podle předpokládaného času příletu, což byl krajně nespolehlivý ukazatel. V cílové oblasti bylo kouřmo až do výšky 3650 metrů, což se ukázalo být zásadní komplikací pro letadla: při klesání v této mlze se na letadlech začala rychle usazovat námraza. +more Škodovku domněle bombardovaly jen posádky a v letadle P2145 a a v letadle X3059, obě z 49. peruti. Velitelé letadel ve svých hlášeních uvedli, že cíl s krycím názvem F. 152 nalezli a po dopadu pum pozorovali oheň.
V Plzni byl té noci vyhlášen letecký poplach dvakrát. První ve 23. +more47 nemohl mít souvislost s britským útokem, druhý následoval ve 3. 45. Ve strážní knize podnikových hasičů Škodových závodů, která oba poplachy eviduje, však není zmínka o přiblížení letadel Plzni. , britský diplomatický zástupce u československé exilové vlády, ve svých pamětech uvedl, že letci minuli cíl o více než 30 kilometrů.
Náhradní cíle
Zatímco dva bombardéry pumy odhodily nad domnělou Plzní, zbylých pět letadel muselo najít náhradní cíle během zpáteční cesty. velící letadlu L4042 bombardoval v okolí u, se strojem X2906 našel pro shození bomb blíže neurčenou továrnu či elektrárnu v prostoru mezi Plavnem a Saskou Kamenicí , posádka a v letadle P2144 svrhla pumy na rafinerii v již zmíněném u a posádka e v bombardéru P2080 zvolila jako cíl železniční nádraží v u, byť se nad oblačností orientovala podle palby flaku. +more Poslední letadlo P1399 s posádkou e přiletělo na domovskou základnu bez shození pum, protože se nepodařilo najít žádný z náhradních cílů.
Nálet v médiích a odezva
Ač nálet fakticky skončil znovu neúspěchem, mylné hlášení posádek o zasažení cíle se dostalo do hlášení britského Ministerstva letectví , které se rozhodlo informaci o domnělém úspěchu v Plzni zveřejnit. Zmínka o zásahu Škodovky se následně objevila ve zpravodajství , což sice mohlo povzbudit Brity, ale v Protektorátu a obzvláště v Plzni při pohledu na netknutou továrnu muselo vyvolat rozčarování. +more Podle britského diplomata a nepravdivé zprávy oslabovaly důvěru obyvatel okupovaného Československa v britské zprávy, když vyvolávaly dojem stejné falešnosti jako německá propaganda režírovaná em em.