Letecký útok na Plzeň 29. října 1941

Letecký útok na Plzeň 29. října 1941 byla operace britského Královského letectva na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. V pořadí čtvrtý pokus o bombardování Plzně neuspěl pro nepřízeň počasí a z ní vyplývající problémy s nalezením cíle. K bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást německého koncernu strojíren , byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě. +more Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce. Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských vzdušných útoků na území původního Československa, neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Předchozí útoky

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně se pokusila na podzim 1940 bombardovat Škodovy závody v Plzni, ale přes tři pokusy ani jednou neuspěla.

První akce proběhla v noci z 20. na 21. +more října 1940. K akci odstartovalo jedenáct letadel 58. perutě 4. bombardovací skupiny. Dva bombardéry se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti. Nad Plzní však byla silná oblačnost, která neumožňovala přesné bombardování cíle a shazování pum naslepo by bylo nepřijatelným rizikem pro civilní obyvatelstvo. Některé posádky vyhodily propagační letáky a letadla na zpáteční cestě bombardovala příležitostné cíle v Německu. Poloha Plzně na hranici doletu letadel vyústila v problémy tří letadel s nedostatkem paliva při návratu: dvě letadla nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem nad britským územím. Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a při návratu o tři letadla přišlo.

se rozhodlo nálet rychle zopakovat, jeho provedením byla pověřena 51. bombardovací peruť. +more Po odkladech odstartovalo 27. října z předsunutého letiště osm letadel . Pro hustou oblačnost a navigační nepřesnost posádky opět Plzeň nenalezly, nad Škodovku se letadla vůbec nedostala. Bomby posádky svrhly při zpáteční cestě na příležitostné cíle v Německu a jím okupovaných územích. Útok bez bombardování primárního cíle, jen s bombardováním příležitostných cílů, byl znovu neúspěšný, byť se všechna letadla vrátila.

Dvojitý neúspěch nesnížil odhodlání , která nálet zopakovala v noci z 19. na 20. +more listopadu, ale došlo k dalším změnám. K náletu odstartovaly posádky z několika perutí 5. skupiny . Na večer odstartovalo osm bombardérů s přídavnými palivovými nádržemi, jedno z letadel se však brzy vrátilo. Zbylá letadla letěla v nepříznivém, oblačném počasí, což jim ponechávalo možnost orientace jen dle nespolehlivého předpokládaného časy příletu. Při sestupu v cílové oblasti pro nalezení cíle se začala na letadlech usazovat námraza. Dvě letadla odhodila pumy na domnělý cíl, ostatní letadla většinou bombardovala náhradní cíle v Německu. Nálet byl opět neúspěšný.

Navigační problémy nočních letů

Pomalé a slabě vyzbrojené britské bombardéry byly při denních náletech snadným cílem německé protivzdušné obrany. Když během denních náletů v květnu a červnu 1940 utrpěla přibližně dvojnásobné ztráty letadel oproti nočním náletům, přesunula hlavní nálety do nočních hodin. +more Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace. Noční nálety komplikovala obtížná navigace na cíle vzdálené i přes 1000 km. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle, rozhodně k nim nepatřil . Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl. Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné. Přesnou navigaci znemožňoval i vítr: boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru bylo letadlo v předpokládaném čase ještě před cílem. Plzeň proto ležela v roce 1940 na hranici možností navigace britského letectva.

Přípravy

Podnět k dalšímu útoku na plzeňskou zbrojovku vzešel od exilového prezidenta Edvarda Beneše až v roce 1941. Ten měl zájem o demonstrativní či propagační akci u příležitosti státního svátku vzniku samostatného československého státu a takový útok považoval za „vysoce politicky významný“. +more Symbolický význam útoku dokládá žádost jen o pět letadel a žádost o uskutečnění v noci ze 27. na 28. říjen nebo následující noci z 28. na 29. října. Prezident Beneš nad to žádal o provedení 311. československou bombardovací perutí, jedinou bombardovací ze čtyř čs. perutí v , která však byla vybavena dvoumotorovými bombardéry s doletem nedostatečným pro dosažení území Protektorátu.

Posádka v kokpitu letounu N6086 v srpnu 1940 získal a od února 1941 operačně používal nové čtyřmotorové bombardéry , které měly dostatečný dolet pro operace ve Střední Evropě. +more Přezbrojování na nová letadla však nebylo rychlé a u 3. skupiny s nimi létaly jen dvě perutě. K provedení útoku byla zvolena 15. bombardovací peruť, která y používala od dubna 1941. Domovskou základnou peruti bylo letiště , ležící 24 km severozápadně od v současném hrabství .

Letecký útok

V podvečer 28. října z letiště ve u postupně odstartovalo pět ů (oproti tomu M. +more Eisenhammer ve své práci zaměřené na škody způsobené bombardováním v Plzni zmiňuje s odkazem na J. Rajlicha vyslání deseti ů, stejně tak Ch. Everitt a Vl. Karlický v knize Svět okřídleného šípu uvádí pokus devíti letadel). Dvě z letadel byly vyzbrojeny po čtyřech 500liberních a 1000liberních pumách, tři další nesly vedle čtyř 500liberních pum ještě osm kontejnerových pum . Let z u nad Plzeň měl být dosud nejdelším letem ů.

Po přeletu nad kontinentální Evropu se letadlu W7428 (LS-Z) v oblasti porouchal pravý vnější motor a kapitán rozhodl o odhození pum na otočný bod a návrat na základnu, kam se posádka vrátila již v 21. 07. +more Let zbylých čtyř posádek doprovázel kromě velmi špatného počasí v podobě silných větrů a únavy také intenzivní mráz, který dosahoval až −30 °C, což při slabém vnitřním vytápění letounu tlumilo teplé oblečení jen zčásti. Všechny čtyři posádky se dostaly nad území Protektorátu, ale cílová oblast byla zcela ukryta pod souvislou hustou oblačností znemožňující identifikace cíle. Ve Škodových závodech byl podle hlášení hasičů vyhlášen poplach v čase 1. 19 a zrušen byl až ve 3. 00 místního času. V té době se letadla dostala do vzdálenosti 20 km západně od zbrojovky, ale ke shození bomb nedošlo. Dvě posádky se rozhodly shodit naslepo alespoň propagační letáky.

Náhradní cíle

Bombardéry odhazovaly své pumy na náhradní cíle až při zpáteční cestě. Kapitán letounu N3671 (LS-H) a kapitán letounu W3673 (LS-D) , kteří svrhli letáky, bombardovali bavorský Norimberk, letadlo W7429 (LS-X) pod velením e a letadlo N6086 (LS-F) pod velením e odhodila bomby v oblasti Frankfurtu nad Mohanem.

Návrat na základnu

Letadlo N6086 se při návratu setkalo u belgického přístavu s protileteckou palbou a na základnu se vrátilo ve 2. 30 s prostřílenými ocasními plochami. +more Bombardér W7429 v 1. 37 tvrdě dosedl na přistávací plochu ve u jen se dvěma funkčními motory, ale posádce se nic nestalo.

{{cizojazyčně|en|MacRobert's Reply}}

Propagační plakát s posádkou nastupující do letounu . +more Operace se účastnilo pravděpodobně nejslavnější letadlo v celé historii 15. perutě. Zmíněný N6086 (LS-F) nesl na boku nápis a znak baronetů . Trojice bratrů ových, nejstarší , a nejmladší , zahynula v letech 1938 až 1941 v letadlech, mladší synové ve službě krátce po sobě. Jejich matka se rozhodla uctít a připomenout své syny darem 25 tisíc liber na pořízení bombardéru , později věnovala dalších desítky tisíc liber na nákup čtyř stíhaček . Bombardér pořízený z daru byl 10. října 1941 slavnostně předán posádce e ve u. Letadlo se do ledna 1942 zúčastnilo 12 misí, ale na začátku února 1942 havarovalo při startu. Pojmenování bylo v roce 1942 přeneseno na náhradní u W7531, který se v květnu téhož roku po zásahu zřítil v Dánsku. Po čtyřicetileté přestávce byla v roce 1982 tradice u 15. perutě obnovena pojmenováním letounu a od roku 1983 nesly název postupně čtyři letouny , z nichž poslední byl vyřazen v roce 2018.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.youtube.com/watch?v=rIpAc2GhcOg]Slavnostní předání letadla na YouTube[/url]

Kategorie:Události roku 1941 Kategorie:29. +more říjen 1941 10. 29. Kategorie:Česko v roce 1941 Kategorie:Letecké bitvy a operace Spojeného království během druhé světové války Kategorie:Spojené království v roce 1941 Kategorie:Česko-britské vztahy.