311. československá bombardovací peruť RAF

311. československá bombardovací peruť RAF (anglicky: № 311 (Czechoslovak) Bomber Squadron) byla jednou ze čtyř perutí československého letectva v rámci britského královského letectva Royal Air Force. Jako jediná z nich byla bombardovací, přičemž zbylé tři perutě byly stíhací. Zpočátku peruť patřila k bombardovacímu velitelství (Bomber Command), později byla převedena k pobřežnímu velitelství (Coastal Command). K činnosti perutě v prvních letech patřily (zejména noční) nálety na německá, nizozemská, belgická a francouzská města a přístavy. V rámci činnosti u pobřežního velitelství se peruť zaměřovala především na hlídkové lety proti německému loďstvu, zejména proti ponorkám, nad Atlantikem, Biskajským zálivem a Severním mořem.

Wellingtony 311. perutě měly kód KX a Liberatory kód PP. +more Na přelomu let 1942-1943 byla tato peruť vyhodnocena jako vůbec nejlepší jednotka Coastal Command. 311. peruť během války zničila pět německých ponorek a potopila také lamač blokády SS Alsterufer, plující z Japonska s nákladem kaučuku.

Činnost perutě

Vickers Wellington Mk. +moreI Boulogne omylem přistál na německém letišti, Němci později testovali.

311. bombardovací peruť byla založena 29. +more července 1940 na letecké základně Honington a byla jednou z perutí, které během druhé světové války bojovaly na straně Spojenců, v tomto případě jako československá složka v rámci britského vojenského letectva Royal Air Force.

Bomber Command

Prvních šest posádek dokončilo výcvik 7. září 1940. +more První bojovou akcí perutě byl nálet tří letounů na seřaďovací nádraží v Bruselu v noci z 10. na 11. září 1940. Od 16. září 1940 byla peruť přemístěna na polní letiště East Wretham v hrabství Norfolk, kde byly postupně převeleny další posádky a na základně Honington tak probíhal už jen výcvik posádek. První bojovou ztrátou peruti byl Wellington L7788 (KX-E) Karla Trojáčka, který se v noci z 23. září na 24. září nevrátil z náletu na Berlín. Letoun po zásahu flakem nouzově přistál v Nizozemsku. V polovině října 1940 jednotka utrpěla vážné bojové ztráty (například čtyři Wellingtony ztracené při náletu na Kiel a Brémy v noci z 16. na 17. října) a musela být od 22. října do 8. prosince 1940 vyňata z bojových operací, poněvadž byla bojeschopná pouze polovina stavu.

Peruť pak nadále operovala nad okupovanou Evropou, přičemž opakovaně napadala i francouzský přístav Brest, kde kotvila také těžká plavidla Kriegsmarine. Například v noci z 1. +more na 2. července 1941 se bombardéru Václava Kordy podařilo zasáhnout záď těžkého křižníku Prinz Eugen, přičemž bylo zabito 60 námořníků a loď byla dočasně neschopna plavby. Od počátku svého nasazení utrpěla naše jediná bombardovací peruť neúnosné ztráty, které činily třetinu jejího operačního stavu. Poslední bombardovací nálet peruť provedla v noci z 25. na 26. dubna 1942 na přístav Dunkerque. Poté byla převelena ke Coastal Command - pobřežnímu velitelství, kde plnila zejména úlohu ponorkových patrol v prostoru nad Biskajským zálivem, východním Atlantikem, Keltským mořem a Lamanšským průlivem.

V rámci bombardovacího velitelství peruť provedla 1029 bojových letů v délce 5192 operačních hodin, napadla 77 cílů, přičemž 19 strojů bylo sestřeleno, 20 bylo pro těžké poškození odepsáno a 33 bylo poškozeno lehce. Z 318 nasazených mužů celkem 94 padlo, 34 bylo zajato a přibližně 30 zraněno. +more Největší ztráty naší peruti způsobilo německé protiletadlové dělostřelectvo a noční operace stíhačů Luftwaffe.

Coastal Command

Liberator 311. +more perutě Hořící lamač blokády SS Alsterufer.

Během 28. až 30. +more dubna 1942 byla peruť redislokována do hrabství Antrim v Severním Irsku, kde proběhl její výcvik pro jiný druh bojové činnosti. U pobřežního velitelství měla peruť především provádět hlídkové lety, ničit hladinová plavidla, také ponorky, doprovázet a chránit spojenecké konvoje zásobovacích lodí. První cvičný hlídkový let pěti letadel v rámci Coastal Command proběhl 22. května 1942. Novým operačním sídlem perutě byla základna Talbenny v jihovýchodním Walesu - Pembrokeshiru, přičemž jednotka operovala zejména nad Biskajským zálivem a Atlantikem. Kromě nepřátelských ponorek se zde čeští a slovenští letci utkávali i s německými letouny Junkers Ju 88.

Prvním úspěchem bylo poškození ponorky U 106 typu IXB dne 27. července 1942, kterého dosáhl Wellington S/Ldr. +more Josefa Stránského. První potopenou ponorkou byla U 578 typu VIIC, potopená posádkou F/O Josefa Nývlta. V květnu 1943 byla peruť vyňata z bojových operací a místo Wellingtonů začala létat s výkonnějšími bombardéry Consolidated Liberator. Do boje se vrátila až koncem srpna. Dne 10. listopadu 1943 se Liberator BZ774 (D) velitele F/Sgt. Otakara Žanty podílel na potopení ponorky U 966 typu VIIC. Dne 27. prosince 1943 se posádce P/O Oldřicha Doležala (Liberator BZ796, H) podařilo potopit lamač blokády SS Alsterufer o 2729 BRT, který z Japonska dopravoval cenný náklad pro Německo velice nedostatkového kaučuku. Dne 24. června 1944 Liberator FL961 (O) F/O Jana Velly, s pomocí torpédoborců HMS Eskimo a HMCS Haida, potopil ponorku U 971 typu VIIC.

Počátkem srpna 1944 se peruť přesunula na sever na základnu Tain v severním Skotsku a začala operovat nad Severním mořem. Dne 29. +more října 1944 se dva Liberatory FL949 F/O Josefa Pavelky a BZ723 S/Ldr. Aloise Šedivého, DFM podílely na potopení ponorky U 1060 typu VIIF.

U Coastal Command provedla 311. peruť celkem 2084 bojových letů, při kterých napadla 33 ponorek, z nichž pět potopila a jednu poškodila. +more Celkem 16 strojů (6 Wellingtonů a 10 Liberatorů) bylo v boji ztraceno a dalších 27 (16 Wellingtonů a 11 Liberatorů) bylo těžce poškozeno. V boji padlo 104 letců a 29 jich bylo vážně raněno. Posádky si připsaly 4 jisté sestřely, 3 pravděpodobné a 14 poškozených nepřátelských letounů.

Operační činnost perutě byla ukončena 4. června 1945, poté působila při letecké přepravě mezi Británií a Československem (v té době působila v rámci Transport Command). +more Peruť byla oficiálně rozpuštěna k 15. únoru 1946. Již 15. ledna se velitelství perutě stalo základem velitelství 6. letecké divize a velitelství letek se staly velitelstvími Leteckých pluků č. 24 a 25 obnovovaného Československého letectva.

Přehledy

Velitelé

řazeno dle časové posloupnosti * W/Cdr Karel Mareš (červenec 1940 až 19. 3. +more 1941) * W/Cdr Josef Schejbal (19. březen 1941 až 3. červenec 1941) * W/Cdr Josef Ocelka, DFC (3. červenec 1941 až 20. duben 1942) * W/Cdr Josef Šnajdr, DFC (20. duben 1942 až 1. únor 1943) * W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC (1. únor 1943 až 21. srpen 1943) * W/Cdr Vladimír Nedvěd, MBE, DFC (21. srpen 1943 až 3. únor 1944) * W/Cdr Josef Šejbl, DFC (3. únor 1944 až 1. září 1944) * W/Cdr Jan Kostohryz, DSO (1. září 1944 až do konce války).

(zpočátku byly velitelské role dublovány) * W/Cdr. J. F. Criffiths, DFC (27. červenec 1940 až 15. listopad 1940) * W/Cdr W. S. Simonds (15. listopad 1940 až 24. únor 1941)

Používané stroje

Vickers Wellington, od srpna 1940, verze Mk. I, Mk. +moreIA, Mk. IC, Mk. III, Mk. X * Consolidated Liberator, od května 1943, verze GR Mk. III, GR Mk. V, GR Mk. VI.

Ztráty létajícího personálu

padlých: 250 * zajatých 35

Základny

Honington, Suffolk (29. 7. +more 1940 - 16. 9. 1940) * East Wretham, Suffolk (16. 9. 1940 - 28. 4. 1942) * Aldergrove, Antrim (28. 4. 1942 - 10. 6. 1942) * Talbenny, Pembrokeshire (10. 6. 1942 - 26. 5. 1943) * Beaulieu, Hampshire (26. 5. 1943 - 23. 2. 1944) * Predannack, Cornwall (23. 2. 1944 - 9. 8. 1944) * Tain, Highland (9. 8. 1944 - 4. 6. 1945).

Někteří příslušníci jednotky

řazeno abecedně, podle příjmení, mimo psa

* František Binder - střelec * Václav Robert Bozděch - střelec * Emanuel Brtva - pilot * Vilém Bufka - pilot, autor knihy Bombardér T-2990 se odmlčel * Václav Čapek - palubní radiotelegrafista, střelec * Josef Felkl * Rudolf Haering - pilot * Karel Hančil (pilot) - navigátor * Felix Arnošt Heller * Oldřich Hlobil - pilot * Josef Horák, přední střelec - rodák z Lidic, jeho rodný dům byl vypálen a rodina vyvražděna * Jan Roman Irving - český pilot meziválečné armády, pilot RAF, po válce ČSA * Vilda Jakš - střelec * Karel Janšta - radiotelegrafista, zadní střelec * Otakar Janůj - radiotelegrafista, střelec * Alois Jarnot - zadní střelec * František Klemens - navigátor * Karel Knaifl - pilot * Václav Knoll - palubní střelec * Vilém Konštacký - navigátor * Vojtěch Kubalík - palubní střelec * Karel Mareš - první český velitel perutě * Alois Mezník - palubní radiotelegrafista, střelec * Karel Náprstek - navigátor * Václav Netík - pilot (padl 20. července 1941) * Egon Nezbeda - pilot * Herbert Němec - navigátor * Jaroslav Partyk - navigátor * Jan Plzák - radiotelegrafista * Rudolf Procházka - zadní střelec, radiotelegrafista * Josef Richter - pilot * Jaroslav Skutil - radiooperátor / palubní střelec * Stanislav Slezáček - palubní mechanik * Josef Stříbrný - navigátor * Alois Šiška - pilot * Adam Šípek - radiotelegrafista * Karel Štrégl - palubní střelec * František Taiber - pilot * František Truhlář - pilot * Karol Valach - zadní střelec * Arnošt Valenta - radiotelegrafista, v roce 1941 padl do zajetí, jeden z organizátorů a účastníků tzv. +more "Velkého útěku", po dopadení Němci zastřelen * Jan Vella - pilot * Eduard Zbroj - navigátor (4. prosince 1944 jako štábní kapitán letectva zahynul v letounu Liberator, který se zřítil po startu z letiště Tain) * a pes Antis.

Odkazy

Reference

Literatura

VILD, Miroslav. Osud byl mým přítelem, 1988, Naše vojsko, 192 s, Edice Eso (Edice statečnosti a odvahy) * ČEJKA, Eduard. +more Zlomená křídla, 1 vydání 1968, 2. vydání 1991, Naše vojsko, 296 s * BUŠTÍK Marian, VANČATA, Pavel, Poslední let Wellingtonu T2624 (Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF), Svět křídel, 2018, 218 stran. .

Související články

řazeno abecedně

* Československé perutě v RAF * RAF * 310. +more československá stíhací peruť RAF * 312. československá stíhací peruť RAF * 313. československá stíhací peruť RAF.

Externí odkazy

[url=http://druha. svetova. +morecz/clanky/letecka-valka/ceskoslovensti-piloti/]Druhá. světová. cz[/url] - krátce o perutích RAF * [url=https://web. archive. org/web/20150924123051/http://www. raf. mod. uk/history/311squadron. cfm]]- Royal Air Force Squadron Histories (dějiny 311. peruti RAF) * [url=http://aircafe-brno. com/]Výstava ve Air Cafe v Brně[/url[/url] * [url=http://www. vira. cz/Texty/Clanky/petr-urba-RAF-wellington. html]´Létej pomalu a nízko´, radila mi maminka[/url] - říká válečný pilot plk. Petr Uruba, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF * [url=http://www. czechspitfireclub. cz/tabulka%2Dnasich%2Dv%2Draf/d-1063/p1=1114]Seznam příslušníků československého letectva v RAF (1940-1945)[/url].

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Československé perutě v RAF Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1940