Karel Mareš (vojenský letec)

Technology

12 hours ago

Author

Karel Mareš kolem roku 1918 Karel Mareš (3. listopadu 1898, Tábor - 10. června 1960 Praha) byl brigádní generál, vojenský pilot, první velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.

Studie a l. světová válka

Syn železničáře po maturitě na táborském reálném gymnáziu narukoval v únoru 1917 do rakousko-uherské armády a za 4 měsíce odjel na italskou frontu. V lednu 1918 padl do zajetí a přihlásil se do legie. +more Po výcviku v okolí Verony odešel na frontu; absolvoval v Modeně italskou důstojnickou školu; jako podporučík bojoval v rámci 6. divize čs. armádního sboru v Itálii. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka v prosinci 1918 a byl s jednotkou legionářů odvelen k zajištění hranic na Slovensko. Po bojích (do léta 1919, kdy došlo k uzavření příměří) se s 31. plukem 6. divize vrátil do Brna a září 1920 došlo v Jihlavě k splynutí jeho jednotky a plukem budované čs. armády. Karel Mareš se rozhodl pro další službu v armádě.

Letcem

Kariéru vojenského letce Mareš začal nástupem k leteckému pluku v Olomouci (1923), absolvováním stáže v Lyonu, funkcí velitele kurzu pozorovatelů v leteckém učilišti a jmenováním polním pilotem (březen 1926). V roce 1927 se stal jako štábní kapitán velitelem pilotní elementární školy, v roce 1931 velitelem letky a perutě v Praze a od roku 1936 byl přidělen k Vojenskému technickému a leteckému ústavu (VTLÚ), kde se stal +more_září'>15. září 1936 velitelem Leteckého zkušebního oddílu.

Druhá světová válka

Po německé okupaci 15. +more března 1939 se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa (ON). Např. ze skladu v Praze-Letňanech tajně převezl letecké kulomety do dílen na Smíchově a odtud, předělané na pěchotní, na Letnou do budovy Ředitelství lesů. Zde byly ukryty zazděné až do použití v květnu 1945. Po mnohých raziích gestapa proti ON byl i na Mareše vydán zatykač. S pomocí ilegální odbojové skupiny Tři králové, hlavně Josefa Balabána, 23. dubna 1940 tajně odjel vlakem přes Slovensko do Jugoslávie, kde pod jménem Karel Toman vstoupil do čs. zahraniční armády a přes Sýrii odjel do Francie. Po kapitulaci francouzské armády se mu 24. června 1940, v čele 200členné jednotky čs. vojáků, podařilo odjet z Port Vendres jedním z posledních evakuačních plavidel do Anglie. Zde vznikla 311. čs. bombardovací peruť RAF a on se stal jejím prvním velitelem. První bojovou akci - nálet na nádraží v Bruselu čs. letci úspěšně provedli 10. září 1940. Následovalo mnoho dalších (např. 23. září na Berlín). Československou peruť navštívil 18. ledna 1941 i anglický král Jiří VI. s manželkou.

V březnu 1941 předal, již plukovník, Mareš velení perutě a přešel na inspektorát čs. letectva a v červnu na Ministerstvo národní obrany (MNO) v Londýně, odtud byl v srpnu 1942 převelen na funkci zástupce náčelníka Čs. +morevojenské mise v SSSR. Při cestě tam byl konvoj lodí napaden německými letadly a torpédy a Marešova loď se potopila a jeho z ledové vody rozbouřeného moře zachránila jiná loď. Po strastiplné dlouhé cestě přes Archangelsk a Moskvu se 1. října 1942 ohlásil u Čs. voj. mise v Kujbyševě. Jako zástupce generála Heliodora Píky pracoval při formování čs. vojenské jednotky v SSSR, jednal se sovětskými představiteli i našimi veliteli (např. s generálem Kratochvílem a Svobodou). Z Moskvy do vlasti se vrátil 25. února 1946. Stal se velitelem 1. letecké divize v Praze (zformované z původní 310. čs. stíhací perutě RAF), velitelem letecké oblasti I. , leteckého sboru, přednostou V. odboru MNO a velitelem leteckého týlu.

Important

Československý válečný kříž 1939

Život ve vlasti

Generál Karel Mareš, v souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou, byl v druhé polovině roku 1948 ve vyšetřovací vazbě. Ještě i později byl zatčen a z vazby podmínečně propuštěn. +more Na vlastní žádost odešel 1. listopadu 1949 do výslužby a na základě utrpěných válečných zranění mu byl přiznán invalidní důchod.

Za rok byl rozkazem ministra národní obrany Alexeje Čepičky degradován z generála na vojína. Z rozkazu MNO byl „ve státním zájmu“ vystěhován s rodinou z pražského bytu. +more Praha mu byla zakázána a „nuceným domovem“ se od dubna 1951 stala Kosova Hora u Sedlčan. Měl být také nasazen do tzv. tábora nucených prací, ale vzhledem ke špatnému zdraví skončil „pouze“ jako zemědělský dělník Státního statku Kosova Hora. V květnu 1953 mu byl MNO odebrán invalidní válečný důchod. Nositel mnoha vyznamenání, generál Karel Mareš, vysílen a nemocen, na pokraji chudoby, ponížen a stále pronásledován StB, zemřel v nemocnici v Praze předčasně už v 61 letech. Pohřben byl na Novém hřbitově v Táboře.

In memoriam

+moreGen. Karel. Mares. (1898-1960). Gym. Tabor. gif|vpravo|náhled'>Pamětní deska v Gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře * V roce 1968 byl částečně a rozkazem č. 09/13. 4. 1990 prezidenta ČSFR Václava Havla 3. května 1990 v plném rozsahu rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

* Dne 10. června 2015 (v den 55. +more výročí jeho smrti) byla ve vnitřních prostorách Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře odhalena pamětní deska upomínající na osobnost brigádního generála Karla Mareše. Pamětní deska je zhotovena z černého indického mramoru a pochází z dílny Petra Šebesty. Na pamětní desce je nápis: „gen. Karel Mareš / 3. 11. 1898 - 10. 6. 1960 / první velitel / 311. čs. bombardovací perutě RAF / student táborské reálky 1909 - 1917 / čest jeho památce“.

* V parku obce Kosova Hora (u Sedlčan) (asi 300 m západním směrem od náměstí) byl dne 21. dubna 2018 slavnostně odhalen pomník brigádního generála Karla Mareše-Tomana, prvního velitele 311. +more čs bombardovací perutě RAF v Anglii. Na pomníku je nápis: „GEN. KAREL MAREŠ / 1898-1960 / 311 CZECHOSLOVAK SQUADRON 311 / ROYAL AIR FORCES / NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎTE. “.

Úspěchy a ocenění - vyznamenání

V roce 1925 se vyznamenal při ukázkovém dálkovém letu Praha - Kodaň a zpět na čs. letadle typu A II. +more 2x zvítězil v závodech kolem zemí Malé dohody. V roce 1929 se v tomto závodu umístil jako druhý na letadle Avia BH-33 s motorem Jupiter III .

Úspěšně absolvoval mnoho závodů, dálkových letů a exhibicí doma a ve 13 zemích Evropy. Obdržel písemné blahopřání bulharského cara +more'>Borise III. po ukázkovém letu 28. 5. 1935 v Sofii. Za účast v odboji první světové války a při obraně utvořeného Československa byl dekorován československým válečným křížem v roce 1918, Čs. revoluční medailí 1918, spojeneckou Medailí vítězství a několika vyznamenáními spojenců (VB, Itálie, Rumunsko); v Anglii 3. září 1941 obdržel vysoký britský řád D. F. C (distinguished flying cross - Záslužný letecký kříž), titul OBE (officer of the british empire - důstojník britského impéria), Československý válečný kříž 1939, Medaili Za zásluhy 1. st.

alt=Medaile vítězství	Československá medaile Vítězství
alt=Československý válečný kříž 1914-1918	Československý válečný kříž 1914-1918
alt=Záslužný letecký kříž	Záslužný letecký kříž
alt=Československý válečný kříž 1939	Československý válečný kříž 1939
alt=Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem	Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
alt=Československá vojenská medaile za zásluhy, I. třídy	Československá vojenská medaile za zásluhy, I. třídy
alt=Pamětní medaile Československé armády v zahraničí	Pamětní medaile československé armády v zahraničí
alt= Hvězda 1939-1945	Hvězda 1939-1945
alt=Medaile Za obranu	Medaile Za obranu
alt=Evropská hvězda leteckých osádek	Evropská hvězda leteckých osádek

Odkazy

Reference

Literatura

Sborník Státního okr. archivu v Příbrami č. +more1/1994, Dr. Josef Velfl: Causa generál Karel Mareš - Toman * Jiří Říha: Letci z Vlašimska - Augustin Šesták * Kronika II. sv. války - Agentura Anopress IT/2003, Fortuna Print /2003 * Encyklopedie Diderot * Zpravodajský týdeník Palcát,13. 4. 2005, Rudolf Kukačka: Vzpomínka na muže v uniformách * Historický kalendář letectva * Velfl, Josef - „Causa generál Karel Mareš-Toman“. Podbrdsko č. I, Příbram 1994, strany 69 - 83: sborník Státního okresního archivu v Příbrami * Hlobil, Miroslav: „Fokker G-1 senzace pařížského aerosalonu 1936“. Aero Plastic Kits Revue 8, 1998, č. 68 * Zápisník letů polního pilota letce Karla Mareše č. 1-16 * Pilot’s Flying Log Book - Karel Toman * Dagmar Jungmanová a Karel Ježil - rozhovor.

Externí odkazy

[url=http://aces. safarikovi. +moreorg/biography/cz/cz/mares. html]Vojenská biografie[/url] * [url=http://forum. valka. cz/topic/view/126617]valka. cz, Mareš Karel brigádní generál[/url] * [url=http://www. kosovahora. cz/assets/File. ashx. id_org=7001&id_dokumenty=28490]Polní pilot - letec generál Karel Mareš[/url] * [url=http://www. taniassecret. cz/tabor/osobnosti/karel-mares/]Tania’s Secret . tajemství ukryté mezi slovy, Karel Mareš[/url].