Levín (okres Litoměřice)
Author
Albert FloresMěstys Levín se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v něm obyvatel. Leží ve východní části Českého středohoří pod vrcholem Sedlo, nad údolím Loubního potoka. Obcí probíhá okresní silnice z Úštěka do Verneřic a silnice z Muckova do Velkého Března. Dominantou obce je zvonice na zalesněném pahorku a na náměstí kostel ve tvaru rotundy.
Městečko patřilo mezi jedno z nejvýznamnějších středisek keramické výroby nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Od 15. +more století je spojeno s hrnčířskou tradicí, keramika se zde vyráběla nepřetržitě 600 let.
Levín leží v turisticky i historicky zajímavé oblasti asi 6 km od městečka Úštěk.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Je zmiňováno sídlo Římskokatolické farnosti Levín. +more Obec byla pravděpodobně založena mnohem dříve. Od poloviny 13. století stával na kopci nad náměstím středověký hrad, který mohl patřit k nejstarším zděným hradům v Čechách, informace kdy a kým byl vystavěn se nedochovaly. Mezi nejstarší známé držitele patřili páni z Michalovic, sídlem jejich panství se ale záhy stal Úštěk. Hrad po sto letech existence, kolem poloviny 14. století zanikl. Na jeho místě byla roku 1699 vystavěna barokní zvonice.
V 15. století patřila obec Berkům z Dubé, počátkem 16. +more století se stala majetkem Vartenberků. Původní znak měl ve zlatém štítě obraz sv. Václava. Později se objevila ve znaku městská ozubená zeď s dvěma věžemi a s českým lvem uprostřed.
Levín získal v polovině 16. století, kdy zde žilo ještě české obyvatelstvo, status "městečka". +more Rozvoj obce byl spojen s hrnčířskou výrobou a nastal v druhé polovině 17. století, v té době zde začala převládat němčina. V roce 1791 zasáhl obec požár, který poničil několik hrnčíren a část kostela.
Urbanismus
V Levíně se nachází památky městské i venkovské architektury. Po rozsáhlém požáru roku 1791, byly místo dřevěných domů postaveny zděné budovy v klasicistním nebo barokním stylu a ty změnily podobu městečka i jeho centrum. +more Dochovalo se zde i několik dřevěných roubených chalup, postavených v 18. a 19. století. Z hradu postaveném ve 13. století zbyly jen pozůstatky zdí.
Levínská keramika
Dílny hrnčířů zde vznikaly ve 14. století kolem ložiska jílu, které se nacházelo v místě náměstí. +more Ve 14. a 15. století se vyráběla neglazovaná keramika, kterou zdobil červený dekor. Pro levínskou keramiku 17. a 18. století je charakteristická bílá engoba na červenohnědém střepu s průhlednou glazurou.
Největší rozmach hrnčířství zaznamenal Levín v 18. a 19. +more století. Hrnčířské výrobky byly zdobeny např. motivy květin, ptáčků, zvířat nebo postav. Od středověku se zde také vyráběly kachle. Další rozvoj hrnčířské výroby utlumil již zmiňovaný požár Levína, ale i vyčerpání zdrojů jílu v druhé polovině 19. století. Po roce 1850 se vyráběla užitková kamenina. Dílnám také začala konkurovat tovární výroba a tak postupně zanikaly. V roce 1930 se pracovalo v šesti hrnčírnách, během druhé světové války byly v provozu pouze dvě.
Dům č. p. 10
Dům č. p. +more 10 se zachoval jako poslední levínská hrnčírna. Kolem roku 1650 zde byla selská usedlost. Následně zde pracovalo několik hrnčířských rodů: od roku 1660 to byl Jiří Arlet, Jan a Jan Václav Šarchan mezi lety 1706 až 1736, Jan a Kajetán Raudničkovi v letech 1772 až 1807. Po požáru města byla hrnčírna přestavěna. Na přelomu 19. století byly provedeny další stavební úpravy a následně rekonstrukce na keramickou školu. Ta však nebyla uvedena do provozu. Po válce zde pracoval keramik a malíř Zdislav Hercík asi do roku 1956. Působili zde také sochaři Štefan Malatinec a Miloš Zet nebo architekt Jiří Lasovský. V 70. letech se vlastníkem objektu stalo družstvo invalidů INVA. Pro družstvo zde vyráběli keramici a manželé Milada a Ivan Břešťanovi dřevem pálenou kameninu, když původní muflovou pec na uhlí přestavěli na pec na dřevo. Po krátkém působení Jana Sládka a Pavla Oktábce v hrnčírně, koupil dům v roce 1985 sochař Milan Žofka, který zde měl pracoval přes třicet let. V roce 2016 koupila dům keramička Magdaléna Brožová. Ta v Levíně pracuje od roku 2018. I v druhé polovině 21. století je hrnčírna využívána k tvorbě keramiků, pořádají se zde sympozia a jarmarky.
Zajímavosti
V Levíně se narodil roku 1730 Johann Josef Leitenberger, později úspěšný podnikatel v oboru barvení textilu a kartonů.
Do roku 1978 zde byla v provozu železniční trať Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice/Úštěk s dřívějším označením trati 7k. Tři roky před zrušením tratě využili filmaři zastávku v Levíně při natáčení filmu Páni kluci.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 098 | 1 028 | 965 | 850 | 789 | 745 | 743 | 269 | 244 | 188 | 115 | 73 | 81 | 99 |
Domy | 185 | 189 | 188 | 180 | 176 | 169 | 165 | 152 | 77 | 53 | 36 | 83 | 82 | 90 |
Pamětihodnosti
Zřícenina hradu Levín ze druhé poloviny 13. století * Kostel Povýšení svatého Kříže * Radnice * Mauzoleum Josefa Schrolla * Lázně Jeleč
Místní části
Levín (k. ú. +more Levín u Litoměřic, Dolní Vysoké II a Muckov) * Horní Vysoké (k. ú. Levín u Litoměřic) Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.