Leysin
Author
Albert FloresLeysin je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Aigle v kantonu Vaud. Žije zde obyvatel.
Geografie
Vrcholy Tour d’Aï a Tour de Mayen Leysin leží v nadmořské výšce 1253 m, vzdušnou čarou 4 km severovýchodně od okresního města Aigle. +more Obec se rozkládá na široké terase na jižním svahu Tour d’Aï, vysoko nad údolím řeky Grande Eau, v panoramatické poloze východně od údolí Rhôny.
Území obce o rozloze 18,5 km² pokrývá část Vaudských Alp. V jižní části oblasti se nachází Leysinská terasa (asi 1250 m n. +more m. ), kterou lemuje řada lesnatých kopců souběžných s údolím Grande Eau. Terasa, přerušená údolím Ruisseau de Ponty, pokračuje na jihozápad v kotlině Veyges. Na jihu zasahuje území obce do údolí Grande Eau, které odvodňuje oblast do Rhôny.
Na západě probíhá hranice po hřebeni La Riondaz a Berneuse (2045 m n. m. +more). Na severu se území obce rozprostírá přes alpské pastviny až k nápadným vápencovým vrcholům Tour d’Aï (nejvyšší bod Leysinu ve výšce 2331 m n. m. ), Tour de Mayen (2326 m n. m. ) a Tour de Famelon (2138 m n. m. ). V prohlubních na jižních svazích těchto hor se nacházejí horská jezera Lac d’Aï, Lac de Mayen a Lac Segray. V roce 1997 bylo 7 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 37 % lesy a lesními porosty, 33 % zemědělskými plochami a necelých 23 % neproduktivní půdou.
Leysin zahrnuje osadu Feydey (1398 m n. m. +more) nad obcí, osadu Les Esserts (1340 m n. m. ) severovýchodně od Leysinu, osady En Crettaz (1225 m n. m. ) na terase severně od Flot de Crête a Veyges (1113 m n. m. ) v prohlubni mezi úbočím a Efflot de Veyges, alpské osady Aï (1892 m n. m. ) na Lac d’Aï a Mayen (1842 m n. m. ) na Lac de Mayen a také několik samostatných farem. Sousedními obcemi Leysinu jsou Aigle, Yvorne, Corbeyrier a Ormont-Dessous.
Historie
Letecký pohled (1919) První zmínka o obci pochází z roku 1232 a jmenuje se Leissins. +more Název místa je odvozen od latinského osobního jména Latius nebo Lesius s místopisnou příponou -ānum.
Staré centrum obce Leysin se nachází na terase za zalesněným vrcholem kopce a z údolí Rhôny není vidět. Protože někdejší obyvatelé žili ve velké izolaci, nebyli postiženi žádnými loupeživými nájezdy do údolí Rhôny. +more Od středověku patřil Leysin k savojskému vévodství a byl církevně i administrativně závislý na Aigle.
Po dobytí panství Aigle Bernem v roce 1476 v rámci burgundských válek přešel Leysin pod správu panství Aigle. V roce 1528 byla v obci zavedena reformace. +more Teprve v roce 1702 se Leysin stal samostatnou politickou obcí. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798-1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost mediační ústavy sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přiřazena k okresu Aigle.
Leysin se poprvé dostal do povědomí v roce 1789 díky knize Essay upon the principles of population, v níž Thomas Robert Malthus popsal relativně dlouhou délku života obyvatel vesnice (61 let) ve srovnání s jinými evropskými obcemi. Tuto skutečnost přičítal zdravému klimatu a odlehlosti (obyvatelé byli do značné míry ušetřeni infekčních nemocí obyvatel údolí). +more Tato kniha se stala základem pověsti Leysinu na počátku 19. století, zpočátku jako zotavovny pro okolní region, od roku 1870 i v mezinárodním měřítku.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
left | Rok | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
left | Počet obyvatel | 415 | 433 | 411 | 398 | 397 | 1065 | 2243 | 3186 | 4135 | 3240 | 4242 | 2241 | 2752 | 2057 | 2842 | 2998 |
Hospodářství
Až do konce 19. století byl Leysin vesnicí, která se vyznačovala především zemědělstvím. +more Poté se díky lepšímu dopravnímu spojení (silnice a železnice) rychle rozvinula v lázeňské a klimatické středisko, zejména pro léčbu pacientů s tuberkulózou.
V současné době hraje mlékárenství a chov dobytka ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen menší roli. Většina pracovních míst je v malých místních podnicích a zejména v sektoru služeb. +more Průmysl je zcela zaměřen na potřeby cestovního ruchu. Do roku 2009 v Leysinu sídlila Americká vysoká škola ve Švýcarsku (ACS - součást Schiller International University) a renomované školy Leysin American School (LAS) a Kumon Leysin Academy of Switzerland (KLAS). Nachází se zde také škola hotelového managementu a několik jazykových škol. Od roku 1956 ve městě působí pobočka klubu Club Méditerranée.
Turismus
Leysin v zimě Přibližně od roku 1870 se z Leysinu stalo významné stejnojmenné klimatické lázeňské středisko, rozvíjel se zde cestovní ruch a bylo postaveno mnoho nových hotelů. +more Kolem roku 1900 získal Leysin mezinárodní věhlas jako léčebné centrum pro pacienty s tuberkulózou. Pacienti zde podstupovali sluneční terapii, pro kterou byl Leysin obzvláště vhodný díky svému jižnímu svahu, chráněnému před studenými severními větry a většinou nad oparem a hustou mlhou v údolí Rhôny. V důsledku toho byla vybudována četná sanatoria (v období konjunktury jich bylo celkem asi 80). Současně se Leysin rozvíjel také jako středisko zimních sportů.
Po objevení antibiotik k léčbě plicních chorob zaznamenaly horské lázně po druhé světové válce hospodářský útlum. Většina sanatorií byla uzavřena nebo přeměněna na hotely a rekreační byty. +more Hospodářský pokles byl od 50. let 20. století kompenzován oživením cestovního ruchu.
Dnes je Leysin moderním turistickým a sportovním centrem, zaměřeným na zimní i letní turistiku. Svahy a alpské oblasti Aï a Mayen jsou obsluhovány několika horskými železnicemi a lyžařskými vleky. +more Na vrcholu Berneuse se nachází moderní panoramatická otáčivá restaurace Kuklos. Oblast kolem Tour d’Aï, Tour de Mayen a Tour de Famelon se třemi horskými jezery je oblíbeným cílem pěší turistiky.
Doprava
Železniční stanice Leysin-Village, nacházející se v prudkém spádu Obec se nachází mimo hlavní dopravní tahy. +more Je přístupná po odbočce z Le Sépey na hlavní silnici 11 Aigle - Col des Mosses. Dne 6. listopadu 1900 byla slavnostně otevřena ozubnicová železnice Aigle-Leysin (AL), kterou dnes provozuje společnost Transports Publics du Chablais (TPC) a která má v Leysinu tři zastávky. Autobusová linka, která vede z Le Sépey do Leysinu, zajišťuje obsluhu především menších osad v okolí.
Osobnosti
Anna Bayerová (1852-1924), česká lékařka, pracovala v místním sanatoriu * Růžena Zátková, (1885-1923), česká malířka a sochařka, v Leysinu se léčila a zemřela * Hector Hodler (1887-1920), švýcarský esperantista, v Leysinu se léčil a zemřel * Věra Komárková (1942-2005), česko-americká horolezkyně, v Leysinu dlouhodobě žila a zemřela