Li Te-šeng

Technology

12 hours ago

Author

Li Te-šeng (4. května 1916 - 8. května 2011) byl čínský komunistický voják a politik, účastník občanské války, Dlouhého pochodu a čínsko-japonské války, po založení Čínské lidové republiky regionální vojenský velitel se do vyšších funkcí dostal během kulturní revoluce, když od roku 1968 spravoval provincii An-chuej jako předseda provinčního revolučního výboru. Mao Ce-tung si ho všiml a vyzdvihl do vysokých funkcí, od roku 1970 působil v Pekingu jako náčelník Hlavní politické správy Čínské lidové osvobozenecké armády (1970-1973) a velitel Pekingského vojenského okruhu (1971-1973). Současně byl zvolen kandidátem (1969-1973) a členem politbyra ústředního výboru (1973-1985) a místopředsedou ústředního výboru (1973-1975) Komunistické strany Číny. Roku 1973 byl přeložen na místo velitele Šenjangského vojenského okruhu (1973-1985, zahrnoval území Mandžuska), což vedlo ke ztrátě jeho politického vlivu, na druhé straně se nezapletl do politického soupeření v Pekingu ve druhé polovině 70. let.

Život

Li Te-šeng se narodil roku 1916 v okrese Kuang-šan v provincii Che-nan. Roku 1930 se přidal k čínské Rudé armádě, následujícího roku vstoupil do Komunistického svazu mládeže Číny a roku 1930 do Komunistické strany Číny. +more Bojoval v občanské válce při obraně sovětské oblasti E-jü-wan, účastnil se Dlouhého pochodu v řadách 4. frontu, roku 1937 velel četě, roku 1938 už rotě, praporu v letech 1939-1943 a pluku v letech 1943-1945, po celou dobu ve 129. divizi 8. pochodové armády. V letech 1946-1949 byl Li velitelem 17. brigády a sloužil v Polní armádě centrální nížiny během kampaně Chuaj-chaj. V Korejské válce velel divizi. Při zavedení vojenských hodností roku 1955 byl jmenován generálmajorem a vrátil se do provincie An-chuej (která byla částí Nankingského vojenského okruhu). Později se stal zástupcem velitele a velitelem 12. armády v Ťiang-su. V letech 1968-1970 působil jako zástupce velitele Nankingského vojenského okruhu.

V dubnu 1968, během kulturní revoluce, se Li stal předsedou revolučního výboru provincie An-chuej (revoluční výbory převzaly v čínských provinciích civilní správu a současně i řízení místních organizací komunistické strany). V říjnu téhož roku se zúčastnil zasedání +more_ústřední_výbor_Komunistické_strany_Číny'>ústředního výboru KS Číny , během něhož byl Liou Šao-čchi oficiálně vyloučen ze strany. O rok později, v roce 1969, se zúčastnil IX. sjezdu KS Číny, na němž byl zvolen členem ústředního výboru, kandidátem politbyra a členem ústřední vojenské komise.

Mao Ce-tung kladně hodnotil Li Te-šengovo spravování provincie An-chuej, zejména jeho podporu levice a potlačení násilností roku 1968, a povolal ho Pekingu, zřejmě jako protiváhu vlivu generálů spjatých s Lin Piaem. V dubnu 1970 byl tak Li te-šeng jmenován náčelníkem Hlavní politické správy Čínské lidové osvobozenecké armády. +more V lednu 1971 byl navíc jmenován velitelem Pekingského vojenského okruhu. Současně mu (formálně) zůstalo předsednictví anchuejského revolučního výboru (do dubna 1974), po obnovení anchuejského provinčního výboru KS Číny byl v květnu 1971 zvolen jeho prvním tajemníkem (do května 1975).

V září 1971, během Lin Piaova útěku z Číny a jeho smrti, převzal Li Te-šeng vedení obrany Pekingu a kontrolu nad vojenským letectvem. V říjnu 1971 se po reorganizaci ústřední vojenské komise stal jedním z deseti členů její pracovní konference, užšího vedení komise, které řídilo ozbrojené síly státu. +more V srpnu 1973 byl X. sjezdu KS Číny zvolen členem politbyra, členem stálého výboru politbyra a místopředsedou ústředního výboru. Ačkoli se mezi pěti místopředsedy strany umístil až na posledním místě, kombinace jeho funkcí z něj učinila velmi vlivného politika.

Mao Ce-tung však brzy začal kritizovat činnost ústřední vojenské komise a prosadil rotaci velitelů vojenských okruhů. Většina generálů, kterých se přesuny týkaly, velela svým okruhům mnoho let, zatímco Li Te-šeng zastával svou funkci v Pekingu relativně krátce, ovšem dostal se do konfliktu s Ťiang Čching a s ní spojenými radikály, převážně kvůli jeho nedostatečné podpoře kampaně „kritika Lin Piaa a Konfucia“, a ztratil Maovu podporu. +more V prosinci 1973 tak přešel do Mandžuska jako velitel Šenjangského vojenského okruhu, zatímco ze Šen-jangu přišel velet do Pekingskému vojenskému okruhu Čchen Si-lien. Současně Li Te-šeng ztratil vedení Hlavní politické správy.

V Šen-jangu se ocitl mimo mocenské centrum, což vedlo k poklesu jeho politického vlivu bez ohledu na vysoké funkce. V lednu 1975 rezignoval i na místopředsednictví ústředního výboru a členství ve stálém výboru politbyra (obě funkce převzal Teng Siao-pching), a v únoru 1975 vypadl z vedení ústřední vojenské komise (když byla její pracovní konference přejmenována na stálý výbor, Li Te-šeng už nebyl jmenován jeho členem), zůstal pouze řadovým členem politbyra a ústřední vojenské komise. +more Nadále nehrál významnou politickou roli a výrazněji se nezapojoval do politického soupeření pekingských politiků. Do ústředního výboru a politbyra byl znovuzvolen na XI. sjezdu KS Číny roku 1977 i XII. sjezdu KS Číny roku 1982. V Šen-jangu velel tamnímu vojenskému okruhu až do června 1985, kdy odešel na místo komisaře Univerzity národní obrany (1985-1990). Po několika měsících, v září 1985, s řadou dalších starých zasloužilých funkcionářů rezignoval na členství politbyru a ústředním výboru. Náhradou přešel do ústřední poradní komise KS Číny, v níž byl v letech 1985-1992 členem stálého výboru Při znovuzavedení vojenských hodností roku 1988 obdržel hodnost generálplukovníka.