Liblín (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Liblín je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Rokycany. Stojí na místě tvrze postavené v šestnáctém století. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1770-1780 a pozdějších klasicistních úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.

Historie

Liblín patřil od čtrnáctého století k libštejnskému panství. Jeho majitelem byl v první polovině šestnáctého století Jan z Valdštejna, který zemřel před rokem 1540. +more Jeho synové se v roce 1543 rozdělili o rodový majetek. Samotný hrad si rozdělili na čtvrtiny, ale Liblín, Bujesily, Vojenice, Kladruby a Mostiště připadlo Václavovi. Liblín však držel v zástavě Felix Třemošnický z Předenic, který si v něm okolo roku 1530 postavil tvrz zvanou starý dům. S duševně nezpůsobilým Václavem spravoval panství jeho bratr Vojtěch. Po neshodách s ostatními bratry Vojtěch vyplatil Liblín ze zástavy, a Felix Třemošnický si koupil rychtu v Hodyni. Vojtěch rozšířil liblínskou tvrz o tzv. nový dům, ale podle Augusta Sedláčka ji sám před rokem 1555 založil. Když roku 1562 zemřel, liblínský nový dům po něm zdědil syn Jan Vojtěch z Valdštejna. Jeho bratr, Jan Kryštof z Valdštejna, obdržel starý dům, ale již o tři týdny později jej prodal Eléně Myškové z Bukova za 2750 kop míšeňských grošů. Její syn, Václav Myška ze Žlimic, se v roce 1579 stal jediným majitelem Liblína. Když v roce 1599 zemřel, připadl jeho majetek Janu Kryštofovi z Valdštejna, který jej o několik týdnů později prodal Anně Gryspekové z Drahenic za 5350 kop míšeňských grošů.

Třem bezdětným synům Anny Gryspekové část libštejnského panství s Liblínem zůstala do roku 1620, kdy byl již mrvtvý Jan Václav Gryspek označen za účastníka stavovského povstání, a jeho majetek zkonfiskován. Zůstal však k užívání jeho manželce Juditě, která prokázala, že na tomto statku měla pojištěné věno. +more Jako vyznavačka podobojí nesměla panství sama vlastnit, a proto ho po svatbě s Petrem Jiřím z Příchovic předala manželovi. Petr Jiří z Příchovic nejprve sídlil na Krašově, ale roku 1631 hrad prodal, a přestěhoval se na Liblín. Zemřel roku 1637 a o rok později Liblín jako pokutu zabrala královská komora. V roce 1639 od ní vypálenou a pustou vesnici s tvrzí koupil Benjanmin Fruwein z Podolí za 27 tisíc kop míšeňských grošů. Přestože se také zúčastnil stavovského povstání, podařilo se mu získat milost a později sloužil ve významných funkcích Ferdinandovi II. V roce 1641 přenechal panství manželce Anně Alžbětě z Kolikrejtu, která žila na hospodářském dvoře Žíkov, protože tvrz byla neobyvatelná.

Anna Alžběta se v roce 1645 podruhé provdala za rytíře Jana Filip Renna, ale znovu ovdověla a roku 1675 prodala Liblín Janu Kryštofovi ze Štampachu za 35 tisíc zlatých. Jan Kryštof ze Štampachu nechal obnovit pustou tvrz a později i vesnici. +more Když zemřel, provdala se vdova za hraběte Herkula Pia Montecuccoliho. Od něj vesnici se Žíkovem koupil roku 1725 Alexandr Jan Ledebur za 97 tisíc zlatých. Jeho syn, Kašpar Ledebur, nechal v letech 1770-1780 přestavět tvrz na barokní zámek, i když podle Památkového katalogu přestavbu provedl již v letech 1721-1725 Pius Montecuccoli. Další přestavbou zámek prošel v letech 1854-1857 za Viléma Wurmbranda, kdy byla budova zvýšena o jedno patro a upravena v klasicistním stylu. Vilém Wurmbrand poté statek v roce 1857 prodal a další majitelé se často střídali. Ve druhé polovině dvacátého století byla zámecká budova upravena na domov důchodců.

Stavební podoba

Hlavní zámecká budova má dvě patra a mansardovou střechu. Fasády jsou členěné pilastrovým řádem a před zahradní průčelí sestupuje dvouramenné schodiště. +more V některých místnostech se dochovaly štukované stropy. Ze zámku vede můstek k oratoři v přilehlém kostela svatého Jana Křitele. Podle Památkového katalogu je kostel zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. Součástí památkově chráněného areálu je zámecký park se souborem soch, ohradní zeď s branami a kaplička v ohradní zdi.