Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Lichtenštejnská (Liechtensteinská) hrobka, také hrobka Lichtenštejnů nebo hrobka rodu Liechtensteinů je klasicistní stavba z roku 1789, která stojí severozápadně od kostela Všech svatých v Moravském Krumlově v okrese Znojmo. Sloužila jako pohřebiště moravskokrumlovské sekundogenitury (karlovské linie) Liechtensteinů. Jedná se o jednu z prvních klasicistních hrobek v Česku vůbec. Budova je památkově chráněná a je v majetku římskokatolické farnosti Moravský Krumlov.

...
...

Historie

Moravský Krumlov patřil Liechtensteinům oficiálně od roku 1625, kdy byl učiněn zápis v zemských deskách o koupi panství Gundakarem z Liechtensteinu (1580-1658) od císařské komory. V roce 1750 získal Emanuel z Liechtensteinu (1700-1771) Moravský Krumlov od svého bratra, panujícího knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696-1772), a tak se toto panství stalo majorátem mladší rodové větve (sekundogenitury).

Hrobku dala zbudovat v roce 1789 podle návrhu architekta Johanna Henrizziho Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu (1745-1812) pro svého manžela Karla knížete z Liechtensteinu (1730-1789). V hrobce byli pohřbeni i další členové rodu Liechtensteinů, kteří sídlili na zdejším zámku. +more Jako poslední zde byl v roce 1908 pohřben Rudolf z Liechtensteinu, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa I. Jeho osobou vymřela karlovská linie rodu po meči.

Posledními soukromými majiteli moravskokrumlovského zámku a velkostatku byli Kinští z choceňské větve (1908-1945).

Architektura

Erb Liechtensteinů na průčelí Architektonické plány jsou uloženy v Moravském zemském archivu. +more Hrobka má čisté klasicistní tvary. Skládá se ze dvou částí. Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část je vlastní pohřebiště.

Nadzemní část má podobu jednoduchého hranolu na čtvercovém půdorysu, na severní straně vybíhá malý výklenek určený pro oltářní obraz. Průčelí, které je členěno kvádrovou rustikou, je uzavřeno nízkým trojúhelným štítem. +more Na čelní stěně na kladí je německý nápis HERR SEI UNS NICHT RICHTER, SONDER ERLÖSER, to znamená Pane, nebuď nám soudcem, ale spasitelem. Nad portálem je osazena deska s textem v latině:.

Nápis by se dal přeložit jako Kněžna Eleonora z Oettingen Knížeti Karlovi z Lichtenštejna, milému lidem i vojsku, postrádanému manželovi, jakož i sobě a svým blízkým, podle řádu, který stvořitel přírody přikázal svým následovníkům. Vybudovala za svého života. +more Roku 1789. V horních rozích této kamenné desky je také umístěn Kristův monogram.

Po stranách portálu jsou kamenné reliéfní znaky rodu Liechtensteinů (vlevo) a Oettingenů (vpravo). Po stranách je doplňují reliéfní vegetativní prvky ratolestí. +more Vchod chrání kovaná mříž.

Boční stěny hrobky jsou prolomeny dvěma půlkruhovými okny s výrazným pískovcovým ostěním. Bosáž na bočních stěnách se na rozdíl od průčelí omezila pouze na nároží.

Hrobka je od prostoru před kostelem Všech svatých oddělena plotem. Brána má spíše ještě barokní podobu a je tvořena dvěma pilíři, které mají jednoduchou patku a hlavici a jsou zakončeny koulí (čučkem). +more Poblíž hrobky roste akát a borovice.

Interiér

Pohřební kaple je zaklenutá jednoduchou čtyřdílnou křížovou klenbou, na které byla iluzivní výmalba ve formě poskládaných cihel. Pravoúhlé výklenky vybrané v síle zdi jsou zaklenuty valeně. +more Interiéru dominuje obraz Ukřižovaný (Kristus na kříži), olejomalba na plátně od vídeňského malíře Huberta Maurera, který vyplňuje celou severní stranu. Zařízení tvoří i dvě dubové lavice a klekátko. Nad vchodem je v lunetě rodokmen Liechtensteinů z mladší moravskokrumlovské větve a do bočních stěn jsou vsazeny bronzové desky v pískovcových rámech se jmény všech pochovaných.

Do podzemní části se vchází po litinových schodech po odkrytí litinových desek, které jsou vykládány bílými a modrými sklíčky. Krypta se nachází nejen pod samotnou stavbou, ale pokračuje i mírně směrem k východu. +more V hlavní pohřební místnosti jsou rakve poskládány ve dvou řadách. Na severní straně dole se nacházejí rakve zakladatelů moravskokrumlovské větve a jejich dětí. Nahoře odpočívají vnuci a pravnuci Karla I. Boromejského a jeho ženy Marie Eleonory. V jižní části se nachází sarkofágy s ostatky sourozenců Karla Františka a jeho dětí. Chodba vede do další místnosti, kde jsou pohřbeni Mořic Josef se svou chotí Leopoldinou Esterházy a vedle nich Mořicovi bratři, Josef Václav a Alois Gonzaga. Hrobka je vyzdobena iluzívní malbou představující neomítnutou cihlovou zeď. Většina rakví byla zhotovena z cínu, nechybí ovšem ani rakve z mědi. Uvnitř každé kovové rakve se nachází ještě vlastní dřevěná. Na některých rakvích jsou v oblasti srdce a mozku umístěny schránky (urny) se srdcem a vnitřnostmi, které byly odděleny při balzamování těl.

Seznam pohřbených

V hrobce se pohřbívalo mezi lety 1789 a 1908 a bylo zde pohřbeno 21 členů rodiny.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Liechtensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. +more Červeně jsou vyznačena knížata. Přestože jsou předkové Liechtensteinů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Jindřicha I. z Liechtensteinu († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam nemusí být úplný.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1. 15. +moreKarel I. Boromej Josef z Liechtensteinu 100 px29. 9. 1730 VídeňEmanuel z Liechtensteinu 3. 2. 1700 Vídeň - 15. 1. 1771 Vídeň30. 3. 1761 Vídeň: Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)Pohřben 24. 2. 1789. Zakladatel tzv. karlovské linie rodu Liechtensteinů, c. k. komoří a skutečný tajný rada, polní maršál, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772). Jeho bratr František Josef I. z Liechtensteinu (1726-1781) byl zakladatelem dnešní panující větve rodu.
1. 15. Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu 100 px21. 2. 1789 VídeňMarie Antonie z Dietrichsteinu 10. 9. 1706 - 7. 6. 1777 Vídeň30. 3. 1761 Vídeň: Marie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)Pohřben 24. 2. 1789. Zakladatel tzv. karlovské linie rodu Liechtensteinů, c. k. komoří a skutečný tajný rada, polní maršál, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772). Jeho bratr František Josef I. z Liechtensteinu (1726-1781) byl zakladatelem dnešní panující větve rodu.
2. 17. Eleonora z Liechtensteinu1795Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3)Pohřbena 3. 3. 1795. Zemřela ve věku 3 měsíců.
2. 17. Eleonora z Liechtensteinu1795Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)Pohřbena 3. 3. 1795. Zemřela ve věku 3 měsíců.
3. 16. Karel II. Jan z Liechtensteinu1. 3. 1765Karel I. Boromej Josef z Liechtensteinu (č. 1)28. 9. 1789 Vídeň: Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)Pohřben 28. 12. 1795. Zabit v souboji s baronem von Weichs.
3. 16. Karel II. Jan z Liechtensteinu24. 12. 1795 Vídeň, v soubojiMarie Eleonora z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (č. 7)28. 9. 1789 Vídeň: Marie Anna Josefa z Khevenhüller-Metsch (č. 15)Pohřben 28. 12. 1795. Zabit v souboji s baronem von Weichs.
4. 17. Leopold z Liechtensteinu7. 2. 1792Karel II. Boromej Jan z Liechtensteinu (č. 3)Pohřben 24. 10. 1800. Zemřel ve věku 8 let.
4. 17.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top