Marie Eleonora z Lichtenštejna

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Marie Eleonora z Lichtenštejna, rozená princezna z Oettingen-Spielbergu (7. července 1745 - 26. listopadu 1812 Vídeň) byla česká šlechtična německého původu, manželka knížete Karla Boromejského z Lichtenštejna. Patřila k blízkému okruhu přátel císaře Josefa II. a významným osobnostem císařského dvora ve Vídni. Po příbuzných předčasně zemřelé matky byla dědičkou panství Velké Meziříčí (1764-1812).

Život

+more_léta_18. _století,_sbírky_Jaroměřice_nad_Rokytnou_(zámek)'>zámku Jaroměřice nad Rokytnou).

Původ

Narodila se dne 7. +more července 1745 v knížecí rodině Oettingen-Spielberg, byla nejmladší dcerou knížete Jana Aloise I. Oettingen-Spielberga (1707-1780) a jeho manželky Terezie, rozené princezny Šlesvicko-Holštýnské (1713-1745). V mládí často pobývala jak ve Švábsku, kde měli Oettingenové své malé rodové knížectví, tak i ve Vídni, se starší sestrou Marií Leopoldinou absolvovala od roku 1749 výchovu v klášteře ve Štrasburku.

Osobní život

V jejích patnácti letech si ji císařovna Marie Terezie vybrala jako svou dvorní dámu. Jelikož byla jednou z dam u panovnického dvora Habsburské monarchie, byl její život řízen přísným dvorním protokolem. +more Tento protokol se týkal také sňatků, přičemž ty byly aranžovány příslušnými lidmi na císařském dvoře nebo samotnou císařovnou. Původně se měla stát manželkou knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, s nímž byla i zasnoubena. Jejich plánovaný sňatek ale překazil vlivný vojevůdce a diplomat kníže Josef Václav z Lichtenštejna, který prosadil manželství Marie Eleonory s Karlem z Lichtenštejna. Jejich svatba se konala dne 30. března 1761 ve Vídni. Eleonora si tím upevnila svoje postavení u dvora. V té době totiž Lichtenštejnové patřili k nejdůležitějším osobnostem rakouské politiky, přičemž na přelomu 16. a 17. století bylo jejich postavení tak silné, že roku 1608 byli povýšeni do knížecího stavu. Karel Boromej navíc patřil k nejvlivnějším osobám u dvora císaře Josefa II. .

Karel Boromej Josef z Lichtenštejna Manželé poté střídavě pobývali ve Vídni a v Moravském Krumlově. +more Spolu měli sedm potomků, z nichž šest se dožilo dospělosti. Ti se stali zakladateli sekundogenitury Lichtenštejnů, která si za své sídlo zvolila právě zámek v Moravském Krumlově. Marie Eleonora v Krumlově iniciovala řadu přestaveb. Nejprve nechala upravit zámek tak, aby mohl sloužit jako sídlo sekundogenitury, a poté následovaly úpravy okolí - zasypání příkopů u zámku, opravení cesty k pivovaru, zpřístupnění zámecké kaple poddaným.

Kromě toho nechala kněžna Marie Eleonora založit u kostela Všech svatých rodovou hrobku (hlavní větev Lichtejštejnů měla a doposud má svou rodovou hrobku ve Vranově u Brna). Moravskokrumlovská hrobka byla vystavěna po smrti Karla Boromejského a u vstupu se nachází dvojice erbů - na levé straně erb Lichtenštejnů a na pravé straně erb Oettingen-Spielbergů. +more Hrobka byla využívána až do roku 1908, kdy zemřel poslední příslušník moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

V 60. letech +more_století'>18. století měla kněžna milostný románek s generálem jízdy hrabětem Karlem O'Donnellem, původem z Irska. Marie Eleonora byla v té době nejspíše velmi vyčerpána každodenním životem. Svého milence prý navštěvovala i na jeho panstvích na Moravě. V roce 1771 však O'Donnell zemřel a kněžna se znovu začala více věnovat dětem.

Vztah k císaři Josefu II.

Marie Eleonora patřila mezi pětici kněžen, se kterými udržoval císař Josef II. +more přátelské kontakty. Ty se často scházely na zámku Schönbrunn či na Hofburgu. Zde s nimi často večeřel císař, který s nimi i rád debatoval. Dne 17. srpna 1762 císař při své cestě do Ruska navštívil Moravský Krumlov, což byla pro knížecí rodinu i pro měšťanstvo velká pocta. Po smrti své matky Marie Terezie se císař do Marie Eleonory zamiloval. Ta tím byla vyvedena z míry a odcestovala z Vídně do Krumlova. Císař jí sice posílal milostné dopisy, ale kněžna se rozhodla návrhy císaře odmítat. Její manžel Karel Boromej Josef z Lichtenštejna zemřel roku 1789 a v následujícím roce 1790 zemřel také císař Josef II.

Závěr života a smrt

Moravském Krumlově Marie Eleonora zbytek života žila střídavě v Krumlově a ve Vídni, kde také dne +more_listopad'>26. listopadu 1812 zemřela. Mimo jiné byla dámou Řádu hvězdového kříže. Je pochována po boku svého manžela v rodové hrobce v Moravském Krumlově, kterou nechala postavit v roce 1789.

Její mladší sestra Marie Leopoldina (1741-1795) byla manželkou diplomata a dvořana Arnošta Kryštofa Kounice (1737-1797) z knížecí linie moravského rodu Kouniců.

Potomstvo

Dne 30. března 1761 se ve Vídni provdala za prince Karla z Lichtenštejna (1730-1789), pozdějšího polního maršála rakouské armády. +more Jejich sňatek celebroval papežský nuncius kardinál Vitaliano Borromeo. Z manželství se narodilo sedm dětí:.

* 1. Marie Josefa (4. +more 12. 1763, Vídeň - 23. 9. 1833, tamtéž), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1781 Jan Nepomuk hrabě z Harrachu (17. 5. 1756, Vídeň - 11. 4. 1829, tamtéž), c. k. komoří, říšský dvorský rada, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jilemnice a Janovice * 2. Karel Jan Nepomuk (1. 3. 1765, Vídeň - 24. 12. 1795, tamtéž), státní úředník, zahynul v souboji, majitel panství Moravský Krumlov, ∞ 1789 Marianna hraběnka von Khevenhüller-Metsch (19. 11. 1770, Vídeň - 10. 8. 1849, tamtéž), dáma Řádu hvězdového kříže * 3. Josef Václav (21. 8. 1767, Vídeň - 30. 7. 1842, tamtéž), původně kněz, později c. k. generálmajor, svobodný a bezdětný * 4. Emanuel Kašpar (6. 1. 1770 - 20. 2. 1773) * 5. Mořic Josef Jan (21. 7. 1775 - 24. 3. 1819), c. k. polní podmaršál, majitel panství Velké Meziříčí, ∞ 1806 Marie Leopoldina princezna Esterházyová z Galánty (31. 1. 1788, Vídeň - 6. 9. 1846), dáma Řádu hvězdového kříže * 6. František Alois Kryšpín (26. 10. 1776 - 27. 6. 1794), c. k. hejtman, padl ve válce proti revoluční Francii v Ypres v Belgii * 7. Alois Gonzaga (1. 4. 1780, Vídeň - 4. 11. 1833, Praha), c. k. polní zbrojmistr, vojevůdce napoleonských válek, zemský velitel na Moravě (1826-1829) a v Čechách (1829-1833).

Odkazy

Reference

Literatura

CERMAN, Ivo, KONEČNÝ, Michal: Tváře osvícenství, Národní památkový ústav Kroměříž, 2021; 287 s. (kapitola Kněžna Marie Eleonora z Liechtensteinu (1745-1812). +more Císařova přítelkyně s. 174-177 ISBN 978-80-907400-8-2.