Mořic z Lichtenštejna

Mořic Josef Jan Křtitel Viktor princ z Lichtenštejna ( Moritz Joseph Johann Baptist Viktor Prinz von und zu Liechtenstein; 21. července 1775 Vídeň - 24. března 1819 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a generál. Ve vojsku sloužil od svých sedmnácti let, vyznamenal se statečností během válek s revoluční Francií a napoleonských válkách, bojoval mimo jiné v bitvě u Slavkova a v bitvě u Lipska. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála. Byl majitelem panství na Moravě (Velké Meziříčí, Břežany)

Životopis

Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, náležel k moravskokrumlovské sekundogenituře označované také jako karolínská větev. Narodil se jako čtvrtý syn polního maršála Karla z Lichtenštejna (1730-1789), matkou byla Marie Eleonora, rozená princezna z Oettingen-Spielbergu (1745-1812), která patřila k úzkému okruhu přátel +more'>Josefa II. Do armády vstoupil v roce 1792 v hodnosti podporučíka, v roce 1796 byl již v hodnosti majora pobočníkem arcivévody Karla. V roce 1798 byl jmenován podplukovníkem a jako velitel jezdeckého pluku byl účastníkem několika střetnutí během francouzských revolučních válek (bitva u Stockachu). V roce 1800 byl povýšen na plukovníka, ale v prosinci téhož roku padl do francouzského zajetí. Po propuštění obdržel Řád Marie Terezie (1801).

K datu 1. září 1805 byl ve věku třiceti let povýšen do hodnosti generálmajora, krátce poté byl účastníkem kapitulace pevnosti Ulmu. +more V bitvě u Slavkova (1805) byl velitelem 2. jízdní brigády tvořené rakouskými a ruskými husary. Ve válce páté koalice proti Napoleonovi (1809) byl zraněn a téhož roku byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. Později se zúčastnil tažení proti Francouzům v roce 1813, zúčastnil se bitvy u Drážďan a bitvy u Lipska, v níž byl znovu zraněn. V roce 1814 velel spojeneckým vojskům v Troyes a podílel se na okupaci Francie. Po napoleonských válkách žil ve Vídni jako velitel divize.

Majetkové a rodinné poměry

Na základě vzdálenějších příbuzenských vztahů zdědil v roce 1789 panství Břežany na Znojemsku (tehdy pod názvem Fryšava, respektive Frischau), fakticky se tohoto majetku ujal v roce 1798. O zámek v Břežanech však neměl zájem a ve finanční tísni rozprodal po roce 1801 hodnotné umělecké sbírky. +more Po matce Marii Eleonoře zdědil v roce 1812 panství Velké Meziříčí se statkem Stránecká Zhoř.

Krátce po bitvě u Slavkova a uzavření Prešpurského míru se v dubnu 1806 oženil s princeznou Marií Leopoldinou Esterházyovou z Galanty (1788-1846), dcerou knížete Mikuláše II. +more Esterházyho. Sňatek se konal v hlavním rodovém sídle Esterházyů v Eisenstadtu. Marie Leopoldina se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, jediný syn Mikuláš zemřel krátce po narození, dcery se provdaly do rodin Lobkoviců a Schwarzenbergů. Nejmladší dcera Leopoldina byla dědičkou obou Mořicových panství Velké Meziříčí a Břežany.

* 1. Mikuláš (*1807 / † 1807) * 2. +more Marie (1808-1871), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, 1826 Ferdinand Josef kníže z Lobkowicz (1797-1868), c. k. tajný rada, komoří, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Roudnice nad Labem, Bílina, Vysoký Chlumec, Nelahozeves, Jezeří ad. * 3. Eleonora (1812-1873), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, 1830 Jan Adolf II. kníže ze Schwarzenbergu (1799-1888), c. k. tajný rada, komoří, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Český Krumlov, Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Vimperk atd. * 4. Leopoldina (1815-1899), c. k. palácová dáma, majitelka velkostatků Velké Meziříčí a Břežany, 1837 Ludvík Jan princ z Lobkowicz (1807-1882), c. k. rytmistr, nositel Leopoldova řádu.

V rakouské armádě se vyznamenalo i několik Mořicových bratrů. Starší Josef Václav (1767-1842) byl původně předurčen k církevní dráze, ale nakonec vstoupil do armády a dosáhl hodnosti generálmajora. +more Další bratr František Alois (1776-1794) padl v hodnosti hejtmana za francouzských revolučních válek v Belgii. Nejmladší Alois Gonzaga (1780-1833) byl též účastníkem napoleonských válek, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a funkce zemského velitele v Českém království.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. napoleon-series. +moreorg/research/biographies/Austria/AustrianGenerals/c_AustrianGeneralsL. html#L37]Mořic z Lichtenštejna na webu napoleon-series[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Liechtenstein,_Moriz_Joseph_F%C3%BCrst]Mořic z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=http://www. napoleon-online. de/AU_Generale/html/liechtenstein. html#Junior1]Mořic z Lichtenštejna na webu napoleon-online[/url].

Mořic Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 21. +more července Kategorie:Narození v roce 1775 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Úmrtí v roce 1819 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Lichtenštejnské hrobce v Moravském Krumlově Kategorie:Muži.