Lijavec

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v pražské Branické ulici 41. Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983. Soubor ji mohl začít znovu hrát až po jejím opětovném povolení v roce 1986.

Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 578 představení.

Obsah představení

Struktura

Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí - série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je „beseda o hře“, která je ale z důvodu udržení účasti „nově“ zařazena před samotnou hru. +more Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí „vybrat z minulých dotazů“, na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná o klasický seminář, jen jinak prezentovaný.

Referáty

„Beseda“ sestává z následujících „reakcí na dotazy diváků“: * Co je to herberk. *(Vondruška/Čepelka) *Jak dlouho vládl císař František Josef I. +more (Smoljak/Svěrák) * Jak se Cimrman dostal do starobince. (Vozáb/Weigel) ** obsahuje mj. příběhy pro žebráky * Byl Cimrman autorem všech anekdot za Rakouska-Uherska. (Vondruška/Čepelka) ** obsahuje mj. „Vymýšlení anekdot“ (všichni účinkující - vede Smoljak/Svěrák) * Byl Cimrman někdy ve vězení. (Kašpar/Hraběta) * O ženách v souboru divadla (Smoljak/Svěrák) * Jak to nyní vypadá ve frymburském starobinci, kde Cimrman hru napsal. (Svěrák/Smoljak) ** rozhovor s mistrem sportu (Kotek/Brukner) * Co je léčebné divadlo. (Smoljak/Svěrák) ** hra Nestyda Hausner (všichni účinkující) * Píseň Elektrický valčík (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák - zpívají všichni, konkrétní sloky v pořadí Smoljak/Svěrák, Vondruška/Čepelka, Hraběta/Kašpar, Smoljak/Svěrák).

obsazení semináře, dle premiérového obsazení

Hra

Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. +more V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.

Obsazení

Současné obsazení je uvedeno normálně, předchozí obsazení kurzívou. U jednotlivých přednášejících je jako upřesnění uvedena jejich specializace. +more

Úvodní seminář	Hra
přednášející - znalec historického kontextu hry Lijavec	první dědek Jára Cimrman jako inspektor starobinců
přednášející - znalec posledních let života Járy Cimrmana	druhý dědek ústavní sluha Fafejta jako porodní dědek Alois Formánek
přednášející - odborník na anekdoty	třetí dědek Karel Pejřil jako poručík Josef Pihrt
externí přednášející - zasloužilý mistr sportu	čtvrtý dědek jako mlynář
přednášející - znalec života ve věznicích	vrchní světnicová Karolína Králová jako správcová

1-obsazení z desky Supraphonu (záznam z prosince 1990).

2-obsazení z DVD (1997)

3-obsazení z amatérské nahrávky kolující po webu (1983)

4- obsazení v úryvku předvedeném v představení Psaní do nebe (2017)

5-obsazení z amatérské nahrávky kolující po webu (2021)

Vzácný host ze Šumavy, který se potopil na dno lipenské přehrady, aby podal informaci o současné podobě frymburského starobince. Není však schopen říct nic víc než fakt, že vše je pokryto bahnem. +more Jméno herce, který tuto postavu hraje, je v průběhu semináře různě komoleno, přednášející, který jej vyvolává si jakoby není schopen zapamatovat jeho správnou podobu - v případě Petra Bruknera2 jsou používány zkomoleniny Petr Pergner, Petr Baumgartner a Petr Montelík, v případě Zdeňka Škrdlanta5 podoby Zdeněk Kramoliš a Zdeněk Záškrt.