Jára Cimrman

Jára Cimrman či Jára da Cimrman (úředně Jaroslav Cimrman) je fiktivní postava univerzálního českého génia (označovaného též Mistr), vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.

Poprvé se objevil roku 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka v Československém rozhlase, a to jako řidič parního válce a sochař. Ještě téhož roku však bylo autory a dalšími spolupracovníky založeno celé Divadlo Járy Cimrmana, které dodnes uvádí hry přisuzované Járovi Cimrmanovi a zároveň zpracovávalo fiktivní život a dílo člověka, jenž je popisován jako génius a všeuměl. +more Jára Cimrman má v české kultuře značný ohlas a dokonce získal nejvyšší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech (2005).

Umělecké zpracování

Uherském Brodě

Vznik postavy

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 16. září 1966 v humoristickém pořadu (Nealkoholická) Vinárna U Pavouka v Československém rozhlase. +more Byl popsán jako řidič parního válce a sochař, neúspěšně vystavující v nafukovacím pavilonu předměty zdeformované tím, že je parní válec přejel. Reportáž vedl Zdeněk Svěrák. Na motivy jeho údajného života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Divadla Járy Cimrmana.

Příjmení Cimrman vymyslel Jiří Šebánek podle chomutovského hokejisty Otto Cimrmana, jehož jméno slyšel dotyčný v rozhlase a zalíbilo se mu. Křestní jméno „Jára“ bylo dodáno, aby vzbuzovalo zdání uměleckosti. +more Jako hlavní předobrazy samotné postavy uvádějí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera (1833-1897), okrajového moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského (1872-1956), gymnaziálního profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského (1840-1921) a cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (1868-1948).

Umělecké formy

Myšlenku založit Divadlo Járy Cimrmana dostali Šebánek, Čepelka, Smoljak a Svěrák v říjnu 1966. Ke hře Akt, která byla pro celovečerní představení příliš krátká, přidali herci ještě fingovanou přednášku o autorovi J. +more Cimrmanovi, která se následně stala pevnou součástí všech představení a setkala se se značným úspěchem. Herci se tak stylizovali do odborníků (vědců - takzvaných cimrmanologů), kteří interpretují dílo Mistra jako součást své vědecké práce. Veřejnosti jsou nejznámější autoři her Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Nezávisle na nich se Cimrmanem zabýval i Salón Cimrman Jiřího Šebánka. V roce 1969 byl natočen pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na něm se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný. V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící, který pojednává o Mistrově životě a díle v historických souvislostech. V roce 1984 pak natočili film Rozpuštěný a vypuštěný, který sice Cimrmana přímo nezmiňuje, ale vychází z jeho fiktivních děl (zejména ze hry Vražda v salonním coupé) a postav (inspektor Trachta, továrník Bierhanzl a další). Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů.

Cimrmanův životopis

Tvůrci literární postavy Járy Cimrmana, především protagonisté Divadla Járy Cimrmana a dále Jiří Šebánek, během let propracovali jednotlivé aspekty života tohoto fiktivního génia. Podle nich se Jára Cimrman narodil ve Vídni mezi lety 1853 až 1884. +more Jeho otcem byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlén Jelinková-Cimrmanová (rozená Jelinková). V útlém věku byl vychováván jako dívka a nosil šaty své sestry Luisy. I přes svůj původ se cítil být Čechem, o čemž prý svědčí poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Podle narativu Divadla Járy Cimrmana byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, vědců, kriminalistů a sportovců své doby.

Místem Cimrmanova stáří měla být dle semináře ke hře Akt pojizerská fiktivní obec Liptákov. Od této obce se následně odvíjí příběh, kterým herci Divadla Járy Cimrmana popisují „znovuobjevení“ osobnosti Járy Cimrmana - právě tam byla totiž nalezena truhla s géniovým dědictvím. +more Podle semináře k Poslu z Liptákova zemřel Cimrman v Liptákově na samém počátku první světové války. V semináři ke hře Lijavec se však jako místo Cimrmanova dožití označuje starobinec ve Frymburku. Ve filmu Jára Cimrman ležící, spící Cimrman Liptákov opouští, aby se do něj později vrátil a přežil zde v přestrojení za muzejní průvodkyni až do současnosti (rok 1983). Poslední uvedená hra Divadla Járy Cimrmana, České nebe, zahrnuje informaci, že Jára Cimrman žil a tvořil i během první světové války a tuto hru napsal v Dymokurech.

O Cimrmanově manželství, natož potomcích, nebylo dlouho nic známo. Teprve vyslaná sedmičlenná expedice objevila v liptákovské hospodě U Sirotků mezi spícími opilci jedince s dědičným „pahrbkem geniality“ na temeni hlavy - liptákovského občana Josefa Schmoranze, který je s nejvyšší pravděpodobností Cimrmanův vnuk. +more Ten zároveň způsobil expedici drobné zklamání, neboť byl nejprve považován za pyrotechnika, ale ve skutečnosti je úředníkem.

Cimrmanovo dílo

Plaketa na Cimrmanovu počest v obci Míšov Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. +more Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem filozofie externismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně. Vymyslel označení pro sněžného muže „Játy“, který byl později Angličany zkomolen a převzat jako „Yetti“. Objevil také CD (Cimrmanův disk) znovuobjevený roku 1979 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický včelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších. Jeho vizionářství dokládá, mimo jiné, i mistrův výmluvný epitaf:.

Největším Mistrovým operetním dílem je jeho sedmihodinová operetní freska Proso.

Vlastenectví

Jakkoliv měl Jára Cimrman neklidnou krev, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. +more Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně - a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství - se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až bude nejhůře. „Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,“ vyčítá mu v dopise Cimrman, „deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu, co teprve přijde. “ České vlastenectví je dokazováno i zápisem v Cimrmanově deníku: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast Böhmen. “.

Nález pozůstalosti

Teprve 23. února, v deset hodin pět minut dopoledne, kolem roku 1966, byla v pojizerské vesničce Liptákov nalezena truhla s významnou částí Mistrovy pozůstalosti. +more Nalezené dokumenty inspirovaly o rok později v Praze vznik Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje Cimrmanův duchovní odkaz.

Pramen Járy Cimrmana v oblasti Kokořínska - pramen bez vody

Význam a ohlasy

Vítězství v soutěžích

Cimrman získal největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena. V roce 2010 získal Jára Cimrman nejvíce hlasů v televizní soutěži o sedm divů České republiky, kde porazil např. +more Karla IV. , kontaktní čočky nebo české pivo. V červenci 2007 v anketě idnes. cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.

Objekty pojmenované po Cimrmanovi

Po Cimrmanovi byla pojmenována planetka Járacimrman, která byla ztracená a znovuobjevená podobně jako podle legendy dříve zapomenutý Jára Cimrman. V roce 2005 byla v místní části Semil Nouzov otevřena Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě. +more Dne 17. června 2007 byla v Březové nad Svitavou za přítomnosti Zdeňka Svěráka, Jaroslava Weigela a Miloně Čepelky slavnostně otevřena Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. V červnu 2010 došlo ke slavnostnímu odhalení sochy s názvem „Jára Cimrman v mlze“ na balkóně kina Jas v Tanvaldu. Při této příležitosti bylo také kino přejmenováno na Kino Jas Járy Cimrmana. V Příchovicích v Jizerských horách stojí od roku 2013 rozhledna s názvem „Maják Járy Cimrmana“. V roce 2014 byl na zahradě Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odhalen Ohryzek Járy Cimrmana.

Od roku 2014 je po Cimrmanovi pojmenována Základní škola Járy Cimrmana Lysolaje. Nový název byl zaveden v souvislosti s rozdělením lysolajské základní a mateřské školy na dvě samostatné organizace.

Zoolog Vladimír Vohralík pojmenoval v roce 2002 po Járovi Cimrmanovi poddruh myšice malooké žijící v severozápadních Čechách - Apodemus uralensis cimrmani. Je to jediný český endemit mezi obratlovci. +more Po Cimrmanovi byli pojmenováni i štíři Heterometrus cimrmani, Parabuthus cimrmani a Butheoloides cimrmani. Po Cimrmanovi je pojmenován i druh ostružiníku ostružiník Járy Cimrmana (Rubus jarae-cimrmanii). Cimrmanovo jméno také nese střevní kokcídie parazitující u chameleona jemenského Isospora jaracimrmani (Modrý, 1995).

V Letohradu byl roku 2004 odhalen pomník Járy Cimrmana, v roce 2010 bylo zřízeno Cimrmanovo muzeum a světnička a v roce 2012 po něm byla pojmenována jedna místní ulička.

V roce 2015 byla přejmenována ZUŠ Františkovy Lázně na ZUŠ Járy Cimrmana Františkovy Lázně.

Seznam ulic

+morejpg|náhled'>Ulička J. Cimrmana v Letohradě Na území České republiky se nachází několik obcí, ve kterých je ulice pojmenovaná po Járu Cimrmanovi: * Brno - ulice Járy Cimrmana * Homole - ulice Járy Cimrmana * Horšovský Týn - ulice Járy Cimrmana * Kunice - ulice Járy Cimrmana * Letohrad - pěšina Ulička J. Cimrmana * Lipník nad Bečvou - ulice Nábřeží Járy Cimrmana * Olomouc - ulice Járy da Cimrmana * Stará Huť - ulice Okružní třída Járy Cimrmana * Tuklaty - ulice Járy Cimrmana * Malé Přílepy - ulice Járy Cimrmana.

Expedice Altaj Cimrman

V srpnu 2007 zdolala česká horolezecká expedice Altaj Cimrman bezejmenný vrchol vysoký 3 610 m v pohoří Altaj (nad údolím Tekelju, nedaleko nejvyšší hory Altaje Běluchy, na ). Účastníci expedice, mezi nimiž byli i herci Žižkovského divadla Járy Cimrmana, podali oficiální žádost u altajské vlády o pojmenování tohoto vrcholu jako Jára Cimrman, žádosti bylo vyhověno, v podtitulu by měla nést označení hora česko-altajského přátelství. +more Již v době přípravy expedice, jejíž součástí byla i sbírka s názvem „Národ tobě“, se objevil odpor proti expedici a jejímu nápadu pojmenovat snad dosud nezlezenou a nepojmenovanou altajskou horu po českém velikánovi. Kromě komerčního pojetí celé expedice byla důvodem nesouhlasu skutečnost, že všechny altajské hory již velmi pravděpodobně mají místní názvy, které navíc podle místních zvyklostí nenesou jména lidí. Poměrně rychle a s výrazně nižšími finančními náklady byla uspořádána malá expedice čtyř lidí, kteří na horu vystoupili dříve (9. července 2007) a navrhli pojmenovat tuto horu Tekelju Bažy.

Poštovní známky

V listopadu 2014 vydala Česká pošta známky v nominální hodnotě A a Z (pro obyčejné zásilky v tuzemsku a do zahraničí). Obsahovaly fiktivní podobiznu Járy Cimrmana a nápis „Jedna ze 136 možných podob Járy Cimrmana - vynálezce kruhové známky“. +more Autorem námětu byl jeden z herců Divadla Járy Cimrmana Jaroslav Weigel a grafickou podobu zpracoval jeho syn Michal. Šlo o první známku kruhového tvaru v historii českého poštovnictví.

Pamětní medaile

V říjnu 2013 vydala Česká mincovna pamětní medaile k 45. výročí Divadla Járy Cimrmana. +more Křest proběhl v Malostranské besedě. Medaile jsou vyraženy ve zlatě, stříbře a mosazi. Medaile jsou vyrobeny v omezené emisi - zlatých 500 kusů, stříbrných 1000 kusů a mosazných 2000 kusů. Část z výtěžků je určena organizaci Nadace Charty 77. Autory medaile jsou Jaroslav Weigel a Milan Sypěna.

Divadelní a filmová ztvárnění

Postava Járy Cimrmana se přímo objevuje pouze v jediné hře Divadla Járy Cimrmana. Jde o hru Lijavec a roli Cimrmana v ní ztvárňuje Zdeněk Svěrák, dříve se ji občas alternovali i Ladislav Smoljak, Jan Hraběta, Genadij Rumlena a Andrej Krob. +more V semináři k Poslu z Liptákova se objevuje Cimrmanův vnuk Josef Schmoranz, ztvárňují ho Petr Reidinger či Genadij Rumlena, v minulosti také Václav Kotek, Jan Kašpar, Josef Koudelka či Andrej Krob.

V filmu Jára Cimrman ležící, spící se role dospělého Cimrmana ujal opět Zdeněk Svěrák, Cimrmana v dětském věku hrál Filip Švarc, dospívajícího Cimrmana Jan Unger a starého Cimrmana Valerie Kaplanová. Cimrmanova otce Leopolda ztvárnil rovněž Zdeněk Svěrák, role Cimrmanovy matky Marlén Jelinkové-Cimrmanové byla svěřena Alici Štěchové a role jeho sestry Luisy Elišce Sirové.

Cimrman se dále objevuje ve pseudodokumentárních snímcích Stopa vede do Liptákova a Expedice Altaj - Cimrman mezi jeleny, avšak pouze na nekvalitních záběrech či na velkou vzdálenost.

Odkazy

Reference

Související články

Cimrmanovo dílo * Járacimrman (planetka) * Zdeněk Svěrák * Ladislav Smoljak * Jiří Šebánek * Salón Cimrman * Svatopluk Pulec

Externí odkazy

[url=http://www. zdjc. +morecz/]Oficiální stránky Divadla Járy Cimrmana[/url] * [url=http://www. cimrman. at]Cimrmanův zpravodaj[/url] * [url=http://www. jara-cimrman. xf. cz/]Fanklub Divadla Járy Cimrmana[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/leonardo/technologie/_zprava/344905]200 minut s Járou Cimrmanem (Český rozhlas Leonardo[/url]) * [url=http://zive-obrazy. loun. cz/]Živé obrazy[/url] * [url=http://www. horyinfo. cz/view. php. cisloclanku=2007100001&nazevclanku=genius-jara-cimrman]Jára Cimrman - zakladatel pískovcového horolezectví[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130125033550/http://www. oserialech. cz/hlasky/cimrman]Hlášky z Cimrmana[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/archivplus/_zprava/hlasi-se-polni-posta-slavna-historie-armadniho-rozhlasu-v-nemz-poprve-zaznelo-jmeno-jara-cimrman--1447399]Hlásí se Polní pošta. [/url] - pořad Českého rozhlasu Plus o bývalém armádním vysílání; obsahuje unikátní ukázku ze silvestrovského vydání pořadu Vinárna U Pavouka z roku 1966.

Kategorie:Divadelní postavy Kategorie:Filmové postavy Kategorie:Fiktivní géniové Kategorie:Fiktivní vědci Kategorie:Fiktivní vynálezci Kategorie:Fiktivní Češi Kategorie:Neexistující lidé Kategorie:České mystifikace Kategorie:Zdeněk Svěrák Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Čestní občané Prahy 3 Kategorie:Fiktivní učitelé