Panamský průplav

Panamský průplav je námořní průplav ve Střední Americe. Vede skrz Panamskou šíji a spojuje Atlantský oceán a Tichý oceán (konkrétněji Karibské moře a Panamský záliv). Vstup z karibské strany se nachází u města Colón, tichomořský je u Ciudad de Panamá. Panamský průplav byl budován Francouzi v letech 1880 až 1889 a následně Američany v letech 1901 až 1914. Do konce roku 1995 byly samotný průplav a šestimílový pás území na obou jeho březích výsostným územím Spojených států amerických.

Průplav je dlouhý 81,6 km a široký 150 až 305 m. Před rozšířením měl průplav tři zdymadla, z toho dvě na tichomořské straně v Miraflores (dva stupně) a v Pedro Miguel (jeden stupeň). +more Na atlantické straně je zdymadlo Gatun se třemi stupni. Voda je do zdymadel napouštěna z Gatunského jezera, přes které průplav také vede. Gatunské jezero leží na řece Chagres, výše proti proudu se nachází další přehradní jezero - Alajuela - ze kterého se odtok během roku reguluje tak, aby byl přítok do Gatunského jezera co nejvíce konstantní. Velká část povodí řeky byla prohlášena za jeden z panamských národních parků, který podle této řeky nese jméno Národní park Chagres. Průplav překonávají tři pevné mosty - Puente de las Américas, Puente Centenario a Puente Atlántico. Ty zajišťují kontinuitu dálnice Panamericana a spojují Severní a Jižní Ameriku.

Od roku 2010 probíhaly práce na podstatném rozšíření průplavu, které zajišťuje proplutí lodí s velkou tonáží. Tyto lodě mají název Post-Panamax ships. +more Celkové náklady na provedení tohoto projektu byly vyčísleny částkou 5,25 miliardy dolarů. 26. června 2016 byly rozšířené části průplavu s novými obrovskými zdymadly uvedeny do provozu. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo devět hlav států a 30 000 diváků. Jako první proplula rozšířeným průplavem - ve směru od Karibiku k Tichému oceánu - loď čínské společnosti Cosco Shipping široká 48,2 metru a dlouhá 300 metrů, nesoucí 9 000 standardních kontejnerů.

Historie výstavby původního průplavu

Myšlenkou propojení Atlantského a Tichého oceánu se začali španělští kolonizátoři zabývat již od samého počátku kolonizace amerického kontinentu. Během +more_století'>19. století z mnoha variant a nápadů vykrystalizovaly dvě možnosti, které byly dále rozvíjeny - přes území dnešních států Panama a Nikaragua. Na rozdíl od Panamského průplavu však nebyl Nikaragujský průplav doposud realizován.

Francouzský projekt

Na Mezinárodní konferenci Geografické společnosti v Paříži roku 1879 představil Ferdinand Lesseps projekt zbudování průplavu přes tehdejší kolumbijskou provincii v oblasti Panamské šíje.

Od roku 1880 začali Francouzi budovat průplav v úrovni moře. Ručně mýtili cestu pro průplav, mapovali a zaměřovali budoucí cestu.

Budování bylo obtížnější, než se předpokládalo, práce byla znepříjemňována nemocemi, jako jsou malárie a žlutá zimnice, kterou přenášeli komáři. Dalším problémem byla řeka Chagres a v období dešťů přicházející sesuvy půdy.

Nakonec se naplnila slova Adolpha Godiny de Lepinay a roku 1889 projekt zkrachoval. Do roku 1889 stál průplav 20 000 lidských životů, z toho 19 tisíc černochů. +more I když se Francouzům nepodařilo celý průplav vybudovat, byla již třetina prací na budoucím průplavu hotova.

Projekt USA

Historie do zahájení prací na projektu USA

Práce na Culebra Cut v prosinci 1904

Konkrétním plánům na výstavbu průplavu předcházela stavba dopravní cesty, a to železnice, dokončené Spojenými státy roku 1855 na základě smlouvy z roku 1846, kdy byla mezi Kolumbií a USA uzavřena Mallarinova-Bidlackova smlouva, jíž si USA zajistily výsadní postavení při eventuální stavbě komunikací. Po bankrotu francouzské Compagnie Universelle, vedené stavitelem suezského průplavu Ferdinandem Lessepsem, v roce 1889 založili její majitelé společnost Compagnie Nouvelle du Canal de Panama, na kterou převedli aktiva Compagnie Universelle a 50 000 akcií podstoupili bezúplatně vládě Kolumbie, aby se vyhnuli právnímu postihu za krach Compagnie Universelle. +more Na tomto základě získala francouzská společnost koncesi na výstavbu průplavu. Společnost však byla v roce 1902 koupena Spojenými státy, které poté zrušily své plány na výstavbu Nikaragujského průplavu a započaly práce na dokončení průplavu přes Panamu. Koupě společnosti Spojenými státy následovala po krachu Hay-Herránovy smlouvy z roku 1901, která byla podepsána, ale nebyla kolumbijským parlamentem ratifikována. V roce 1904 byla uzavřena Hay-Bunau-Varillova smlouva, která spolu s ustanoveními ústavy nového státu Panama zakotvila výlučné postavení USA v oblasti budovaného průplavu (šestimílový pás území na obou jeho březích). Bylo zřízeno Panamské průplavové pásmo jako výsostné území Spojených států a umožněna výstavba dvou amerických vojenských základen v zájmu zajištění bezpečnosti proplouvajících lodí, k čemuž se USA zavázaly. Spojené státy vyplatily Panamě jednorázový poplatek 10 miliónů dolarů a poskytly příslib placení každoročního poplatku za používání průplavu ve výši 250 000 dolarů. V roce 1977 americký prezident James Carter a panamský prezident generál Omar Torrijos podepsali dohodu, která stanovila 31. prosinec 1999 jako den předání Panamského průplavového pásma státu Panama jako neutrální území pod panamskou správou. USA nadále garantují vnější obranu tohoto pásma a celého průplavu.

Stavba zdymadel průplavu, 1913

Zprovoznění průplavu 1913-1920

První zkušební plavba se konala v říjnu 1913, přičemž zkušební remorkér Gatun otestoval funkčnost průplavu. Slavnostní otevření průplavu se konalo +more_srpen'>15. srpna 1914 a parník Ankon přeplul od Atlantského do Tichého oceánu. Do plného provozu byl ovšem průplav uveden až po první světové válce v roce 1920.

Již v roce 1914, v době zprovozňování Panamského průplavu, bylo jeho okolí zdravější než území Spojených států.

Bilance nákladů výstavby a obětí na životech

Výstavba průplavu stála Američany 352 000 000 dolarů. Spolu s francouzskou investicí činily celkové náklady 639 000 000 dolarů, což odpovídá 7 miliardám dnešních dolarů. +more Výstavba si od roku 1904 vyžádala dalších 5 609 lidských životů.

Poplatky za průjezd průplavem

Poplatky za průjezd jedné lodě průplavem jsou stanovovány podle tonáže. Rekordní mýtné ve výši 331 000 dolarů zaplatila loď Disney Magic. +more Nejmenší poplatek zaplatil údajně Richard Halliburton, když plaveckým stylem „ouško“ proplaval průplavem, stálo ho to 36 centů. V roce 2003 byl za výletní loď Queen Elizabeth II. zaplacen poplatek ve výši 99 000 dolarů. Loď převážející 900 automobilů zaplatí 280 000 dolarů, kontejnerové lodě 50 000-250 000 dolarů. Průplav používají početné různě velké výletní lodě (cruise ships), pro které činí poplatky v současnosti cca 80 000-300 000 dolarů. Jachty a ostatní malá plavidla platí zhruba 1300 dolarů.

7. září 1977 uzavřeli tehdejší prezidenti Panamy Omar Torrijos a Spojených států Jimmy Carter dohodu s cílem postupně předat samotný průplav a pásmo kolem něj pod svrchovanost státu Panama. +more Poslední fáze přechodného období skončila dnem 31. prosince 1999. Od roku 2000 je průplav formálně otevřen pro lodě plující pod vlajkami všech států světa. Spojené státy si však smluvně zajistily právo obrany neutrality průplavu svými ozbrojenými silami.

Rozšíření průplavu a výstavba nových plavebních komor v letech 2007 až 2016

Práce na výstavbě nových plavebních komor v rámci rozšiřování průplavu, červenec 2015 Od roku 2007 probíhaly práce na rozšíření průplavu, aby bylo umožněno proplouvání průplavem i lodím s velmi vysokou tonáží (tzv. +more Neo-Panamax ships). Rozšíření průplavu bylo odsouhlaseno panamským referendem ze dne 22. října 2006. Dokončení všech prací bylo původně plánováno na rok 2014 ke stému výročí otevření Panamského průplavu. Celkové náklady měly dosáhnout 5,25 miliardy USD (cca 99,75 mld. Kč).

Dokončením projektu byl pro téměř sto let staré, avšak stále plně funkční původní plavební komory získán větší prostor pro údržbu. Podle správce průplavu je výhled provozu těchto původních plavebních komor časově neomezený. +more Podle odhadů projektantů se předpokládá nárůst přepravy z 280 milionů tun v roce 2005 starým průplavem na 510 milionů tun v roce 2025 rozšířeným průplavem. V budoucnu by mohla maximální udržitelná kapacita Panamského průplavu dosáhnout až 600 milionů tun zboží ročně.

26. +more června 2016 byl po desetileté výstavbě pro komerční provoz otevřen rozšířený Panamský průplav - dvě stupnice nových plavebních komor na obou stranách průplavu a rozšířená vodní cesta.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=http://www. d-o-l. +morecz/index. php/cs/kestazeni/category/32-2016. download=149%3Avcap_3-2016]Vodní cesty a plavba 3/2016 - Rozšířený Panamský průplav slavnostně otevřen pro největší lodě světa, Panamský průplav je průkopníkem vodních cest (str. 4-16)[/url] * [url=http://d-o-l. cz/index. php/cs/kestazeni/category/29-2014. download=139%3Avcap_2-2014]Vodní cesty a plavba 2/2014 - Průplavy jsou zase v módě, Panamský průplav slaví 100 let, Nikaragua mu plánuje konkurenci (str. 5-6)[/url].

Související články

Nikaragujský průplav * Panamské průplavové pásmo

Externí odkazy

[url=http://www. pancanal. +morecom]Panama Canal Authority[/url] - oficiální stránky * [url=http://www. coolpanama. com/camaras-web-panama. html]Live webcams Panama Canal[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110926224814/http://world. pavelj. cz/2008/07/27/panamsky-pruplav-histore-cast-i/]Historie Panamského průplavu[/url] * [url=http://www. stream. cz/nejnovejsi/slavnedny/10003261-den-kdy-byl-otevren-panamsky-pruplav-15-srpen]Den kdy byl otevřen Panamský průplav - dokumentární pořad na Stream. cz[/url].

Kategorie:Průplavy v Panamě Kategorie:Colón (provincie) Kategorie:Panamá (provincie) Kategorie:Západní Panamá Kategorie:Průplavy v Atlantském oceánu Kategorie:Úmoří Karibského moře Kategorie:Povodí Chagres Kategorie:Průplavy v Tichém oceánu Kategorie:Úmoří Panamského zálivu