Malárie

Charakteristika

střeva +morePNG|náhled'>mapa rozšíření malárie v r. 2003Za objev původce malárie získal francouzský lékař Charles Louis Alphonse Laveran v roce 1907 Nobelovou cenu za fyziologii a medicínu. Nobelova cena byla udělena i za objev léčivých účinků malárie na syfilis.

Příznaky malárie se obvykle projeví 8 až 25 dní od doby infikace, nicméně u lidí využívajících antimalarickou profylaxi se mohou objevit i později. První symptomy, jež jsou společné pro nákazu všemi druhy plasmodií, se velice podobají příznakům chřipkového onemocnění. +more Dále jsou časté bolesti hlavy, zvýšená tělesná teplota, bolest kloubů či zvracení. Vzhledem k životní strategii patogenního prvoka dochází ke zvýšenému rozpadu erytrocytů, což vede k anémii. Následkem vysoké koncentrace hemoglobinu dojde ke zvětšení sleziny. Přebytečný hemoglobin se může objevit i v moči. Mezi další příznaky patří pocit mravenčení v pokožce, zvláště u malárie způsobené zimničkou Plasmodium falciparum. Komplikace zahrnují i kóma a následné úmrtí, pokud není malárie adekvátně léčena.

Klasickým příznakem malárie jsou tzv. návaly, kdy se střídá zimnice s horečkou. +more Tyto se objevují každé dva (P. vivax a P. ovale) nebo tři (P. malariae) dny. Nejzávažněji se projevuje infekce P. falciparum, kdy se horečka vrací po každých 36-48 hodinách. Obzvláště rizikový je průběh onemocnění u dětí.

Jiní savci (jako netopýři, hlodavci, primáti), jakož i ptáci a plazi, též trpí malárií, způsobovanou ale obvykle různými druhy zimniček. Ty jsou přizpůsobeny specifickým hostitelům, ale často mohou, byť s menší účinností, napadat i jiné hostitele.

Mechanismus nákazy

Infikovaná samička komára Anopheles přenáší pohyblivé infekční stádium výtrusovce Plasmodium ve svých slinných žlázách. K infekci dochází většinou po setmění a v noci, kdy jsou samičky komárů nejaktivnější a sají krev teplokrevných živočichů. +more Zároveň se slinami přitom přenesou i Plasmodia (zimničky), které se poté uchytí v játrech infikovaného. V jaterních buňkách pak dochází k reprodukci parazitů a k přechodu do dalšího stádia - merozoitu. Merozoity vstupují do červených krvinek, kde se dále množí a v periodických intervalech dochází k jejich masovému uvolňování do krevního řečiště. Tomu odpovídají i typické malarické záchvaty, kdy dochází ke zvýšení teploty každé 3 nebo 4 dny, tj. v době, kdy je krev zaplavena čerstvou vlnou merozoitů.

Parazit je relativně chráněn před aktivitami imunitního systému, protože zůstává uvnitř jaterních buněk a krvinek. Cirkulující infikované krevní buňky jsou sice likvidovány ve slezině, ale plasmodium velmi rychle mění své povrchové proteiny, takže dokáže imunitní reakci účinně unikat. +more Když se časem lidský imunitní systém naučí rozeznat povrchový protein a začne produkovat specifické protilátky, parazit přepne do další formy proteinu a tím znesnadní práci imunitnímu systému.

Přilnavost červených krvinek je zvlášť výrazná u malárie způsobené zimničkou Plasmodium falciparum a to je hlavní faktor způsobující komplikace z krvácení.

Některé merozoity se mění do samičích a samčích gametocytů. Bodne-li komár infikovanou osobu a nasaje-li gametocyty s krví, oplodnění proběhne ve střevě komára, vzniknou nové sporozoity a putují do jeho slinné žlázy. +more Tím dojde k uzavření reprodukčního cyklu plasmodia. Těhotné ženy jsou pro komáry zvláště přitažlivé a malárie u těhotných žen je významná příčina potratů a mortality novorozenců.

Známé druhy způsobující nákazu u lidí jsou Plasmodium falciparum (který je zodpovědný za 80 % známých případů a asi 90 % úmrtí) a Plasmodium vivax, dále pak Plasmodium ovale, Plasmodium malaria, Plasmodium knowlesi a Plasmodium semiovale jsou známé jako původci malárie.

Malárie jako terapie

Malárie byla počátkem 20. století používána jako lék proti bakterii Treponema pallidum, způsobující syfilis. +more Principem léčby (malarioterapie) bylo to, že vysoké horečky, provázející malárii, zabily i tuto bakterii. Toho si všiml Julius Wagner-Jauregg a zkusil malárii aplikovat cíleně. Za objev léčivých účinků malárie dostal v roce 1927 Nobelovu cenu za lékařství. K léčení nepoužíval smrtící Plasmodium falciparum, nýbrž mnohem méně nebezpečnou opičí malárii Plasmodium knowlesi. Během používání se objevilo i jedno nebezpečí: po asi 170 generacích umělého předávání choroby injekcemi mezi pacienty se původce malárie stal podobně smrtící, jako Plasmodium falciparum (virulence postupně stoupla asi 500×). Tato metoda se používala do poloviny 50. let a byla nahrazena léčbou antibiotiky.

Léčba

K léčení malárie se ve vážných případech používá chinin. Malárii se často nepodaří zcela vyléčit, a může se vracet i po letech.

Prevence

Očkování zatím neexistuje, vakcína je ve fázi klinických testů.

Prevencí proti nákaze malárií může být moskytiéra či vhodný oděv s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi. Dále antimalarika jako jsou malaron, obsahující atovaquon a proguanil, Lariam (meflochin) nebo Mephaquine (meflochin) případně Doxycyklin.

Malárie ve světě

Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho 90 % v Africe. V posledních letech se tradiční léčba ukazuje jako neefektivní, protože roste rezistence parazitů, navíc léčiva jsou pro rozvojové země příliš drahá.

Důležitá je proto prevence - některé země dosud realizují postřiky kolonií komárů DDT (protože je nejlevnější a i pro chudou rozvojovou zemi dostupný), což má ale katastrofální dopady na životní prostředí. Dnes je za nejúčinnější způsob boje proti malárii považována distribuce moskytiér - ty totiž lehce ochrání hlavně děti a matky, které jsou nemocí ohroženy nejvíce. +more Zásadní je také včasné rozpoznání nemoci a okamžitá léčba. To je však v mnoha rozvojových zemích velkým problémem, protože chybějí lékaři, nemocnice, léky a další prvky zdravotnické infrastruktury.

Zastavení šíření malárie do roku 2015 je jeden z rozvojových cílů tisíciletí. Řada úspěšných projektů probíhá v rámci rozvojové spolupráce.

Výskyt malárie v některých zemích

Počet případů na 100 000 obyvatel

# Guinea 75 386 # Botswana 48 704 # Burundi 48 098 # Zambie 34 204 # Malawi 25 948

Ještě na přelomu 19. a 20. století se malárie vyskytovala i na jižním Slovensku a na jižní Moravě.

Evoluce nemoci

Malárie moderního typu zřejmě vznikla někdy před 15 000 až 8 miliony let, nejstarší doklad o jejím výskytu pochází dokonce již z dominikánského jantaru z doby před asi 15 až 20 miliony let. Jeden z původců pochází od opic. +more Entomolog a badatel George Poinar, Jr. se domnívá, že objevil ancestrální formu malárie již v těle hmyzu z barmského jantaru starého 100 milionů let. Malárie tedy mohla být rozšířená již v období druhohorní křídy. K evoluci ale dochází neustále a objevuje se i rezistence vůči léčbě.

Reference

Externí odkazy

[url=://web. archive. +moreorg/web/20060712172450/http://www. malariacontrol. net/ - projekt modelu šíření malárie a jejího léčení (anglicky) * [url=http://technet. idnes. cz/vedci-nasli-zpusob-jak-komary-odnaucit-sireni-nakazlivych-nemoci-py7-/veda. asp. c=A110421_171011_veda_mla]url=http://www. parazitologie. cz/akce/doc/sbornik/2017%20Aktualne%20o%20malarii. pdf]Parazitologie - aktuálně o malárii, odborný seminář, 2017-04-04[/url] *[/url]Pokusy s genetickou úpravou komárů[/url] * *.

Kategorie:Parazitární onemocnění Kategorie:Nemoci přenášené hmyzem