Cesko.wiki Lnice alpská
Author
Albert FloresPopis
Lysá, jednoletá, dvouletá nebo víceletá, téměř vždy poléhavá a jen při vrcholku vystoupavá bylina, dosahující výšky 5-15 cm. Rostlina má nitkovitý, často plazivý oddenek.
Masité listy jsou kopinaté, celokrajné, ojíněné a zelenomodře lemované. Jsou zhruba 8-20 mm dlouhé a uspořádané ve čtyřčetných přeslenech.
Tři až deset květů vytváří řídký, hlávkovitý hrozen. Stopky jednotlivých květů jsou stejně dlouhé jako kalich, který je hluboce pětidílný. +more Koruny květu jsou modrofialové nebo narůžovělé, bez ostruh a mají délku 8-15 mm. Horní pysk je hluboce dvoudílný a má žlutooranžovou barvu, čímž se vytváří zajímavý barevný kontrast. Nejspíš se jedná o optický signál pro hmyz. U formy concolor je dolní pyskovité zesílení ve fialové barvě.
V Tyrolsku se často vyskytuje také forma bez žlutooranžové skvrny.
Květy se rozvíjejí přes léto - od června do srpna.
Systematika
Druh se dělí na několik poddruhů: * Běžná lnice alpská (L. a. +more subsp. Alpina): Nízkoležící rostliny jsou 3 až 10 cm vysoké. S převrácenými korunními cípky; horní pysky koruny jsou dvakrát delší než jejich šířka. Rozšířen v Německu a Rakousku (s výjimkou Burgenlandu a Vídně). * Vzpřímená lnice alpská (L. a. subsp. Petraea): Obloukovitě stoupající rostlina bývá 10 až 20 cm vysoká. S kopinatými korunními cípky; Cípy korunních pysků jsou dvakrát až třikrát delší než širší. Výskyt v horním a dolním Rakousku a Štýrsku. * Linaria alpina subsp. filicaulis.
Výskyt
Tento druh se vyskytuje v pohořích Jižní a Střední Evropy (pohoří Iberského poloostrova, Jura, Alpy, Apeniny, západní horská pásma Balkánského poloostrova a Vysoké Tatry) a nachází se od údolí až po nadmořské výšky 4200 metrů.
Dosti často bývá vodou splaven i do nižších poloh, naplaveninami Rýna se dostává např. až do Bodamského jezera, jsou zaznamenány starší údaje o jeho výskytu na naplaveninách Dunaje. +more Na Slovensku je splavován řekou Bílou při Liptovském Hrádku.
V České republice druh neroste, na Slovensku náleží mezi kriticky ohrožené taxony. Jediná původní lokalita, kde se dnes vyskytuje, je Smutná dolina v západních Tatrách, kde je dnes známo jen několik trsů na těžko přístupných místech.
Roste na kamenitých, štěrkových sutích a říčním štěrku, téměř vždy na krystalinických horninách.
Stanoviště
Lnice alpská je vázána na alpínský stupeň, v Alpách se vyskytuje i v nadmořských výškách přesahujících 4000 m. Vyskytuje se typicky na sutích, osidluje i štěrkovité břehy horských potoků a je často splavována do nižších poloh. +more Dobře snáší neustálé zasypávání suťovým materiálem. Jeden podzemní oddenek může mít až 60 výběžků bez kořenů, které pronikají hrubou sutí nebo jsou položeny na jemné suti.
Opylování
K opylení květů může dojít pouze těžkým hmyzem, který má dostatek síly k otevření květů. Protože se nektar nalézá hluboko v květu, může se k němu dostat pouze hmyz s dlouhým sosákem, takže je přístupný pouze pro čmeláky.
Využití
Lnice alpská je dobře kultivovatelná a je často pěstována jako skalnička. Na skalkách většinou po několika letech ve vegetativním stavu vykvete a posléze odumírá. +more Kvete od června do srpna.
Reference
Literatura
RANDUŠKA, Dušan; ŠOMŠÁK, Ladislav a HÁBEROVÁ, Izabela. Barevný atlas rostlin. 3. vyd., 2. české, opravené vyd. Bratislava: Obzor, 1986. 640 s.